Projekty 2021

Projekty 2020

Program Strategie AV21 „Paměť v digitálním věku“ je strukturován podle čtyř základních tematických okruhů. V roce 2020 se do programu „Paměť v digitálním věku“ zapojuje 15 ústavů Akademie věd ČR (vč. pracoviště koordinátora), které participují celkem na 57 aktivitách rozdělených do 4 témat:

T1      Paměť: její utváření a proměny

T2      Ostrovy spolehlivého poznání. Encyklopedická báze digitálního věku

T3      Digital Humanities – zpřístupňování, uchovávání a záchrana pramenů v digitálním věku

T4      Poklady paměti: kritické zpřístupňování a interpretace pramenů českých dějin a kultury

T1 / Paměť: její utváření a proměny

Zpracování archivních materiálů k dějinám ARÚB – Moravika a Silesiaka (Zdenka Kosarová, ARÚB)

Cílem je zpracovat archivní materiály, které souvisí s identifikací osob a míst spjatých s ARÚB a také jeho terénní a vědeckou činností. V první fázi bude přistoupeno k digitalizaci materiálů spojených s výzkumným bádáním i s historií samotného ústavu (vybrané oficiální dokumenty dokládající vnik ústavu, významné mezníky, komunikaci s významnými osobnostmi a další, dále dokumenty související se zaměstnanci ústavu a s dosud neevidovanými terénními výzkumy). Ve druhé fázi budou materiály zpracovány a budou k nim vytvořena metada.

​Výstupy:

• Digitální archiv můžete navštívit zde.

Padesát let ARÚB: historie – reflexe – vize (Lumír Poláček, ARÚB)

Záměrem je nejen konvenční zmapování dějin ústavu, ale také jejich zasazení do dobového kontextu a zhodnocení společensko-politických vlivů na chod a formování instituce. Očekávaným výsledkem by měla být obrazově bohatá, ale věcná kolektivní monografie. Celý projekt bude propagován formou audiovizuálních záznamů žijících pamětníků, vydáním série propagačních materiálů a konečně slavností, kterou plánujeme uspořádat ve známém kulturně-vzdělávacím centru Otevřená zahrada v Brně.

​Výstupy:

• POLÁČEK, Lumír et al. Jdeme pod povrch. Příběhy Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně. 1920 – 1970 – 2020. Brno 2021.

Ukázku z knihy si můžete prohlédnout zde.

Socialismus v rodinných fotografiích (Jana Nosková, EÚ)

Cílem aktitivy je vytvořit sbírku fotografií a představit ji pomocí výstavy. Aktivita si klade za cíl shromáždit rodinné fotografie mapující období socialismu. K nim budou připojeny (písemně zaznamenané nebo nahrané) příběhy – popisy, jež zajistí jejich nutnou kontextulizaci (popis fotografie, kontextu jejího vzniku). Fotografie budou vybírat studenti přibližně 10 středních škol ve věku 14–19 let z různých regionů ČR v dialogu se sými rodiči/prarodiči. Tím bude jednak podpořen mezigenerační dialog, jednak zajištěna potřebná geografická reprezentativita. Fotografie budou následně zdigitalizovány, nahrané příběhy přepsány. Na základě analýzy vytvořeného korpusu fotografií bude vytvořeno libreto výstavy a připraveny výstavní panely, které bude možno prezentovat ve vybraných kulturních institucích v ČR.

​Výstupy:

• Projekt byl prezentován na online konferenci Memory of the Communist past, kterou pořádal Ústav etnológie a sociálnej antropológie SAV a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v. v. i. Záznam z konference si můžete prohlédnout zde.

Přerušená paměť - zaniklá a zanikající podoba českého venkova (Jaroslav Otčenášek, EÚ)

V souvislosti s rostoucím zájmem odborníků i veřejnosti v celé Evropě o zhodnocení a uchovávání dědictví tradiční rurální kultury a venkovského stylu života se zvláštním důrazem na oblasti s přerušenou a ztracenou kulturní pamětí a pamětí krajiny považujeme za vhodné připravit webový portál zachycující a prezentující tento odkaz. Hlavní zájem bude věnován oblastem s těžbou uhlí a dalších nerostů, s výstavbou přehrad, s existencí pohraničního pásma atd. K tomu přistoupí odborně zpracovaná hesla s ilustracemi. Na portálu dále budou galerie fotografií propojené s mapou ČR s GPS daných lokalit. Hlavním cílem je srozumitelným způsobem upozornit na odkaz zaniklých a zanikajících tradic našeho venkova, jehož podoba se v posledních 70. letech dramaticky změnila, a naznačit možnosti chápat jej jako inspiraci nejen pro život na venkově dnes.

​Výstupy:

• Webový portál můžete navšítivt zde.

Dějiny raného křesťanství jako historická paměť (David Cielontko, FlÚ)

Záměrem projektu je navazovat, rozvíjet a prohlubovat současné studium raného křesťanství za pomoci teorie historické (kolektivní, sociální) paměti. Aktivity v rámci projektu budou vytvářet platformu pro promýšlení a kritické přehodnocování současných aplikací teoretických poznatků výzkumu kolektivní paměti ve studiu raného křesťanství. Nabízené aktivity poslouží k prohlubování již navázaných vztahů se zahraničními odborníky, kteří se této oblasti výzkumu věnují, a umožní vytvořit z pracoviště AV ČR klíčové místo pro další vývoj těchto studií. V rámci navrhované aktivity budou v roce 2020 jako hlavní výstupy uspořádána dvě navazující odborná setkání, která nabídnou možnost důkladných diskusí nad zmíněnou problematikou, a to formou workshopů se štědrým prostorem pro rozhovor s cílem prohlubovat kritický interdisciplinární dialog.

​Výstupy:

• První setkání se uskutečnilo v říjnu a bližší informace k němu naleznete zde. V listopadu se uskutečnilo druhé setkání, k němž bližší informace naleznete zde.

J. A. Komenský v kulturách vzpomínání (Vladimír Urbánek, Lenka Řezníková, FlÚ)

Cílem aktivity je příprava a realizace výstavy Jan Amos Komenský v kulturách vzpomínání. Výstava je plánovaná na září a říjen 2020 jako jeden z hlavních příspěvků Akademie věd k výročí 350 let od úmrtí Jana Amose Komenského. Výstava představí širší veřejnosti bádání o kulturách paměti a Komenském jako symbolické a kanonické figuře v kontextu společenských, vědeckých, politických, uměleckých a mediálních proměn 19.–20. století. Shromáždí obrazový a textový materiál, divadelní a filmové reprezentace, materiály o dobových výstavách a slavnostech a bude dokumentovat a reflektovat způsoby, jakými byl Komenský v těchto kontextech prezentován a jeho místo v rámci sdílených kolektivních představ upevňováno. Koncepce výstavy vychází z interdisciplinárního výzkumu procesů společenského zvýznamňování a utváření obrazu Komenského jako jednoho z klíčových identitotvorných topoi kulturní paměti.

​Výstupy:

• Upoutávku na výstavu si můžete prohlédnout zde.
• Komentovanou prohlídku výstavy si můžete prohlédnout zde.
• O akci informovaly Seznam Zprávy, Český rozhlas a portál Talentovaní.cz.
• Rozhovor s Vladimírem Urbánkem přinesly Lidové noviny a Křesťanská revue.

Paměť současnosti: vizualizace, popularizace a zpřístupňování dat o názorech, postojích a náladách českých občanů a jejich změnách v čase (Naděžda Čadová, SoÚ)

V roce 2020 chce CVVM navázat na aktivity realizované v předešlých letech a to v několika směrech: 1) Rozšíření a zpřehlednění databáze časových řad zpřístupněné na webových stránkách provozovaných CVVM v české i anglické verzi. Aktivita si klade za cíl dokončit tvorbu agregovaného grafu, který přehlednou formou seznamuje uživatele se všemi volebními modely, které v ČR vznikají, přibližuje rozdíly v metodologii jednotlivých výzkumů a přehledně zobrazuje rozdíly ve výsledcích CVVM a výzkumných agentur, které se sběru dat týkajících se volebních preferencí věnují. 2) Zlepšení prezentace výsledků výzkumů veřejného mínění na stránkách CVVM. 3) Zpřístupňování primárních dat z výzkumů CVVM.

​Výstupy:

• Stránky CVVM můžete navštívit zde.

Božena Němcová jako místo paměti. Výstava a cyklus přednášek k 200. výročí narození (Dalibor Dobiáš, ÚČL)

Hlavním cílem projektu je volně stažitelná výstava o Boženě Němcové při příležitosti 200. výročí narození/160. výročí úmrtí autorky na 18 panelech, instalovaná nejdříve ve větších paměťových institucích a později určená  ve formátu PDF dalším školám, knihovnám, muzeím apod. k vytištění a instalaci, a takto k aktualizaci znalostí o díle této formativní osobnosti moderní české kultury. Výstava vznikne v mezioborové spolupráci v řadě výstav Literatura ke stažení. Doprovodí ji i pracovní listy pro různé věkové skupiny a veřejně přístupný pořad o Boženě Němcové.

​Výstupy:

• O výstavě informují facebookové stránky Ústavu pro českou literaturu.
• Pořad o Boženě Němcové moderovaný řešitelem projektu si můžete prohlédnout zde.

Informačně-popularizační příručka k 30. výročí založení Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR (Lenka Krátká, ÚSD)

V lednu 2020 uplyne 30 let od založení Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, který byl konstituován z iniciativy historické komise Občanského fóra a budován jako pracoviště pro nezávislý výzkum československých dějin v období let 1938 až 1989. Při této příležitosti bude v rámci dané aktivity vytvořena informačně-popularizační příručka, jež shrne nejen základní faktografické údaje o pracovišti, ale i důležité milníky jeho vývoje a směry bádání ÚSD. Podkladem budou pramenné materiály ze spisovny a sbírek ÚSD i rozhovory s osobnostmi pracoviště (případně jejich tematické příspěvky). Publikace by měla nabídnout i pohled do zázemí ústavu, ať již se jedná o historii budovy či reflexi každodenního života. Texty bude doplňovat obrazový materiál.

Výstupy:

• KRÁTKÁ Lenka kol. Dějiny o lidech a pro lidi. 30 let činnosti Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, 1990–2020. Praha 2020.

Ženy – právo – paměť (Jan Kober, ÚSP)

Řada otázek postavení žen v právu a vývoje paměti na proměny tohoto postavení náleží k méně prozkoumaným. Aktivita, zvláště pak zamýšlená konference, otevře prostor pro pohled na 20. století jako celek i na jeho obrazy v paměti pozdějších období, aniž by ovšem přehlížela významné personální i politické diskontinuity. Otevřena bude také dosud spíše stranou zůstávající problematika pronikání právniček do různých právních profesí a do v akademické sféry a paměti na ně. Cílem aktivity bude poskytnout vhodný prostor pro bilancování stavu výzkumu a pro mezioborové průniky. Tím by měla být překonána zvláště pak posavadní značná vzájemná izolace mezi právní historiografií a obecnou historiografií, resp. i jinými společenskovědními obory.

