Diplomatické vztahy mezi Československem a Vatikánem, často poznamenané kontroverzemi, měly vliv i na vnitřní politiku republiky. Pro samotný Vatikán patřily vztahy s Československem k těm nejproblematičtějším. Po diplomatické roztržce v roce 1925 se podařilo vzájemné vztahy obnovit až v roce 1928, a to i díky Pietru Ciriacimu, který působil jako papežský vyslanec v ČSR v letech 1928-1934. Nástup Ciriaciho na post pražského nuncia se překrýval s vrcholem oslav výročí vzniku ČSR. Projekt se soustředí na období jeho nunciatury, jež byla ovlivněna hospodářskou krizí i vzrůstajícími nacionálními spory, majícími ostatně podíl i na Ciriaciho nuceném odchodu. Zvláštní pozornost bude věnována osobnosti Pietra Ciriaciho, jeho činnosti, představám a motivacím. Projekt se bude rovněž zabývat postojem Vatikánu k průběhu svátků a festivit v ČSR. Komparativní výzkum bude založen na studiu ve vatikánských, slovenských a českých archivech.