cart
0

Masarykův ústav a Archiv AV ČR

Masarykův ústav a Archiv AV ČR je veřejná výzkumná instituce, jedno z pracovišť Sekce historických věd v rámci Oblasti humanitních věd Akademie věd ČR. Ústav tvoří sedm oddělení, z toho čtyři vědecko-výzkumná oddělení a dvě oddělení archivní.

Vědecko-výzkumná oddělení MÚA se soustřeďují na tři stěžejní oblasti historického výzkumu. Prvním je výzkum života a díla T. G. Masaryka, zejména s ohledem na jeho význam pro demokratickou českou státnost a na jeho humanitní odkaz, jakož i šíře pojatý výzkum českých a středoevropských dějin mezi lety 1848–1948. Druhou výzkumnou oblastí jsou dějiny Akademie věd ČR, jejích předchůdců a obecně dějiny vědy a vědců na území ČR a v širším středoevropském prostoru. Třetí oblastí jsou kodikologické výzkumy, které se zaměřují zejména na soupis a studium bohemikálních rukopisů v ČR i v zahraničí a tvoří tak jediné pracoviště svého druhu v České republice.

Archivní oddělení MÚA shromažďují a zpracovávají spisový materiál Akademie věd, archivní fondy starších vědeckých institucí a osobní fondy vědců působících na území našeho státu. Masarykův ústav a Archiv AV ČR je rovněž pověřen předarchivní péčí a skartačním dohledem v rámci Akademie věd ČR. Ze svých fondů poskytuje zpětně informace orgánům a pracovištím Akademie věd ČR a orgánům státní správy a zpřístupňuje archivní fondy a sbírky badatelské veřejnosti. Archivní část MÚA rovněž spravuje osobní archivních fondy T. G. Masaryka, Edvarda Beneše a jejich spolupracovníků a rodinných příslušníků. Vědecká činnost archivní části MÚA je zaměřena na dějiny vědeckých institucí, na život a dílo vědeckých osobností a na jejich obec zejména v českém prostředí, na život a dílo T. G. Masaryka a E. Beneše, zvláště pak na zpřístupňování pramenů týkajících se jejich činnosti.

Oddělení administrace a služeb veřejnosti zahrnuje úseky pro jednotlivé agendy (Sekretariát ředitele, Technicko-hospodářská správa, Knihovna, Nakladatelství).

Masarykův ústav a Archiv AV ČR vydává tři odborné recenzované časopisy: Střed. Časopis pro mezioborová studia střední Evropy 19. a 20. století, Studie o rukopisech a Práce z dějin Akademie věd. Vedle časopisů ústav vydává ediční řady, např.: Spisy T. G. Masaryka; Korespondence TGM; Ego. Paměti, deníky, korespondence (ve spolupráci s Nakladatelstvím Lidové noviny) a České moderní dějiny (ve spolupráci s nakladatelstvím Academia). Pracovníci ústavu dále publikují výsledky své práce v prestižních časopisech a knižních nakladatelstvích v ČR, Evropě i v zámoří.

Masarykův ústav AV ČR

Masarykův ústav AV ČR vznikl k 1. 4. 1995. Ve své činnosti navázal na Ústav T. G. Masaryka, založený Tomášem G. Masarykem 23. 7. 1932 jako nadace, jejímž úkolem bylo spravovat a doplňovat knihovnu a archiv TGM, pokračovat v redigování a vydávání Masarykových spisů, umožňovat externí studium vědeckých pracovníků a vydávat či přispívat k vydávání výsledků jejich práce.