Letní škola klasických studií: Bible – inspirovaný text v paměti Evropanů (Alena Sarkissian, FlÚ)

Letní škola klasických studií sestává ze série přednášek a interaktivních workshopů adresovaných středoškolským pedagogům humanitních oborů, zejména latiny, dějepisu apod., a vysokoškolským studentům daných oborů. Velký prostor na LŠKS bude věnován překladům Bible – od písemného zachycení a redakce hebrejského originálu přes řecký překlad Septuagintu, latinskou Vulgatu až po překlady Bible do národních jazyků. Letní škola bude akreditována u MŠMT v rámci programu Celoživotní vzdělávání a bude zařazena do studijních plánů fakult humanitního zaměření.

​Výstupy:

• Publikaci k letní škole si můžete prohlédnout zde.

T2 / Ostrovy spolehlivého poznání. Encyklopedická báze digitálního věku

TEATER: zkvalitnění a obohacení tezauru archeologické terminologie (Stanislav Velčev, ARÚB)

Cíl aktivity spočívá v rozšíření a zkvalitnění obsahu TEATER: Tezauru archeologické terminologie. Záměr lze rozčlenit do několika dílčích cílů: 1) Přidání německojazyčných ekvivalentů do archeologických částí tezauru. 2) Obohacení hesly ze souboru klasické archeologie. Geografický záběr tezauru je v současnosti převážně středoevropský. Je naplánováno vytěžit terminologické slovníky klasické archeologie a následně hlavní archeologické kategorie tezauru (Teorie, Areály, Objekty, Předměty) obohatit o vybrané termíny, které se v těchto slovnících nacházejí. 3)  Průběžné doplňování referenčních informací k heslům, která jsou již v tezauru obsažena. 4) Jednání s Národní knihovnou o přidání oborově specializovaných předmětových hesel k přesnějším věcnému popisu.

​Výstupy:

• Databázi můžete navštívit zde.

Akademická encyklopedie českých dějin sv. 2 (Č/1) – zpřístupnění plných textů (Václava Horčáková, HiÚ)

Cílem projektu je pokračovat ve zpracování bibliografických záznamů s připojenými plnými texty hesel Akademické encyklopedie českých dějin v rámci portálu Bibliografie dějin Českých zemí (BDČZ).  Dosud byly vydány 4 svazky, pátý je v přípravě do tisku. Plné texty hesel budou provázány s relevantní literaturou v databázi BDČZ formou hypertextových odkazů. Vazby mezi souvisejícími dokumenty včetně jejich plných textů budou dalším obohacením bibliografické databáze.  V roce 2020 bude zpracován svazek druhý (Č/1).

​Výstupy:

• Databázi můžete navštívit zde.
• Power-pointovou prezentaci projektu si můžete prohlédnout zde. 

Doplnění hesel, systematizace dat v Bio-bibliografické databázi řeholníků, zkušební propojení dat s Databází rukopisů a bibliografie kodikologické literatury MÚA AVČR (Jiří Havlík, HiÚ)

Záměrem aktivity je začlenění nových biografických dat do BBDR a jejich korektura. Jedná se o doplnění cca. 800 plných biogramů českých kapucínů raného novověku a zpřesnění hesel k vybraným jezuitům a karmelitánům z obou větví řádu. Na příkladech kapucínů a jezuitů se soustředíme na data týkající se vzdělání bratří, a to i před jejich vstupem do řeholní komunity. Pro tyto účely již byly vytvořeny nové položky databázového formuláře. Pilotní propojení dat o rukopisech a jejich autorech s Databází rukopisů a bibliografií kodikologické literatury BBDR shromažďuje také informace o dílech kapucínských historiografů. Dalším cílem aktivity je tedy zajistit sdílení popisů rukopisů a dalších údajů s Databazí rukopisů a bibliografie kodikologické literatury MÚA AVČR, která eviduje rukopisy neúřední povahy v různých paměťových institucích v České republice i bohemikální rukopisy v zahraničních sbírkách.

​Výstupy:

• Databázi můžete navštívit zde.

Biografický slovník českých zemí, elektronická databáze (Marie Makariusová, HiÚ)

Průběžně aktualizovaná biografická databáze je od roku 2015 otevřena veřejnosti formou webového portálu http://biography.hiu.cas.cz/. Na něm jsou k dispozici základní údaje o cca 51 500 významných osobnostech, které se vztahují k teritoriu českých zemí, a to včetně osob žijících. Databáze se průběžně rozrůstá o nově zařazované osobnosti. Umožňuje vkládání všech dostupných informací o zachycených osobách, a to včetně fulltextů uveřejněných v tištěné verzi Biografického slovníku českých zemí (a to jen s malým časovým odstupem). Současně úzce spolupracuje s portálem historické a postupně došlo k jejich k vzájemnému propojení. K přednostem patří i zapojování externí veřejnosti do její tvorby, a to formou aktualizací, doplňků, revizí a oprav.

​Výstupy:

• Databázi můžete navštívit zde.

Taiwan Biographical Ontology (TBIO) (Táňa Dluhošová, OÚ)

Taiwan Biographical Ontology je databáza koncipovaná ako platforma a nástroj prosopografickej analýzy ako pre vedeckých pracovníkov, tak i pre jednotlivcov zaujímajúci sa o dejiny Taiwanu a republikánskej Číny (1911–1949). Úlohou databáze je okrem uchovávania informácií a reprezentácia znalostí i možnosť vytvorenia vlastných súborov dát pre ďalší rozbor. V súčasnosti databáza obsahuje informácie o takmer 23 000 taiwanských a čínskych osobnostiach z konca 19. a z 20 storočia. Obsahuje však i zoznamy 40 000 vládnych a súkromných organizácií, 7 000 historických geografických mien a ďalšie reálie z daného obdobia. S pomocou grantu by sme vytvorili užívateľské prostredie, ktoré by umožnilo analýzu z pohľadu organizácií. Tento prístup je vhodný pre pozičnú analýzu elít, ktorá sa využíva v sociológii a historickej sociológii.

​Výstupy:

• Databázi můžete navštívit zde.
• Pubilkovány byly dvě studie, k nimž bližší informace nalzenete na stránkách The Journal of Asian Studies a European Journal of East Asian Studies.
• Rozhovor s řešitelkou projektu si můžete přečíst zde.

Persian Biographical Anthologies Database and Web Portal (Kevin L. Schwartz, OÚ)

The purpose of the project is to develop a database and web portal of biographical anthologies of Persian poets produced across Islamic Eurasia between the years 1200 and 1900. The portal will include two major elements. First, a database containing: a) a text’s date and place of completion; b) biographical data of the author; and c) bibliographic information related to the location of manuscripts and citations of secondary sources. Second, the portal will include interactive digital maps and videos highlighting the production and circulation of texts across space and time. The database and web portal will serve as an interactive platform enabling the pursuit of further research by providing scholars with the raw data for their own prosopographic projects as well as a methodological framework for conceptualizing projects focused on textual production and circulation in Islamic history.

​Výstupy:

• Databázi můžete navštívit zde.

Rozšíření encyklopedické informační báze Sociologického ústavu AV ČR (Zdeněk R. Nešpor, SoÚ)

Samotné rozvíjení Sociologické encyklopedie je v tuto chvíli záležitostí spíše drobnějších vkladů a aktualizací. Konkrétně půjde zejména o vložení posledního encyklopedického díla Prof. M. Petruska Společnosti pozdní doby a jeho provázání s dalšími součástmi encyklopedie. Nad rámec doplňků Sociologické encyklopedie chceme obdobným způsobem začít s přípravou zcela nové internetové Religionistické encyklopedie. V roce 2020 pro tuto encyklopedii připravíme metodologii, vytvoříme základní navigační strukturu a vložíme do ní část obsahu Encyklopedie menších křesťanských církví v ČR, doplněnou o relevantní informace o všech ostatních registrovaných církvích. Výsledkem bude „demo-verze“ nové encyklopedie, zpřístupněná veřejnosti na konci roku 2020. Zároveň povedeme jednání s autory/držiteli autorských práv dalších existujících českých oborových encyklopedií o jejich vložení do projektu – v případě úspěchu by k tomu došlo v roce 2021.

​Výstupy:

• Sociologickou encyklopedii můžete navštívit zde.
• Religionistickou encyklopedii můžete navštívit zde.
• Recenzi na Religionistickou encyklopedii si můžete přečíst zde.

Tematické katalogy českých skladatelů online – pražští tvůrci raného 18. století (Václav Kapsa, ÚDU)

Projekt se zaměřuje na elektronické zpracování a webovou prezentaci tematických katalogů děl českých skladatelů. Data jsou zpracována pomocí editoru „MerMEId“ ve formátu MEI (Music Encoding Initiative) a publikována online. Cílem projektu je ve spolupráci s externími badateli připravit katalogy děl vybraných tvůrců působících v Praze raného 18. století a doplnit tak dříve zpracovaný pilotní projekt dalšími soubory dat týkajícími se místně a časově obdobného repertoárového okruhu. Zpracovaná data budou využita nejen pro publikování katalogů děl jednotlivých tvůrců, ale umožní i sledování hudební tvorby daného místa a doby z dalších perspektiv.

​Výstupy:

• Katalog děl Antonína Reichenauera si můžete prohlédnout zde.
• Projekt byl představen na workshopu, o němž informovala Musicologica i Musicologica slovaca.

AcademicLex (František Cvrček, ÚSP)

Na základě zkušeností s projektem PES navrhujeme vytvořit obecnou softwarovou platformu pro zpracování a vyhledávání v právních textech propojujících informační systém o českém právu, slovník PES, korpusy platného práva s analytickým softwarem, klasické právní učebnice a nově vzniklé učebnice pro výuku práva. ÚSP má k dispozici databáze o českém právu od roku 1918, ve spolupráci s Fakultou informatiky vytvořil PES a připravil korpusy platného primárního práva pro roky 2012, 2014, 2015, 2016, 2017 a 2019. Na nové platformě ve spolupráci s právnickými fakultami UK a ZČU zpracoval učebnice římského práva, pandektního práva, vybraná klasická díla právní filosofie, učebnice legislativy atd. Projekt vede Centrum pro výzkum právního jazyka při ÚSP ve spolupráci s univerzitními pracovišti v osvědčeném týmu právníků, informatiků a programátorů.

​Výstupy:

• Databázi lze navštívit zde.
• Vydána byla publikace o elektronizaci výuky práva. Publikace je ke stažení zde.

Stopy republiky – rozvoj databáze meziválečného Československa II (Jan Kober, ÚSP)

V letech 2018–19 bylo na Ústavu státu a práva AV ČR pracováno na řešení specializované databáze, zaměřené na místa, události, instituce, sídla a osobnosti spojené především s počátečními roky republiky. Databáze je propojena s geografickými informacemi a obsahuje vedle hlavních textových informací také obrázky a doprovodné texty. Protože projekt skýtá značné rozvojové možnosti a protože se bude česká a slovenská společnost během příštích dvou desetiletí velmi pravděpodobně opakovaně obracet k období meziválečné republiky, rádi bychom v tomto projektu pokračovali. Záměrem rozvoje Stop republiky v roce 2020 by bylo pokračování práce na rozšiřování a zlepšování obsahu databáze v menším rozsahu.

T3  /  Digital Humanities – zpřístupňování, uchovávání a záchrana pramenů v digitálním věku

Česko-rakouská spolupráce na tvorbě archeologických datových bází (Ondřej Švejcar, ARÚP)

Aktivita směřuje k vytvoření dlouhodobé spolupráce na poli Digital Humanities s Naturhistorisches Museum ve Vídni. Cílem aktivity v roce 2020 je transformovat do struktury OpenATLAS data o raně středověkých funerálních aktivitách v rámci sídelní aglomerace Libice nad Cidlinou, a to vč. převodu heslářů a popisných údajů do anglického jazyka.

