Využitím dosud nevytěžených (archivních i tištěných) pramenů bude rekonstruováno aktérství urozených velkostatkářů ve vztahu k přírodě Böhmerwald (historický název zalesněného území dnešní Šumavy v Česku, Bavorského lesa v Německu a Böhmerwald v Rakousku) v období poznamenaném dvěma vichřicemi (1868 a 1929). Během sledovaného období lidská společnost zásadním způsobem transformovala své okolí v souvislosti s procesy industrializace a technologické modernizace. Böhmerwald je největším souvisle zalesněným prostorem ve střední Evropě a tvoří modelový příklad transnacionální interakce společnosti se životním prostředím. Vzhledem k existenci silného kulturního narativu o kůrovcových kalamitách představuje ideální oblast pro historický výzkum. Environmentální strategie dominantních vlastníků půdního fondu Böhmerwald z řad šlechty budou podrobeny interdisciplinární analýze čerpající z metodologie sociální a kulturní ekologie a environmentálních dějin.