Jako věcný základ věnoval T. G. Masaryk nadaci svoji soukromou knihovnu a archiv, soukromé muzeum a také cenné papíry (v celkové hodnotě cca 10 mil. Kč). Tento základní fond měl být východiskem pro studium oblastí, kterými se Masaryk zabýval. Prvním sídlem ústavu byl Pražský hrad, v r. 1938 se přestěhoval do vlastní budovy v Bubenči. Během války byl deponován v Klementinu, protože budovu ústavu zabralo gestapo. V rámci poválečné obnovy získal ústav dům zpátky, jeho prostory však již nepostačovaly, a proto se r. 1948 přestěhoval do Kramářovy vily na Hradčanech a vzápětí do budovy na Národní třídě 3. V roce 1954 byl Masarykův ústav v rámci kampaně proti Masarykovi zrušen. Rok 1968 přinesl neúspěšný pokus o obnovu činnosti. 4. ledna 1990 rozhodl prezident Václav Havel, na základě návrhu výboru Masarykovy společnosti, obnovit Ústav T. G. Masaryka. V roce 1995 vznikl vedle nadace Masarykův ústav AV ČR, který převzal správu archivu a knihovnu a jako samostatné pracoviště Akademie věd ČR dal prostor masarykovským bádáním v širších kontextech. Od roku 2006 je Masarykův ústav AV ČR součástí Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.

Archiv AV ČR

Archiv ČSAV zahájil svou činnost 1. 1. 1953 jako veřejná instituce, zařazená do soustavy československého archivnictví. Roku 1956 se stal tzv. archivem zvláštním, roku 1974 tzv. archivem zvláštního významu. K jeho hlavním úkolům patřilo a nadále patří shromažďování a zpracovávání materiálu z činnosti bývalých vědeckých společností a spolků, ústavů a organizačních složek ČSAV, resp. AV ČR, a pozůstalostí našich předních vědců. Od roku 1955 se stala součástí činnosti archivu Komise pro soupis a studium rukopisů. K 1. 1. 1966 bylo rozhodnuto o interním postavení archivu v rámci ČSAV a pracoviště změnilo svůj název na Ústřední archiv ČSAV.

Prvními spravovanými fondy byly písemnosti Královské české společnosti nauk, České akademie věd a umění, Masarykovy akademie práce a Československé národní rady badatelské. Kromě přejímání fondů archiv založil fotografické a umělecké sbírky a zároveň plnil samostatné vědecké úkoly, týkající se dějin vědeckých institucí, české vědy, archivistiky a soupisu a studia rukopisů. První průvodce po fondech, vydaný roku 1962, obsahoval 48 fondů a sbírek. Od konce 60. let se utvářely odborné pracovní úseky – předchůdců ČSAV, písemných pozůstalostí a fondů ČSAV. Díky zvyšování počtu pracovníků se zdokonalila předarchivní péče, v roce 1972 byl vydán první oficiální vzorový spisový a skartační řád pro pracoviště ČSAV a začalo vycházet periodikum Archivní zprávy ČSAV (1970–1985). Od poloviny 80. let se historická práce archivu více orientovala na dějiny vědy, byly vydávány Práce z dějin ČSAV. Významné změny archiv zaznamenal v uplynulých dvaceti letech. Od roku 1991 užíval prostory v Praze 8-Bohnicích a Praze 8-Libni (bývalá tiskárna Prometheus), pracovny oddělení pro soupis a studium rukopisů se nacházely v Husově ulici na Starém Městě. V souvislosti se zřízením Akademie věd ČR k 31. 12. 1992 začalo pracoviště užívat název Archiv AV ČR (od 1. 1. 1993). V roce 2005 byla otevřena nová budova v Gabčíkově ulici v Praze 8, projektovaná přímo pro archivní účely. V průběhu roku 2007 archiv splnil požadavky akreditace pro tzv. specializované archivy.

V roce 2006 byl k Archivu AV ČR připojen Masarykův ústav AV ČR a pracoviště přejmenováno na Masarykův ústav – Archiv AV ČR, od roku 2008 Masarykův ústav a Archiv AV ČR.