​Výstupy:

• Aplikaci si můžete prohlédnout zde.

DIGITALIZACE SBÍREK ÚSTAVŮ AV ČR:  Kritické zhodnocení a zpřístupnění památek lidových a společenských písní české kultury 19. a 20. století (Lubomír Tyllner, EÚ)

Aktivita vychází ze skutečnosti, že Etnologický ústav AV ČR, v. v. i. na základě dlouhodobé existence uchovává jedinečnou sbírku českých lidových a společenských písní. Právě fakt, že se jedná o mimořádně cenné písemné, zpravidla písňové rukopisné (paměťové) artefakty a obtížně dostupné projevy českého společenského zpěvu (převážně zpěvníkových písní) v největším množství dochovaných v EU AV ČR, je důvodem pro ošetření, zpřístupnění a současně zhodnocení tohoto sběratelského fondu. Fyzický kontakt zejména s rukopisnými památkami českého lidového zpěvu činí z tohoto fondu ohrožené kulturní dědictví. Současně se jedná o prameny, o které je v kulturní veřejností značný zájem. Aktivita předpokládá skenování papírových pramenných celků či fotografických (diapozitivových) dokumentů a současně jejich odbornou charakteristiku.

​Výstupy:

• TYLLNER Lubomír. Volodymyr Hošovskyj a jeho vize univerzálního písňového katalogu, Muzikologické fórum, roč. 9, č. 1–2, 2020, s. 81–93.

Rozvoj virtuální výstavy „Filosofovo bytí – a čas“ ve formátech Digital Humanities (Ivan Chvaték, FlÚ)

Cílem projektu je 1) průběžné technologické HD rozvíjení úspěšně rozpracované virtuální podoby výstavy „Filosofovo bytí – a čas“, která se fyzicky konala na přelomu let 2018/2019 ve výstavní síni Věda a umění AV ČR na Národní třídě, 2) vytvoření doprovodného portálu s repozitářem soustřeďujícím digitálně zpracované archiválie, zvukové, fotografické a textové dokumenty.

​Výstupy:

• Databázi můžete navštívi zde.

DIGITALIZACE SBÍREK ÚSTAVŮ AV ČR: Digitalizace databáze dějin všedního dne (Vojtěch Kessler, HiÚ)

Databáze dějin všedního dne je jedním z výstupů dlouhodobého mezinárodního vědeckovýzkumného projektu. Jedním z cílů tohoto projektu je vytvoření dokumentační sbírky starých pamětí, rodinných kronik, deníků a jiných životopisných vzpomínek. Již dnes je tato sbírka cenným svědectvím o životě prostých lidí v dřívějších dobách. Obsahuje více než 300 životopisných záznamů různého obsahu, které byly v rámci prostředků AV21 2017 odborně digitalizovány. V roce 2018 byla vytvořena metodika, částečný zápis metada a katalogizace do zavedeného systému Verbis. V roce 2019 bylo v této činnosti pokračováno a byla vytvořena popularizačně-informační brožura. Databáze by měla být v roce 2020 dopracována připravena na zveřejnění.

​Výstupy:

• Databázi můžete navštívit zde.
• Anglickou informační brožuru si můžete prohlédnout zde.
• Projekt byl prezentován na konferenci, k níž bližší informace naleznete zde.

DIGITALIZACE SBÍREK ÚSTAVŮ AV ČR: Národnostní diverzita na mapách českých zemí ‒ kartografický obraz a realita (Jitka Močičková, HiÚ)

Cílem aktivity je zpřístupnit kartografické dokumenty z Mapové sbírky Historického ústavu AV ČR, v. v. i., které zachycují národnostní problematiku v letech 1869‒1950, a formou rekonstrukčních map znázornit rozdíly mezi mapou a výsledky censu a zachytit rozdíly mezi sledovanými zdroji. Mapy s národnostní tematikou jsou významnými prameny pro studium přenosu národnostní problematiky do kartografického dokumentu v českých zemích ve sledovaném období a jejich případného zkreslení. Výsledky studia včetně digitalizovaných map budou zpřístupněny na portálu Mapové sbírky Historického ústavu AV ČR, v. v. i.

​Výstupy:

• HOLUBEC Stanislav, MOČIČKOVÁ Jitka. Zobrazování česko-německé národnostní hranice na mapách v období cca 1820–1940, Historická geografie roč. 46, č. 22, 2020, s. 283-340.   
• Databázi digitálních kopií map můžete navštívit zde.
• Databázi map znázorňujících česko-německou národnostní hranici můžete navštívit zde.
• Mapovou aplikaci Česko-německá národnostní hranice v letech 1840–1939 můžete navštívit zde. 
• Projekt byl představen na 16. historickogeografické konferenci, jejíž program si můžete prohlédnout zde.

DIGITALIZACE SBÍREK ÚSTAVŮ AV ČR: Propojení elektronických kopií unikátně dochovaných bohemikálních tisků 16.-18. století v českých a zahraničních knihovnách s Bibliografií cizojazyčných bohemikálních tisků (Vojtěch Šícha, KnAV)

Provázání s elektronickými kopiemi představuje jeden z významných kroků ve vývoji Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků 1501–1800 (BCBT), který odpovídá současnému směřování v oblasti zpřístupňování národních retrospektivních bibliografií v zahraničí. Záměrem KNAV je v této činnosti nadále pokračovat a zároveň přistoupit ke zpracování získaného materiálu a přípravě jeho veřejné prezentace on-line.

Výstupy:

• Databázi můžete navštívit zde.

DIGITALIZACE SBÍREK ÚSTAVŮ AV ČR: Databáze a portál „Ovidiovy Proměny v historické knižní ilustraci“ (Marina Krahulcová, KnAV)

V roce 2017 byla digitalizována díla Ovidia z historického knižního fondu KnAV, z nich byly vybrány Proměny (Metamorfózy), jejichž ilustrace byly v průběhu roku 2019 dále analyzovány, opatřeny podrobným popisem a uspořádány do strukturované databáze Ovidiovy Proměny v historické knižní ilustraci. Cílem aktivity v roce 2020 bude přebudování administrátorského rozhraní pro zpracovatele dalších záznamů do databáze. Během testování také vznikly požadavky na úpravy stávající funkčnosti nebo na zcela nové prvky zobrazení. V plánu je také přechod na novou verzi redakčního systému WordPress – Gutenberg. V souvislosti s tím bude nutná aktualizace dat, zaučení zpracovatelů, testování a opravy. Nezbytné budou další aktualizace a údržba systému.

Výstupy:

• Databázi můžete navštívit zde.
• Přednášky k tématu Ovidiových proměn si můžete poslechnout zde.

Musica Hussitica Moderna: digitální katalog hudebních skladeb 19.-21. století s husovsko-husitskou tematikou (Viktor Velek, MÚA)

Cílem projektu je: 1) Vytvořit online katalog pro repertoár skladeb českých a zahraničních skladatelů, kteří v hudbě zpracovali s tématy a motivy spojenými s Janem Husem a husitstvím (19.–21. století), 2) Vytvoření autoritních záznamů, které software umožní filtrovat dle různých kritérií a potřeb, 3) Doplnění záznamů o doprovodné dokumenty, 4) Komplexní zpřístupnění a popularizace tematicky jasně definované skupiny skladeb, které jsou hudebním zrcadlem vývoje husovsko-husitské tradice, 5) Vytvoření informační báze pro oblast muzikologie, odbornou interdisciplinárně zaměřenou veřejnost a pro sféru hudebního provozu, 6) Umístění - veřejně přístupné, prostřednictvím webového rozhraní.

Výstupy:

• Databázi můžete navštívit zde.
• Pořad na rádiu Vltava si můžete poslechnout zde.
• Řešitel projektu uspořádal přednášku, k níž bližší informace naleznete zde.

DIGITALIZACE SBÍREK ÚSTAVŮ AV ČR: Hudba překonává hranice. Zpřístupnění archivních pokladů české hudební kultury v mezinárodním katalogu (Tomáš Pavlíček, MÚA)

Cílem je zpracovat, konzervovat a zpřístupnit hudební rukopisy a opisy uložené v MÚA AV ČR. Jedná se o méně známou, nezpracovanu hudební sbírku skladeb českých a německých hudebních skladatelů (zvláště první poloviny) 19. století, kterou shromáždil Zdeněk Nejedlý jako přípravný materiál pro svou smetanovskou biografii. Katalogizace unikátních hudebnin bude provedena v MÚA AV ČR pod metodickým dohledem Hudebního oddělení Národní knihovny ČR, jež zajistí vložení skenů a katalogizačních záznamů 50 kusů hudebnin do mezinárodního hudebního katalogu RISM. Dalším cílem aktivity je na interdisciplinárním workshopu muzikologů a archivářů představit, komentovat a provést výběr dosud neznámých skladeb z této sbírky.

Výstupy:

• Katalog můžete navštívit zde.

DIGITALIZACE SBÍREK ÚSTAVŮ AV ČR: Souhvězdí českých astronomů (kontakty v mezinárodní vědecké síti) (Tomáš Pavlíček, MÚA)

Záměrem projektu je ve spolupráci archivářů s astronomy soustředit a zpřístupnit fotografické prameny, které dokumentují zahraniční stáže a kontakty českých astronomů, účast na kongresech Mezinárodní astronomické unii, a dále organizaci a zahájení samotné výstavy měsíčního kamene v březnu 1970 na Ondřejově apod. Fotografie se nacházejí dílem v Astronomickém ústavu AV ČR, dílem v archivních fondech MÚA AV ČR a v nezjištěné míře v rukou astronomů. Cílem projektu je fotografie evidovat, restaurátorsky ošetřit a archivně popsat. Jejich digitalizace bude hrazena z jiných zdrojů.

Výstupy:

• Upoutávku na dubnový workshop naleznete zde.
• Upoutávku na květnový workshop naleznete zde.

DIGITALIZACE SBÍREK ÚSTAVŮ AV ČR: Digitalizace, analýza a zveřejnění zápisů folklorní prózy z Moravy (sběr studentů FF Masarykovy univerzity v Brně v letech 1929-1933 pod vedením prof. F. Wollmana (Anna Zelenková, SlÚ)

Cílem projektu je digitalizace, zveřejnění a odborné zhodnocení moravského sběru lidové slovesnosti, který představuje dosud nezma-pované zápisy lidové prózy z moravsko-slovenského pohraničí na přelomu 20.–30. let 20. století. V roce 2020 bude pokračovat práce na jazykových korekturách a řešitelský tým se zaměří na přípravu knižní edice sběru moravské lidové slovesnosti pro vydání a na její metodologickou úvodní studii, která z literárně-vědného, etnologického a jazykovědného hlediska zhodnotí charakter a význam tohoto sběru. Část studie bude připravena i k publikování v odborném tisku v anglickém překladu. 

Výstupy:

• ZELENKOVÁ, Anna. Folkloristické a etnologické výskumy podporované Sborom pre výzkum Slovenska a Podkarpatské Rusi v Prahe v medzi-vojnovom období, Slovenský národopis, roč. 68, č. 1, 2020, s. 84-98. 
• ZELENKOVÁ, Anna. Wollmanovské sběry moravské lidové slovesnosti. Sborník anotací z vědecko-uměleckého sympózia Veda a umenie bez bariér (FF UJPŠ v Košicích), Košice, 2019. Publikace je ke stažení zde.

