Měl T. G. Masaryk hodně kontaktů v zahraničí? S kým udržoval písemné styky před první světovou válkou? A jaký měly tyto kontakty přínos pro vznik československého státu?
Na tyto otázky by měl odpovědět výzkumný projekt probíhající v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR od roku 2018, jímž tradiční masarykovská bádání vstoupila do nové etapy. Cílem projektu je zpřístupnit Masarykovu korespondenci nástroji současné digitální éry domácím a zahraničním badatelům i dalším zájemcům z řad široké veřejnosti, důraz je kladen na zahraniční korespondenty z intelektuální a politické sféry. Vytvářena je digitální databáze, v níž je každý dokument opatřen standardizovaným souborem metadat (např. datum odeslání, jméno odesílatele a adresáta, místo odeslání a přijetí, klíčová slova), na jejichž základě bude možné vytvářet specializované mapy, které z různých úhlů pohledu (geografického, sociálního, chronologického atd.) názorně ukážou Masarykovy korespondenční sítě před první světovou válkou. Právě prostřednictvím takto navazovaných kontaktů dokázal Masaryk do velké míry mezinárodně představit do té doby víceméně neznámý středoevropský národ, přispět k posílení jeho státní identity a začlenit českou a slovenskou společnost mezi kulturní a státotvorné národy světa. Na druhou stranu měly četné osobnosti, s nimiž vstupoval do korespondenčního kontaktu, nepochybně vliv na jeho vlastní názory a utváření postoje, například k srbské či irské otázce.
Online databázi dokumentů, na jejichž základě budou vytvořeny vizualizace Masarykových korespondenčních sítí, najdete zde: https://historicka-korespondence.cz/
Kromě digitální mapy má projekt i další cíle: od června do července 2020 se v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR konala tematická výstava TGM na síti pro širokou veřejnost a v průběhu let 2020–2021 vyjdou tři tištěné svazky Masarykovy korespondence, dva s britskými a jeden s německojazyčnými korespondenty. Svazky budou součástí reprezentativní ediční řady MÚA Korespondence TGM, budou však sloužit také jako východisko nového promýšlení Masarykových korespondenčních kontaktů v duchu teorií tzv. sociálních sítí, rozvíjených napříč sociálně vědními obory. V řešitelském týmu jsou zastoupeni renomovaní masarykovští badatelé – Vratislav Doubek, Dagmar Hájková, Jana Malínská a Richard Vašek – i další pracovníci: Tomáš Gecko, Eva Hajdinová, Pavel Horák, Jitka Jindřišková, Jan Kahuda a Soňa Martinovská, hlavním koordinátorem je Martin Jemelka. Aby objevili a shromáždili Masarykovu korespondenci uloženou v zahraničních archivech, vydávají se členky a členové týmu na badatelské cesty. Jejich kroky již zamířily do archivů a paměťových institucí v Irsku, Německu, Rakousku, USA a Velké Británii.
Digitální výstupy projektu Masarykův ústav a Archiv AV ČR vyvíjí ve spolupráci s Knihovnou AV ČR, Filosofickým ústavem AV ČR a oxfordským pracovištěm profesora Howarda Hotsona, spravujícím databázi novověké učenecké korespondence EMLO, jíž se databáze Historická korespondence inspiruje a s níž by měla být v budoucnu propojena. Díky spolupráci s Johannesem Gleixnerem je výzkum rovněž provázán s pražským pracovištěm mnichovské instituce Collegium Carolinum. Spoluřešitelem projektu je Středisko společných činností AV ČR, které se podílí na realizaci výstavy. Záměry a dílčí výsledky projektu byly prezentovány na několika domácích odborných seminářích a workshopech i zahraničních konferencích.
Publikace k výstavě: TGM na síti. Vědec, novinář, politik a první prezident Československa prostřednictvím networkingu (PDF).
Projekt Mezinárodní korespondenční sítě T. G. Masaryka a vznik Československa v roce 1918 (DG18P02OVV026), jehož řešitelem je v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR Martin Jemelka, je financován Ministerstvem kultury ČR v rámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II).