Z historie ústavu

1932 - založen Ústav T. G. Masaryka jako nadace

1938 - přestěhování do vlastní budovy v Praze - Bubenči, Verdunská 9

1940 - změna názvu na Studijní knihovna filozofická

1941-1945 - uzavření ústavu

1949 - přestěhování do Kramářovy vily

1951 - přestěhování do budovy býv. České spořitelny na Národní třídě

1954 - Ústav T. G. Masaryka usnesením politického sekretariátu ÚV KSČ zrušen

1990 - Ústav T. G. Masaryka ve formě nadace; převzetí archivních fondů z Ústavu marxismu-leninismu ÚV KSČ a jejich uložení v depozitáři Vojenského historického archivu v budově Invalidovny

1993 - vláda ČR předala knihovnu Ústavu marxismu-leninismu ÚV KSČ Univerzitě Karlově

od 1993 - ediční řada Spisy T. G. Masaryka

1993 - osmým svazkem obnoven Masarykův sborník

1995 - smlouva o výpůjčce archivních a knihovních fondů Ústavu T. G. Masaryka nově založenému Masarykovu ústavu Akademie věd ČR

1998 - změna právního statusu na Ústav T. G. Masaryka, o. p. s.

UTGM logo

1953 - založen Archiv Československé akademie věd

1955 - Komise pro soupis a studium rukopisů součástí Archivu ČSAV

od 1962 - sborník, později časopis Studie o rukopisech

1966 - Archiv ČSAV přejmenován na Ústřední archiv ČSAV

1970-1985 - ročenka Archivní zprávy ČSAV

1986-1992 - Práce z dějin Československé akademie věd (řada A)

od 1993 - Archiv Akademie věd ČR

1993 - Archiv AV ČR přesídlil do Prahy 8 - Bohnic

2002 - část archivních a knihovních fondů Archivu AV ČR poškozena povodní

2005 - novostavba budovy Archivu AV ČR v Gabčíkově ul. v Praze 8 - Libni

2006 - k Archivu AV ČR připojen Masarykův ústav AV ČR; přejmenování na Masarykův ústav – Archiv AV ČR

Archiv CSAV

1995 - založen Masarykův ústav Akademie věd ČR

od 2001 - ediční řada Korespondence TGM

2004–2007 - seriálový sborník Na pozvání Masarykova ústavu

2006 - Masarykův ústav AV ČR připojen k Archivu AV ČR; přejmenování na Masarykův ústav – Archiv AV ČR

MSU logo

2006 - k Archivu AV ČR připojen Masarykův ústav AV ČR; přejmenování na Masarykův ústav – Archiv AV ČR

2007 - změna právního statusu na veřejnou výzkumnou instituci

2008 - změna názvu na Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.

od 2009 - Střed. Časopis pro mezioborová studia Střední Evropy 19. a 20. století

od 2009 - časopis Práce z dějin Akademie věd

od 2012 - ediční řada Ego. Paměti, deníky, korespondence

2013 - nástavba nového archivního depozitáře

2016 - nový depozitář pro Knihovnu TGM v areálu Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR

od 2017 - ediční řada České moderní dějiny

2017–2022 - katalogizace Knihovny TGM

2017 - přístavba administrativní budovy v Gabčíkově ul.

2017 - smlouva s Univerzitou Karlovou o trvalém zapůjčení tzv. profesorské knihovny TGM do správy MÚA AV ČR

2019 - nový depozitář pro knihovnu

MUA logo

Bývalí ředitelé

Ředitelé Masarykova ústavu a Archivu AV ČR

Luboš Velek
2010–2020
Ivan Šedivý
2006–2010

Ředitelé Masarykova ústavu AV ČR (1995–2005)

Ivan Šedivý 
2003–2005
Eva Broklová
1997–2002
Jaroslav Opat
1995–1997

Ředitelé Archivu AV ČR (1993–2005), Ústředního archivu ČSAV (1966–1992), Archivu ČSAV (1953–1965)

Alena Míšková
2005
Ludmila Sulitková
2001–2005
Antonín Kostlán
1995–2001
Alena Míšková
1992–1994
Zdeněk Šolle
1990–1991
Luboš Nový
1985–1990
Václav Vaněček
1968–1985
Václav Vojtíšek
1953–1968
Loading…
Loading the web debug toolbar…
Attempt #