HISTORICKÁ KORESPONDENCE ONLINE: zajištění technické infrastruktury (Martin Lhoták, KnAV)

V rámci aktivity bude obsahově a funkčně rozvíjena webová stránka Historická korespondence online, která je zaměřena zejména na zpřístupnění rozsáhlé vědecké a kulturní korespondence bohemistky, komenioložky, literární historičky a překladatelky Milady Blekastadové-Topičové a rovněž na zpřístupnění korespondence T. G. Masaryka. V průběhu roku 2020 bude posílen rozvoj též rozšířením na korespondenci dalších osobností – např. českého filozofa a historika Roberta Kalivody, jehož korespondence je zpracovávána ve Filosofickém ústavu. Záměrem a cílem KNAV je zajištění technické podpory formou programátorských a administrátorských prací na vývoji a správě webových stránek pro Historickou korespondenci a pro rozhraní na zpřístupnění pořízených metadat a obrazových souborů o korespondenci.

Výstupy:

• Portál můžete navštívit zde.

HISTORICKÁ KORESPONDENCE ONLINE: Digitalizace a prezentace pozůstalosti Milady Blekastadové-Topičové (Vladimír Urbánek, FlÚ)

Cílem aktivity je pokračovat v digitalizaci rozsáhlé vědecké a kulturní korespondence bohemistky, komenioložky, literární historičky a překladatelky Milady Blekastadové-Topičové a v jejím zpřístupnění a prezentaci širší odborné i laické veřejnosti. Korespondence uložená ve Filosofickém ústavu AV ČR je významná zejména z hlediska studia dějin vědy a kultury v období studené války a komunikačních sítí mezi českými vědci a spisovateli a jejich západními partnery. V roce 2020 plánujeme pokračovat v digitalizaci korespondence s významnými vědci, spisovateli, divadelníky a dalšími kulturními pracovníky. Bude pokračovat i tvorba metadat, tvořících východisko pro databázi v rámci webového portálu Historická korespondence online. Kvůli online zveřejnění skenů originálních rukopisů a strojopisů se bude nadále jednat s dědici práv. Předpokládá se tvorba prvních mapových vizualizací korespondence Milady Blekastadové a jejich veřejná prezentace na společném workshopu s KNAV a MÚA AV.

Výstupy: 

• Databázi můžete navštívit zde.

HISTORICKÁ KORESPONDENCE ONLINE: Digitální prezentace korespondence T. G. Masaryka II (Martin Jemelka, MÚA)

Cílem aktivity je udržování a rozvíjení webového portálu, a to ve spolupráci KNAV ČR, FLÚ AV ČR a MÚA AV ČR, který umožní ústavům Akademie věd ČR prezentovat historickou korespondenci a vyhledávat v ní prostřednictvím digitální aplikace. MÚA AV ČR zde bude prezentovat domácí a zahraniční korespondenci T. G. Masaryka z let 1870–1918, jejímž zpracováním a editací se dlouhodobě zabývá. Ve výběru bude prostřednictvím metadat v anglickém jazyce zpřístupněna nejen Masarykova korespondence deponovaná v archivních fondech spravovaných MÚA AV ČR, ale především korespondence uložená v zahraničních archivech. Masarykova korespondence s evropskými intelektuály z desetiletí kolem roku 1900 představuje významný pramen k dějinám středoevropského myšlení a politických proměn a dlouhodobě volá po digitálním zpřístupnění domácí a zahraniční odborné a laické obci.

Vytváření metadatových záznamů článků a jejich propojení na plné texty v Digitální knihovně AV ČR (Kateřina Neradová, KnAV)

V Digitální knihovně AV ČR se nachází přibližně 200 titulů periodik, vydávaných ústavy AV ČR, jejich předchůdci a přidruženými vědeckými spolky. Nejnovější ročníky časopisů, které vyšly v posledních deseti letech, mají metadata zpracovaná na úroveň článků. Konkrétně se jedná o 44 titulů periodik. Záměrem KNAV je analyticky (na úroveň článků) zpracovat také starší ročníky akademických periodik a zlepšit tak přístup uživatelů k vědeckým informacím. Takto zpracované články budou propojeny na plné texty periodik a zpřístupněny prostřednictvím Digitální knihovny AV ČR. V roce 2020 bude vytvořeno a propojeno celkem 5 000 analytických záznamů.

Portál Historický atlas měst ČR (Eva Semotanová, HiÚ)

Cílem aktivity je v rámci Digital Humanities zpřístupnit významné prameny k urbánním dějinám a umožnit studium proměn městských krajin v několika časových etapách. Portál Historický atlas měst ČR informuje o stejnojmenném projektu a zpřístupňuje kartografické prameny. V roce 2020 by se pozornost zaměřila na Prahu jako velkoměstskou aglomeraci a srovnání s dalšími evropskými městy, zejména Vídní.

Výstupy:

• Databázi si můžete prohlédnout zde.

Digitální technologie v muzikologickém výzkumu (Jana Franková, Jiří Hajič, MÚA)

Projekt si klade za cíl prohloubit znalosti v oblasti digitálních technologií aplikovaných na muzikologický výzkum, jejichž použití je v ČR dosud minimální, přestože přináší velmi užitečné prostředky a pomůcky pro daný obor, a to jak v rovině historického výzkumu, tak v rovině hudebně-analytické. Prostřednictvím série jednodenních seminářů budou zahraničními specialisty v oboru digital humanities představeny aktuální mezinárodní projekty spojené s výzkumem především starší hudby, zaměřené na databáze hudebního repertoáru, digitální edice textů a hudby s použitím mezinárodně uznávaných standardů TEI a MEI. V rámci seminářů budou představeny a diskutovány v současné době řešené digitální výstupy projektu „Staré mýty a nová fakta“ (společný projekt MÚA AV ČR a FFUK).

Výstupy:

• Bližší informace o programu seminářů se můžete dozvědět zde, zde a zde.
• Bližší infromace o průběhu seminářů se můžete dozvědět zde.

Zpřístupnění bibliografických záznamů k rukopisům Strahovské knihovny (Martin Hrdinová, MÚA)

Oddělení pro soupis a studium rukopisů již od dob svého vzniku zaměřovalo své aktivity na evidenci a katalogizaci rukopisných fondů v České republice, k nimž patřil i rozsáhlý fond Strahovské knihovny. Bibliografické údaje, které se týkají rukopisů z těchto sbírek, vznikaly při pracích na České literatuře kodikologické, tak i při částkových zpracováních rukopisů pracovníky oddělení a zaměstnanci Strahovské knihovny. Záměrem aktivity je vkládání bibliografických záznamů a jejich propojování s popisy rukopisů z fondů Strahovské knihovny v Databázi rukopisů a kodikologické literatury MÚA AV ČR.

Výstupy:

• Databázi můžete navštívit zde.

Digital Humanities v Akademii věd – informační portál (Vojtěch Šícha, KnAV)

Informační portál Digital Humanities byl vytvořen a spuštěn  již v roce 2015. Obsahuje informace o elektronických informačních zdrojích, elektronických sbírkách, databázích, ale i sbírkách, které na svou digitalizaci teprve čekají, provozovaných v oblasti společenských a humanitních věd v AV ČR. Záměrem pro rok 2020 je průběžná kontrola a aktualizace všech informací, které se na webu nacházejí, aby portál zůstával spolehlivým zdrojem informací. Stálá pozornost bude kromě monitoringu odborných akcí a nově dosažených výsledků v oblasti digital humanities věnována také probíhajícím a chystaným dotačním programům a možnostem zapojení ústavů III. VO. Průběžně bude probíhat také údržba, aktualizace a zabezpečování redakčního systému.

Výstupy:

• Portál můžete navštívit zde.

Index sequentiarum Bohemiae medii aevi (Hana Vlhová-Wörner, MÚA)

Cílem projektu je 1) další rozšíření online databáze repertoáru sekvencí (středověkých mešních zpěvů) o další prameny především utrakvistické a sub una provenience z konce 15. století a začátku 16. století, 2) další budování souboru digitálních mini-edic sekvencí českého původu, za spolupráce specialistů z oboru středověké latiny a středověké češtiny.

Výstupy:

• Databázi můžete navštívit zde.

„Digitální Protektorát“ (Jan Vondráček, MÚA)

Projekt si klade za cíl vytvořit internetovou platformu pro komplexní studium každodennosti během německé okupace v protektorátu Čechy a Morava, a to s akcentem na zpřístupnění archivních pramenů a vizualizaci dat. Hlavním záměrem je digitalizace pramenů především normativního a úředního charakteru a jejich vzájemné propojení. Projekt propojí tři úrovně odborně-didaktického pojetí a využití archivních dokumentů (archiv-vědecká instituce-univerzita). Digitalizace rozšíří povědomí o doposud opomíjených archivních dokumentech. Studenti budou digitalizované prameny pod dohledem odborníků opatřovat základními metadaty, doplněnými o historický kontext. Prostředky jous určeny na vývoj softwaru.

Ruská emigrace v meziválečném Československu - digitální zpřístupnění (Dana Hašková, SlÚ)

Cílem aktivity je seznámení veřejnosti s dějinami a osobnostmi ruské emigrace v meziválečném Československu a jejich přínosem československé společnosti. V letech 2020–21 budou dokončovány publikační výstupy (ruská a doplněná česká verze Biografického slovníku) a poté bude biografická databáze zpřístupněna on-line. Na konci února 2020 bude do nakladatelství Academia odevzdána ruská verze Biografického slovníku, která vznikala paralelně s verzí českou. Od března 2020 budou probíhat závěrečné práce s textem české verze tak, aby byl na konci roku připraven k odevzdání do na-kladatelství. České vydání bude doplněno rozsáhlou obrazovou přílohou, jejíž příprava proběhne v r. 2021. Současně bude pokračovat převádění textu do SQL databáze tak, aby mohl být od r. 2021 slovník zpřístupňován na webových stránkách ústavu.

Výstupy:

• HAŠKOVÁ, Dana a kol. Представители эмиграции c территоррии бывшей Российской империи в Чехословакии (1918–1945). Биографический словарь, Praha 2021.

Elektronická česko-ruská lexikální databáze (Karolína Skwarska, Iveta Krejčíková, Eva Šlaufová, SlÚ)

Česko-ruský elektronický lexikální zdroj vychází z dosud nevydaného materiálu o rozsahu 21 834 textových stran ze 70. a 80. letech 20. století. Po úspěšné digitalizaci dochází od roku 2019 ke zpřístupňování části hesel přes web SLÚ. V letošním roce bylo uživatelům zpřístupněno 61 513 slovníkových hesel. Materiál je možné díky databázovým nástrojům filtrovat podle různých parametrů (např. gramatických, stylových, slovotvorných apod.). V roce 2020 budou zpřístupněna hesla písmen P–U. Bude také pokračovat zpracování hesel několika písmen, jež nebyla na přelomu 80. a 90. let dokončena. Nadále bude prováděn výzkum ruských neologismů, který doplní dříve zpracovanou rusko-českou elektronickou slovníkovou databá-zi. Cílem je vytvořit rusko-český elektronický slovník neologismů, významnou součást rusko-české lexikografie, která umožní také výzkum dynamiky slovní zásoby obou jazyků. V současnosti je hotový heslář (cca 4 200 hesel) a zpracována hesla písmen A, B.

Výsledky:

• Databázi můžete navštívit zde.

Prameny ke studiu jihokarpatských nářečí (Michal Vašíček, SlÚ)

Prvořadým cílem projektu je elektronické zpřístupnění dialektologického materiálu z te-rénních výzkumů I. Paňkevyče a jeho žáků na východním Slovensku a Podkarpatské Rusi z 20.–60. let 20. století, které dosud nebyly vědecky zpracovány a nejsou zachyceny dialektními atlasy. Při zpracování byly do databáze vkládány naskenované kartotéční záznamy, tím je zajištěno zachování autentického materiálu. Současně byl do databáze přepsán obsah kartotéčních záznamů. Průběžně probíhají korektury, doplňování a sjednocování materiálu. Předpokládáme dokončení a zpřístupnění on-line na konci roku 2021. Databáze umožní teoretický výzkum dynamiky slovní zásoby jihokarpatských nářečí i konkrétní lexikografické výstupy. Dalším cílem je rozšiřování korpusu zvukových nahrávek jihokarpat-ských nářečí o současný materiál z probíhajících a plánovaných ex-pedic, jeho následná transkripce a zpracování. Materiál získaný v rámci Strategie AV21 „Paměť v digitálním věku“ bude vydán v komentované chrestomatii nářečních textů do konce roku 2020.

Výstupy:

• VAŠÍČEK, Michal. Chrestomatie jihokarpatských nářečí, Praha 2020.

Epigrafická databáze (Jiří Roháček, ÚDU)

Databáze zachycuje nápisové texty na území ČR od 10. do 18. století. Je budována ze sekundárních zdrojů i terénního výzkumu. Přidanou hodnotou je ohled na možnost IT vyhodnocení, zejména pak metodami aplikované lingvistiky. Tomu je přizpůsoben i variantní zápis textů a specializovaná metadata, což umožní společné vyhodnocení nápisů zpracovaných ze zdrojů různého charakteru a spolehlivosti. Budoucí částečně automatizované integrované zpracování, produktivní až při shromáždění minimálně 20 000 nápisů, umožní obecně platné závěry pro český epigrafický fond jako celek. Kromě dalšího rozvoje databáze jsou pro 2020 zamýšleny na jejím základě dva články do odborného tisku a minimálně jedna přednáška.

Výstupy:

• Databázi můžete navštívit zde.
• LUNGA Radek, ROHÁČEK Jiří, Umlčené hlasy. Rekviziční dokumentace zvonů českého, moravského a slezského pohraničí z let 1942–1943 / Zum Schweigen gebrachte Stimmen. Requisitionsdokumentation der Glocken der böhmischen, mährischen und schlesischen Grenzgebiete aus den Jahren 1942–1943. Sv. 1–3, Praha 2020. Publikace je ke stažení zde.

Muzikologická bibliografická databáze – retrospektivní bibliografie muzikologické produkce (Markéta Kratochvílová, ÚDU)

Projekt Muzikologická bibliografická databáze shromažďuje bibliografické záznamy zachycující tuzemskou muzikologickou produkci plus zahraniční publikace českých muzikologů. Jednotlivé záznamy vytváříme v programu Aleph a zpřístupňujeme je on-line. Vybrané záznamy poskytuje i do ANL. Pro rok 2020 je v plánu další fáze projektu, realizovaného úspěšně už v letech 2015–2019. Zpracována bude retrospektivní bibliografie muzikologické produkce z tištěných bibliografií a jiných veřejně přístupných zdrojů. O aktuálním stavu bibliografické databáze budeme informováno mj. v článku pro časopis Hudební věda.

Výstupy:

• Databázi můžete navštívit zde.

T4  /  Poklady paměti: kritické zpřístupňování a interpretace pramenů českých dějin a kultury

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Příprava elektronické edice výročních zpráv jezuitské rezidence – poutního místa v Bohosudově (Markéta Holubová, EÚ)

Cílem aktivity je shromáždit korpus textů a vybrat ty z nich, na kterých bude v dalším období testována funkčnost prostředí e-edice vyvíjené v HIÚ AVČR a ÚČJ AVČR (vokabulář webový). Výroční zprávy jednotlivých domů jezuitského řádu představují výjimečný pramen nejen pro dějiny Tovaryšstva, ale především pro sledování způsobů a forem působení jezuitů ve společnosti, v tomto případě i každodennosti poutního místa a duchovního života laiků. Shromážděním informací o textech a posléze jejich zveřejněním formou e-edice umožníme badatelům intenzivnější využívání pramene i hlubší poznání projevů lidové zbožnosti. Přípravná fáze se zaměří na digitalizaci základního rukopisu a jeho dalších verzí, revizi doplněných metadat dochovaných rukopisů litterae annuae bohosudovské rezidence, přepisy vybraných vzorků textů pro budoucí zpracování, revizi a úpravy šablon vzešlých z metodik spolupracujících ústavů pro zvolený korpus.

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Deníky Václava Tilleho: komentovaná edice pramenů (Lukáš Holeček, MÚA)

Cílem projektu je ediční příprava a následné publikování deníků z pozůstalosti Václava Tilleho, uložených v MÚA AV ČR. Václav Tille patřil k předním osobnostem české vědy a kultury, a to jak před první světovou válkou, tak v meziválečném období. Od roku 1909 rovněž působil v České akademii věd. Jeho mnohostranná veřejná činnost a šíře odborných zájmů je zachycena v jeho deníkových zápiscích, které vznikaly průběžně od roku 1900 až do 30. let. Vzhledem k rozsáhlosti a ediční náročnosti zpracování rukopisného textu bude práce rozdělena do dvou let (2020–2021), přičemž v prvním roce (2020) budou provedeny přepisy a poznámkování textu, ve druhém roce (2021) bude dokončena ediční příprava a dojde k vydání deníků tiskem.

Výstupy:

• HOLEČEK Lukáš. Deníky Václava Tilleho: komentovaná edice pramenů, Práce z dějin Akademie věd, roč. 12, č. 2, 2020, s. 185–186.

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Rodinná korespondence Ervína Špindlera (Anna Jonáková, MÚA)

Cílem projektu je vydání edice rodinné korespondence českého básníka, novináře a politika Ervín Špindlera. V roce 2019 byla korespondence přepsána, opoznámkována, opatřena úvodem a vyhotoven rejstřík. V roce 2020 by měly proběhnout redakční práce, předtisková a tisková příprava.

Výstupy:

• JONÁKOVÁ Anna (ed.). Korespondence Ervína Špindlera s manželkou Marií, Praha 2020. 

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Publikování válečných deníků Eduarda Táborského (Pavel Horák, MÚA)

Cílem předkládaného projektu je publikování kritické edice deníků Eduarda Táborského, tajemníka Edvarda Beneše v době druhé světové války. Deník je pozoruhodným svědectvím muže přítomného jednáním vrcholných politických kruhů. Záznamy dobré literární úrovně se navíc prolínají s popisem každodenního života politických elit v exilu. Tento výjimečný ego-dokument bude doplněn o úvodní studii, kompletní vědecký aparát s rejstříkem a obrazovou přílohou. Práce na kritické edici pramenů bude rozložena do dvou let. Návrh této aktivity se týká prvního roku řešení, kdy bude pořízen přepis dokumentu a rejstřík, provedena editace textu a poznámkování. Práce bude dokončena a publikována ve druhém roce řešení.

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Pozdravy ze Svaté Hory Athonské. Vzájemná korespondence českého pravoslavného mnicha Sávy Chilandarce s historikem Josefem Kalouskem z let 1878–1911 (Marcel Černý, SlÚ)

Edice korespondence českého mnicha Sávy se švagrem, historikem J. Kalouskem, zahrnuje 204 listů Sávových a 44 Kalouskových. Vydány budou i jedinečné mnichovy deníky. Na druhý rok projektu je plánováno dokončení kolace přepsaných textů, vytvoření poznámkového aparátu a komentářů ke korespondenci a deníkům a napsání úvodní studie, která představí hlavní aktéry korespondence a zhodnotí její význam jakožto pramene čes-kých dějin a kultury. Po dokončení rukopisu bude vytvořen jmenný rejstřík. Kniha vyjde během roku 2020 tiskem.

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Jan B. Čapek – Literární studie (Lukáš Holeček, ÚČL)

Aktivita je dvouletá. Záměrem v roce 2020 je rešerše díla meziválečného literárního kritika, komeniologa a literárního historika Jana Blahoslava Čapka, vytvoření bibliografického soupisu a následně ediční příprava výboru z jeho literárních studií. Vydání se uskuteční v následujícím roce.

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Tání v srdcích: Soukromá korespondence Rity Klímové a Zdeňka Mlynáře z let 1954–1955 (Michal Kopeček, ÚSD)

Cílem aktivity je zpřístupnit knižní formou unikátní soukromou korespondenci mezi dvěma významnými představiteli mládežnického komunistického hnutí na počátku 50. let, později čelných představitelů reformního komunismu a ještě později disentu resp. exilu. Jedná se o pramen, který je mimořádně zajímavým doplňkem pro pochopení českého a středoevropského myšlení, totiž mladé generace tzv. modrých košil v kontextu politického vývoje a změn v době stalinismu a raného post-stalinismu. Velmi důležitou rovinou je mezinárodní přesah do vysokoškolského prostředí v tehdejším Sovětském svazu stejně jako pohled do rozličných milieu dobové komunistické mocenské elity resp. její mládežnické základny v Československu i SSSR. V roce 2020 se plánuje její knižní vydání.

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Česká knižnice (Jiří Flaišman, ÚČL)

Pro rok 2020 jsou opět plánovány čtyři nové svazky a jeden titul reeditovaný. Ze starší české literatury bude připraven reprezentativní svazek z díla Fridricha Bridela. Z literatury 19. století edice zpřístupní rozsáhlý výbor z díla Vítězslava Hálka. Z prózy 20. století bude zveřejněn komponovaný svazek z díla Karla Poláčka. Českou literaturu druhé poloviny 20. století bude reprezentovat svazek z básní a povídek Jana Zábrany. V reedici Česká knižnice přinese román Zbabělci Josefa Škvoreckého. V daném období bude současně ve stejném tempu jako v uplynulých letech pokračovat vydávání edukačního modulu Seminář České knižnice (výkladové materiály k jednotlivým svazkům ČK s pracovními listy – určeno studentům středních škol a literárních proseminářů škol vysokých). Nadále budou pokračovat práce na internetových stránkách České knižnice, které již dnes představují bohatou informační platformu o autorech a dílech klasické české literatury.

Výstupy:

• POLÁČEK Karel. Okresní město / Bylo nás pět. Ed. Marie Havránková, komentář Jiří Holý. Praha – Brno 2020.
• HÁLEK Vítězslav. Básně a prózy. Ed. Michal Charypar, komentář Michal Fránek. Praha – Brno 2020.
• BRIDEL Fridrich. Hymny, písně, legendy. Ed. a komentář Jan Linka. Praha – Brno 2020.
• ZÁBRANA Jan. Básně a povídky. Ed. a komentář Adéla Petruželková. Praha – Brno 2020.
• ŠKVORECKÝ Josef. Zbabělci. Ed. a komentář Michael Špirit. Praha – Brno 2020.

Historický text a jeho interpretace: mezioborové kolokvium (Andrea Svobodová, ÚJČ) 

Cílem aktivity je pořádání třídenního kolokvia zaměřeného především na problematiku diachronního lingvistického bádání, které však také umožní diskusi a vzájemnou inspiraci odborníků ze styčných vědních oborů. Kolokvium naváže na diachronní workshopy, které pořádá oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR od r. 2014 a na nichž každoročně zazní na 40 diskusních příspěvků. Jeho náplní budou tematicky zaměřené přednášky a workshopy pracovníků ústavu a dalších zvaných odborníků z řad bohemistů, klasických filologů, historiků ad. Na kolokviu budou též prezentovány výsledky aktivit podpořených Strategií AV 21, řešených v minulých letech (aktivita Vokabulář webový, Lexikální databáze humanistické a barokní češtiny aj.).

Výstupy:

• Pozvánku na kolokvium si můžete prohlédnout zde.

Vokabulář webový (Kateřina Voleková, ÚJČ)

Záměr projektu tkví v rozvoji obsahu internetového portálu Vokabulář vebový. V rámci výzkumného tématu Podklady paměti: kritické zpřístupňování a interpretace pramenů českých dějin a kultury v roce 2020 plánujeme zapojení dalších elektronických edic starší české literatury, které budou připraveny z rukopisů a starých tisků a stanou se součástí edičního modulu a korpusových bází. Jedná se o čtyři edice Lukášova evangelia ze zástupců staročeského překladu Bible.

Výstupy:

• Databázi můžete navštívit zde.  

Projekty 2019

Projekty 2018

Projekty 2017

V roce 2017 získaly v rámci programu Paměť v digitálním věku podporu následující aktivity:

Masarykův ústav a Archiv

Edice ego-dokumentů k českým moderním dějinám

Koordinuje: Edičně-badatelské oddělení

•  Edice záznamů rozhovorů exilových politiků o příčinách a průběhu komunistického převratu (P. Horák)

Projekt věnovaný edičnímu zpracování unikátních zápisků z poúnorových jednání nekomunistických politiků byl úspěšně dokončen. Edice, kterou připravil Pavel Horák s Vilémem Prečanem, přináší stenografické záznamy diskusí mezi uprchlými aktéry únorové krize. Rozhovory, které probíhaly v letech 1949–1950, se účastnil kancléř prezidenta Beneše Jaromír Smutný, ministři Československé strany národně socialistické Jaroslav Stránský a Hubert Ripka, sociálnědemokratičtí lídři Václav Majer a Blažej Vilím, novináři Ferdinand Peroutka a Lev Sychrava či slovenský demokrat Martin Kvetko.

Obr. MÚA1: Titulní obálka knihy Únor 1948 očima poražených.

Bibliografický záznam: Pavel Horák – Vilém Prečan (eds.), Únor 1948 očima poražených. Záznam diskusí exilových politiků z let 1949–1950, Praha: NLN – Masarykův ústav a Archiv AV ČR 2018.

Kniha byla představena na prezentaci konané 8. března 2018 v Muzeu Kampa. Videozáznam večera dostupný na URL: https://www.youtube.com/watch?v=8zDW0KJZSPE

S editorem Pavlem Horákem vyšel k tématu rozhovor v Mf Dnes dne 3. března 2018, s. 16 a kniha byla rovněž prezentována jako „kniha týdne“ v Lidových novinách (Petr Zídek, Lidové noviny, Orientace, 10. 3. 2018, s. 23)

Obr. MÚA2: Prezentace knihy Únor očima poražených v Muzeu Kampa.

• Korespondence TGM a Anglosasové (D. Hájková, J. Jindřišková)

Edice rozsáhlé korespondence T. G. Masaryka s anglickými a americkými vědci, politiky a žurnalisty, která mj. zachycuje jejich podíl na vzniku ČSR v letech první světové války. V loňském roce byla ukončena heuristika v českých archivech. Získané strojopisné i rukopisné dokumenty byly přepsány a zkontrolovány s originálem. Část dokumentů byla také opoznámkována, a to zejména dopisy z doby před první světovou válkou. V letošním roce by mělo být poznámkování dokumentů dokončeno, stejně tak vytvoření jmenného rejstříku. Loni byl také vypracován seznam těchto adresátů a lokalizovány jejich pozůstalosti v zahraničních archivech. Tyto archivy byly osloveny s dotazem na možnou relevantní korespondenci a dle odpovědí byly stanoveny instituce, kam se tým vydá na zahraniční cestu. Stěžejní část těchto badatelských cest do Velké Británie se uskuteční v roce 2018. Poté bude následovat zpracování získaných dokumentů a příprava edice k vydání tak, aby publikace mohla v roce 2019 vyjít tiskem.

• Národní fond Masarykův 1919-1921 (J. Hálek)

V průběhu roku 2017 bylo pro potřeby edice transkribováno celkem 44 dokumentů uložených v Archivu Kanceláře prezidenta republiky a v Archivu AV ČR. Následně byly opatřeny věcnými a textovými poznámkami. Byl připraven rovněž heslář jmenného rejstříku. V současnosti probíhá závěrečná kontrola editovaných textů, je dokončován rozšířený jmenný rejstřík a připravována úvodní studie. Rukopis edice v rozsahu cca 200 normostran bude dokončen v průběhu dubna 2018.

• Edice pamětí botanika a politika prof. Bohumila Němce (B. Mosković, H. Barviková)

V průběhu roku byla provedena základní kontrola a částečná revize původní verze textu (NĚMEC, Bohumil: Vzpomínky. Praha: Archiv Akademie věd ČR, 2002), jenž má tvořit základ připravované edice. V rámci koncipování úvodní studie byla provedena rámcová rešerše v osobním fondu B. Němce, který se nachází v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR. Zvláštní pozornost byla věnována příslušným deníkovým záznamům a poznámkám vztahujícím se k politické činnosti B. Němce během 30. let. Parciální a z informačního hlediska krajně limitovaný charakter těchto písemností ukázal nutnost studia dalších pramenů. Jako nezbytné se v průběhu prací na edici ukázalo doplnění úvodní studie o výsledky dosavadního bádání k veřejným, především politickým aktivitám B. Němce. Právě tímto směrem se ubírá část prací na připravované edici. Aktuálně především probíhá zpracování edičních a věcných poznámek k textu, stejně jako sestavování rozšířeného a doplněného jmenného rejstříku. Předpokládaný termín odevzdání finální verze rukopisu do tisku: červenec 2018. 

Digitalizace pramenů k dějinám AV ČR

Koordinuje: Archivní oddělení

• Fotografie z cesty kolem světa (publikace) - T. W. Pavlíček

Řešitelský tým připravil v průběhu roku 2017 koncepci knihy i její dílčí kapitoly, dále třídil a digitalizoval fotografické archiválie geografa Jiřího V. Daneše z cesty kolem světa (1921–1923). Nejprve se provádělo čištění, drobné restaurátorské zásahy a skenování veškerých fotografií na papírové podložce. Pomocí tohoto zatím interního digitálního prohlížeče se vybíraly a určovaly fotografie na skleněné podložce, tj. negativy a kolorované diapozitivy, jejichž obraz je z velké části poškozen v důsledku povodní v roce 2002. Tímto způsobem se podařilo rekonstruovat původní autorovu fotosbírku a dospět k výsledku, jaká byla míra poškození. Aktuálně tento archivní soubor čítá 1472 skleněných a 925 papírových fotografií. Propojování digitálních kopií negativu a pozitivu nám umožnilo rekonstruovat původní fotografický obraz.

Cílem knihy Cesta kolem světa ve fotografiích geografa Jiřího Daneše (1880–1928) je představit tento unikátní fotografický archivní fond. Autoři Tomáš W. Pavlíček a Petra Tomsová zvolili formu průvodce s ukázkami fotografií a interpretací jejich zobrazení; popisem fyzického stavu, zejména poškození vodou, jsou představeny možnosti konzervace archiválií. Kniha, členěná do čtyř kapitol, úvodu a závěru, s rozsahem 250 normostran vyjde v nakladatelství Academia v prosinci 2018.

Obr. MÚA3: Obraz skleněné fotografie č. 18.

• Digitalizace archivního fondu Vládní komise pro vybudování ČSAV (D. Brádlerová)

Během roku 2017 byla kompletně digitalizována archivní kulturní památka: fond Vládní komise pro vybudování ČSAV - (1946) 1952. V současné době jsou digitalizáty kontrolovány a popisovány dle určených pravidel. Scany zatím nejsou zveřejněny na webových stránkách MÚA AV ČR, protože se řeší funkcionalita Digitálního průvodce MÚA AV ČR – Vademeca, kterou má zajistit firma BACH, s r. o. Digitalizáty jsou nyní zpřístupněny na úložišti: „Strategie – T“

• Všední život univerzitního profesora Zdeňka Nejedlého (1878-1962) ve fotografii (H. Kábová, P. Tomsová)

V roce 2017 se pořádaly fotografie z fondu Z. Nejedlého, přebalovaly se do nekyselých obálek a vybíraly se jednotlivé snímky ke skenování. Digitalizaci prováděla firma Way up, s. r. o. Dále následovala kontrola skenů a vkládání jednotlivých digitalizátů do programu Fotoarchiv firmy Bach. Celkem bylo oboustranně zdigitalizováno 5387 ks fotografií. Naskenované snímky byly uloženy na interní a externí uložiště. Část, která je zároveň inventarizována (cca 1500 snímků), byla zpřístupněna na webu MÚA: http://vademecum.mua.cas.cz/vademecum/ (u záložky Procházet a hledat v oddílu Fotoarchiv se vybírá Nejedlý Zdeněk (fotografie do roku 1945). Prozatím jde o zkušební provoz, nefunguje přímý odkaz na konkrétní pomůcku. V květnu 2018 bude o Zdeňkovi Nejedlém otevřena výstava v prostorách Filozofické fakulty UK.

• Obraz české hudební kultury v rodinném archivu Zdeňka Nejedlého (T. W. Pavlíček)

Řešitel projektu se zaměřil na rukopisné hudební skladby, které jsou součástí fondu Zdeněk Nejedlý. Hudebniny byly roztříděny podle časových období, druhu a významu jednotlivých skladeb. Obzvláště cenné jsou některé unikátní rukopisy, soudobé i pozdní opisy skladem od konce 18. do poloviny 19. století, symfonické i komorní skladby, církevní i vlastenecké písně (zejména autografy F. Škroupa, dobové opisy skladeb W. Mozarta, J. Myslivečka, rukopisy nebo opisy Z. Fibicha, O. Ostrčila).

Po archivní katalogizaci bylo zdigitalizováno 40 vybraných skladeb. Následně probíhá externí katalogizace vybraných skladeb do mezinárodní muzikologické databáze RISM (Online Catalogue of Musical Sources). Zápis do muzikologické databáze umožňuje určit autorství anonymních skladeb, sledovat opisy známých či oblíbených hudebních skladatelů, čímž se zpřehledňuje šíření evropské hudební kultury. Nově byly objeveny hudební skladby či opisy někdejšího pražského primátora Václava Vaňka (resp. Wanka, 1798–1872), varhaníka Václava Danihelise z Voděrad, miletínského kantora Josefa Žáby (1790–1882), ale samozřejmě také dalších skladatelů jako Josefa Myslivečka, Františka Duška, W. A. Mozarta, Ignáce Pleyela apod. O hudební tradici a povědomí rodiny Zdeňka Nejedlého vypovídá také unikátní soubor 14 skladeb Františka Jana Škroupa (1801–1862). Po muzikologickém zpracování bude výběrový katalog s digitálními skeny zpřístupněn na webu MÚA.

Obr. MÚA4: František Škroup, Ouvertura, D dur, pro housle solo, I. a II. housle, violu, violoncello a kontrabas, flétny, klarinety, hoboje, fagoty a čtyři horny (sign č. 20844 Zn; celkem 75 stran notového zápisu), První strana partu I. houslí.

• Digitalizace rukopisu Deníku Václava Tilleho (M. Josefovičová)

Během roku 2017 byly deníky Václava Tilleho kompletně zdigitalizovány. Digitalizáty se momentálně kontrolují a popisují a po vyřešení otázek týkající se funkcionality Digitálního průvodce MÚA – Vademeca, budou rovněž zveřejněny. Nyní jsou zpřístupněny na úložišti: „Strategie – T“. Nad rámec aktivity nyní probíhá také přepisování dokumentu. Poněkud složitější a časově náročnější je přepis rukopisných částí vzhledem k jejich čitelnosti či spíše nečitelnosti; celek by měl být dokončen v pololetí. Následně bude třeba rozhodnout, jak a v jakém rozsahu budou deníky připraveny k vydání, které připadá v úvahu koncem roku 2019.

Databáze bibliografických záznamů k bohemikálním rukopisům v Rakousku

Řešitelka: Martina Hrdinová

Kodikologická bibliografie se našem pracovišti připravovala od 60. let 20. století, od roku 1962 vychází tiskem v rámci příloh časopisu Studie o rukopisech část týkající se české kodikologické produkce. Bibliografie k bohemikálním rukopisům v zahraničí byla až dosud evidována pouze v kartotékách. V rámci projektu Strategie AV 21 byly v roce 2017 v databázi rukopisů a kodikologické literatury Oddělení pro soupis a studium rukopisů zpřístupněny záznamy retrospektivní bibliografie týkající se bohemikálních rukopisů v rakouských sbírkách, zejména k rukopisům v Rakouské národní knihovně. Záznamy je možné vyhledávat přes rozhraní databáze na stránkách ústavu: http://tslanius.mua.cas.cz/KATALOG/.

Obr. MÚA5: Ukázka záznamu.

Archeologický ústav Brno

Přehled výzkumů – digitalizace, zpřístupnění a uchování odborného archeologického periodika 

Řešitelka: Šárka Krupičková

Knihovna a archiv ARÚB jsou centrálními oborovými informačními pracovišti, která dlouhodobě shromažďují, uchovávají a zpřístupňují specializovanou literaturu a prameny jak odborné, tak laické veřejnosti. V rámci zkvalitňování našich služeb, v souladu se základními cíli výzkumného programu Paměť v digitálním věku Strategie AV21 i s obecným vědomím potřeby zachování a zpřístupňování vědeckých zdrojů chceme převést do digitální podoby kompletní řadu periodika Přehled výzkumů, jednoho z vůdčích odborných archeologických časopisů na Moravě, vydávaného od roku 1956 do současnosti. Vzhledem k šedesátiletému výročí historie časopisu se jedná o unikátní soubor informací obsažený v celkem 61 svazcích o cca 15 tis. stranách, přičemž nejstarší ročníky jsou dostupné jen v několika posledních exemplářích. Jednotlivé články časopisu budou v digitální podobě zpřístupněny na webových stránkách ústavu v podobě databáze, ve které bude možné multikriteriální vyhledávání i čtení fulltextových dokumentů.

V průběhu roku 2017 se nám podařilo naplnit cíle projektu – máme hotovou databázi všech článků a studií časopisu Přehled výzkumů od ročníku 1956 do současnosti a máme k dispozici digitální verze všech ročníků časopisu. Navíc jsme vytvořili redakční systém pro správu aktuálních článků nových ročníků časopisu.

Tvorbu databáze a její plnění zajistil zaměstnanec placený ze Strategií Mgr. Karel Slavíček. Na implementaci na webové stránky ústavu jsme spolupracovali se SSČ AV ČR, Praha. Podařilo se nám vytvořit formulář pro multikriteriální vyhledávání, kde lze každý z tisíců časopisových článků vyhledat na základě autora, lokalizace, archeologické kultury a aktivity a ročníku časopisu.

Od skenování historických ročníků časopisu jsme ustoupili poté, co jsme obdrželi nabídku z KNAV ČR na možnost převzetí jejich hotových skenů. Rozhodli jsme se tedy využít této nabídky a uspořené finance využít k podrobné kontrole již hotových digitalizovaných dat (2 pracovnice na DPP). Zároveň se nám tak podařilo vyhnout se finančním problémům s realizací projektu, který byl finančně krácen. Momentálně čekáme na opravy nalezených chyb (přeskenování chybných dokumentů) ze strany KNAV ČR a poté ihned umístíme bezchybná PDF všech ročníků časopisu na webové stránky ARÚB k dispozici badatelské obci. Navíc proti původnímu plánu se nám podařilo vytvořit i interní redakční systém – jedná se o vkládací formulář pro rozšiřování databáze o nové články z aktuálních ročníků. Tento formulář není veřejně přístupný.

Databáze časopisu je dostupná online zde: http://prehled-vyzkumu.arub.avcr.cz/vyhledat/index.html

V průběhu jara 2018 zpřístupníme kompletní PDF časopisu ke stažení zde (momentálně jen od ročníku 44): http://prehled-vyzkumu.arub.avcr.cz/prehled-cisel-a-clanku/

Archeologický ústav Praha

Praha archeologická

Řešitel: Jan Hasil

Aktivita Rozšíření funkcionalit systému IIS_APP a desktopové aplikace AMČR byla schválena k řešení dodatečně na základě žádosti ředitele ARUP z 10. 11. 2017. Obsahem aktivity byla realizace funkcionalit, které byly navrženy, ale prozatím je nebylo možné z finančních důvodů realizovat (viz příloha). Účelem rozšíření funkcionalit SW je zejména usnadnění sběru dat o archeologických výzkumech od jednotlivých organizací oprávněných k archeologickým výzkumům. Cílem aktivity tak bylo zlepšení uživatelského rozhraní páteřního informačního systému české archeologie, AMČR.

Programátorské práce proběhly v první polovině prosince 2017 a výsledek byl předán k prvnímu testování 15. 12. 2017. V ostré (produkční) verzi se tyto změny objeví v průběhu první poloviny roku 2018.

Samotné řešení doposud není veřejně dostupné, v průběhu první poloviny roku 2018 se projeví v aplikaci AMČR a na webovém portálu www.praha-archeologicka.cz.

Tvorba digitálních plánů archeologických lokalit z leteckých fotografií

Řešitel: Martin Gojda

Plnohodnotné využití leteckých fotografií dokumentujících prostřednictvím různých indikátorů zaniklé (pod terénním povrchem pohřbené) pozůstatky minulých sídelních aktivit spočívá v jejich pokročilém zpracování. To zahrnuje nejen vizuální analýzu těchto snímků a základní interpretaci struktur na nich zachycených, nýbrž zejména co nejpřesnější kartografické zpracování často plošně rozsáhlých areálů, obsahujících desítky – stovky objektů, z nichž umístění, velikost a tvar každého z nich by měly být na výsledném plánu dokumentovány. Cestou k dosažení tohoto cíle – vytvoření podrobných map/plánů archeologických lokalit v digitální podobě – je proces, sestávající z několika navazujících kroků, především z (orto)rektifikace struktur zachycených na leteckých snímcích ve zkreslené podobě, a jejich zasazení do geografického prostoru, resp. souřadnicového systému (georeference).

V souladu s plánem byla v roce 2017 provedena digitalizace a prostorové vymezení archeologických lokalit z leteckých fotografií. Lokality byly zaznamenány v prostředí GIS jako plochy (polygony) odpovídající prostorovému vymezení reliktů objevených a/nebo dokumentovaných prostřednictvím leteckého průzkumu, který probíhal v rámci dlouhodobého vědecko-výzkumného programu ARÚP. Celkově se podařilo takto zpracovat ca. 250 archeologických lokalit. Současně byly v průběhu projektu vytvářeny podrobné plány jednotlivých pravěkých a středověkých lokalit, do nichž jsou v půdorysu vynášeny všechny objekty archeologického zájmu evidované na interpretovaných leteckých fotografiích. Část prostředků určených ke zpracování dat z letecko-archeologického průzkumu byla použita na popis a ukládání digitalizovaných barevných i černobílých negativů fotografií do speciální obrazové databáze. Získaná data jsou zveřejňována prostřednictvím webové aplikace Digitální archiv AMČR.

Obr. ARUP1: Areály se zviditelněnými zahloubenými objekty – pozůstatky minulých (pravěkých a historických) sídelních aktivit znázorněné v podobě polygonů na podkladové topografické mapě.

Digitalizace a zpřístupnění tzv. Čížkovy sbírky plánů historických fortifikací

Řešitel: David Novák

Na své odborné zhodnocení a následné vydání již delší dobu čeká sbírka plánové dokumentace amatérského badatele J. Čížka. Jedná se o 1074 plánů opevněných lokalit (tvrzí, hradů, hrádků, hradišt apod.), které byly pořízeny autorem ve druhé polovině 20. století a na něž pravidelně ve svých publikacích upozorňovat prof. T. Durdík. Prozatím je sbírka uložena v archivu Archeologického ústavu AV ČR v Praze a přístup k ní je značně omezený. Vzhledem k významu, objemu a kvalitativní úrovni je její vydání velmi žádoucí a může obohatit nejen českou archeologii, ale i pomoci při výkonu památkové péče. Projekt si klade za úkol digitalizovat celou sbírku, provést její revizi, napojit ji na existující evidenční databázi lokalit a poté ji zpřístupnit veřejnosti prostřednictvím systému Archeologický mapa ČR (pro odbornou veřejnost) a prostřednictvím webového portálu Archeologie Online (pro širší veřejnost).

V průběhu řešení projektu došlo k naplnění všech předsevzatých kroků, tedy zejména k digitalizaci 1845 plánů sbírky (v záměru projektu byl počet plánů podhodnocen).

Dokumenty byly následně revidovány, doplněny o popisná metadata a zveřejněny ve webové aplikaci Digitálním archiv AMČR: (http://digiarchiv.amapa.cz/results?q=%22Hr%C3%A1dky%20a%20tvrze%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%22). Byl započat též proces provazování plánů s evidencí archeologických lokalit, což umožní ukotvit plány v geografickém prostoru a usnadní jejich vyhledávání. Zpracovány proto byly nejen samotné plány, ale rovněž související mapová dokumentace s vyznačením polohy dokumentovaných objektů, která musela být georeferencována v prostředí GIS, kde následně došlo k vektorizaci zobrazených lokalit. Tento navazující proces bude dokončen v průběhu roku 2018.

Obsah sbírky byl laické i odborné veřejnosti zpřístupněn prostřednictvím webové aplikace Digitální archiv AMČR: http://digiarchiv.amapa.cz/results?q=%22Hr%C3%A1dky%20a%20tvrze%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%22

V průběhu roku 2018 dojde k publikaci souhrnného odborného článku a popularizační zprávy o zpřístupnění sbírky.

Obr. ARUP2: Geoferencované mapové podklady s vyznačením polohy lokalit pomocí bodových geoprvků v GIS 

Etnologický ústav

Databáze hudebního života (DEML)

Řešitelka: Jarmila Procházková

Tato databáze si bere za cíl sledovat, zmapovat a zpřehlednit typologii a výskyt hudebních aktivit a postupně vytvářet možnosti zpracování hudební historie na nové, kvalitativně vyšší úrovni. V souladu s ohlášeným programem jsou do databáze postupně zanášeny informace z činnosti hudebních spolků z první poloviny 20. století (Spolek pro moderní hudbu, Přítomnost), databáze bude využívána i pro přípravu digitální části hybridní monografie Státní ústav pro lidovou píseň (2018-2019).

Je zajištěno technické napojení na standardy (DERIAH) a propojení s příbuznými projekty, vč. mezioborových encyklopedií apod. Systematické zmapování reálií hudebního života a zpracování těchto informací digitální technikou povede k lepší organizaci dat a tím i ke kvalitativnímu posunu při zpracování daných témat a při přípravě výstupů.

Obr. EÚ1: Ukázka relační databáze, která v základním modulu shrnuje informace o hudebních aktivitách. Relační databáze je propojena s odkazy na webové stránky (např. bibliografie vytvářená v programu ALEPH-ANL v KHH EÚ AV ČR), umožňuje ve filtru vybírat a kombinovat informace z různých modulů, včetně položek technického rázu (GPS apod.). V relaci k tomuto modulu jsou doplňovány specifické informace pro položky OSOBY.

Muzikologická bibliografická databáze

Řešitelka: Jana Vozková

Na základě zkušeností z předchozích bibliografických projektů pracujeme v Kabinetu hudební historie od roku 2014 na projektu elektronické databáze muzikologické literatury. Pro realizaci bibliografické databáze slouží katalogizační program Aleph. Knihovna Akademie věd nově vytvořené záznamy kontroluje, ukládá a předává dále do ANL. Při tvorbě bibliografického záznamu využíváme autoritní databázi Národní knihovny ČR i stávající záznamy v Souborném katalogu a ANL. Přístup do bibliografické databáze je přes vstupní masku Souborného katalogu KNAV.

Bibliografie slouží odborné i širší zainteresované veřejnosti, včetně studentů oboru hudební věda a příbuzných oborů. Dvojjazyčný věcný popis (česky a anglicky) umožňuje využití databáze také zahraničními badateli.

V rámci programu Digital Humanities StrategieAV21 muzikologickou bibliografii doplňujeme o záznamy pořizované formou retrokonverze stávajících tištěných bibliografií, publikovaných od roku 1972 v oborovém časopisu Hudební věda. V roce 2017 bylo nutno v důsledku sníženého přídělu finančních prostředků přizpůsobit i strukturu výdajů a výstupů. Hlavního výsledku, zhotovení cca 3700 (přesně 3664) nových elektronických katalogizačních záznamů se však díky angažmá zkušených externích spolupracovníků podařilo dosáhnout. Hlavním dalším výstupem byly publikované odborné texty, informující o projektu a zpracované řešitelkou projektu (viz níže). Jeden z nich je rozpracovanou verzí referátu, předneseného na mezioborovém semináři bibliografů, druhý zasazuje řešený projekt do širšího kontextu bibliografických prací pro obor hudební věda.

Byla aktualizována webová stránka projektu, která je součástí webu Kabinetu hudební historie AV ČR, v.v.i. (www.imus.cz/bibliografie).

Výstupy aktivity jsou následující:

VOZKOVÁ, Jana. Muzikologická bibliografická databáze. České oborové bibliografie: sborník z interdisciplinárního semináře. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2017, s. 80-85.

VOZKOVÁ, Jana. Muzikologická bibliografická databáze. Hudební věda, roč. 54 (2017), č. 1, s. 110-112.

Webová stránka projektu: www.imus.cz/bibliografie.

Kritická edice Sehlingových pastorálních skladeb

Řešitelka: Milada Jonášová

Joseph Anton Sehling (Toužim 1710 – Praha 1756), svatovítský houslista a skladatel, patří k těm pozdně barokním autorům, jejichž kompoziční odkaz dosud nebyl evidován formou tematického katalogu. Jeho povahu a rozsah lze zatím charakterizovat jen v hrubých rysech na základě autorčina předběžného soupisu Sehlingova díla. Jako základní materiál k  tomu slouží skladatelova dochovaná sbírka hudebnin, obsahující 591 jednotek, kterou od skladatelovy vdovy koupila svatovítská kapitula a která je dnes součástí sbírky hudebnin katedrály sv. Víta v Archivu Pražského hradu. Jejím obsahem jsou především Sehlingovou rukou pečlivě psané party skladeb pro potřeby kůru katedrály sv. Víta. V rámci této sbírky se dochovaly také autografy čtyř Sehlingových latinských pastorel, které jsou unikátem v první polovině 18. století, a to i svým kompozičním stylem, neboť z tohoto stylově přechodového údobí není zachováno potřebné množství skladeb, jež by umožnilo vytvořit si bližší představu o charakteristických znacích různých druhů české chrámové tvorby té doby. Vydání těchto pastorel formou kritické edice bylo cílem a výstupem projektu.

Kritická edice čtyř Sehlingových latinských pastorel byla vydána v rámci ediční řady ACADEMUS Kabinetu hudební historie Etnologického ústavu AV ČR, v.v.i. Představuje první zpřístupnění svébytného kompozičního počinu na poli české chrámové hudby v době předbrixiovské. Skutečnost, že Sehling je v naší provozovací praxi dosud silně přehlíženým autorem, si vynutila začlenění jak rozsáhlé životopisné partie, tak pečlivou dokumentaci pramenů. Edice proto obsahuje rozsáhlou předmluvu v českém, anglickém a německém jazyce, faksimile ukázek autografních partitur i raných opisů jednotlivých pastorel, kritickou zprávu o těchto pramenech včetně několika různočtení a transkripci zhudebněných textů.

Výstupy aktivity:

Joseph Anton Sehling: Latinské pastorely, ed. Milada Jonášová, Academus Edition 5, Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2017, XLI + 50 stran, ISBN 978-80-88081-17-3, ISMN 979-0-706555-05-8.

http://www.imus.cz/index.php/cs/component/content/article/268-sehling

http://academusedition.cz/cs/titul/joseph-anton-sehling-pastorely

Lidová kultura, Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Nová hesla a doplňky

Řešitel: Zdeněk Uherek

Cílem projektu bylo vytvoření digitální verze publikace „Lidová kultura - Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska“ jako základního informačního zdroje v oblasti národopisu a folkloristiky. Jedná se přibližně o 3000 hesel věcné a biografické části. V první fázi byla vytvořena pracovní verze v podobě souborů pdf, jež je veřejně přístupná na stránkách Etnologického ústavu: http://eu.avcr.cz/Projekty/Narodopisna_encyklopedie/index.html.

Ve finální verzi bude každé heslo prezentováno samostatně, což umožní lepší vyhledávání, křížové odkazování i aktualizaci.

V průběhu roku 2017 bylo dosaženo zpracování přibližně dvou třetin hesel encyklopedie. Jednalo se převod z původních tiskových podkladů a jejich editaci, aktualizaci a doplnění, příp. i vytvoření nových verzí hesel. V průběhu roku 2018 bude editace dokončena a výsledek bude zpřístupněn na stránkách Etnologického ústavu v podobě plnohodnotné on-line encyklopedie.

Lidová píseň na Moravě: Digitalizace archivních dokumentů a tvorba databází

Řešitelky: Jana Pospíšilová, Lucie Uhlíková

Plnění databáze korespondence uložené v dokumentační sbírce brněnského pracoviště (sig. B, V, X) odpovídá jednomu z poslání Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i., jenž je významnou paměťovou institucí. Zveřejnění korespondence dřívějšího Státního ústavu pro lidovou píseň vedeného Leošem Janáčkem s jeho intenzivní sběratelskou činností v první polovině 20. století je důležitým krokem k objasnění dějin instituce a bádání o lidové písni. Je vstřícným krokem vůči požadavkům odborné i laické veřejnosti.

Pokračovalo plnění databáze korespondence související s činností institucí předcházejících EÚ AV ČR a se sběrem lidových písní. Jednou z nejdůležitějších částí fondu je korespondence významných osobností české folkloristiky a kultury. Byla zpracována sig. B, před dokončením je sig. X a V. Celkem bylo zapsáno 2 126 jednotek. Databáze je přístupná online a v roce 2018 bude dokončena. Většina činností vyžadovala externí personální zajištění.

VOLČÍK, Ondřej: Internetový katalog korespondence k historii brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR, in: Národopisná revue 27, 2017, s. 365.

Databáze sbírkových a dokumentačních fondů http://osw-web.avcr.cz/eu/ 

Obr. EÚ2: Ukázka webového rozhraní.

Digitalizace Zpravodajů KSVI II. 

Řešitelka: Barbora Gergelová

Zpravodaje Koordinované sítě vědeckých informací KSVI vycházely od roku 1974 do roku 1991  jako interní tisky Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČAV (dále ÚEF), nyní Etnologický ústav AV ČR, v.v.i. Obsah Zpravodajů tvoří referáty z konferencí pořádaných ÚEF, dále přípravné materiály ke studiu problematiky osídlení českého pohraničí, dělnické kultury, etnických skupin v ČR, etnofarmakologie, a dalších témat.  Publikované materiály vznikaly na základě terénních výzkumů a obsahují cenné informace ze 70. a 80. 20. století a jsou dnes využitelné jako zdroje pro komparativní studium. Digitalizace celé řady Zpravodajů KSVI přispěje k zpřístupnění jedinečných a mnohdy dosud neznámých pramenů. Způsob digitalizace Zpravodajů KSVI byl konzultován s pracovníky digitalizačního centra Knihovny AV ČR, pracoviště Jenštejn.

Cílová skupina uživatelů jsou badatelé v oblasti etnologie, historie, romistiky, sociologie a dalších společenských věd. Dále jsou Zpravodaje KSVI žádaným studijním pramenem pro regionální muzea a kulturní instituce, studenty vysokých škol, a v nemalé míře i pro širokou veřejnost

V roce  2017 byla dokončena digitalizace edice  Zpravodaje Koordinované sítě vědeckých informací  (zpravodaje vycházely od roku 1974 do roku 1991), celkem 66 dílů.  K souboru je připojena průvodní  informace o obsahu jednotlivých svazků a možnosti jejich badatelského využití. Celý soubor Zpravodajů KSVI je  přístupný z URL:  http://zpravodaj.eu.cas.cz/

Zpracování sbírky kramářských tisků a jednolistů německé provenience formou elektronické databáze a její on-line zpřístupnění na internetu

Řešitelka: Markéta Holubová

Kramářské tisky a jednolisty jako specifický typ zaznamenávání a zpřístupňování paměti a paměťové kultury společnosti představují žánr knižní produkce „konzumní“ povahy, dnes však silně ohrožený jak z hlediska svého fyzického stavu, tak z hlediska své „efemérnosti“ a bibliografické vzácnosti a jedinečnosti. EÚ AV ČR, v.v.i. jako garant péče o kulturní dědictví v oblasti lidové kultury v České republice zahájil postupnou systematizaci zpracovávání vlastních fondů kramářských tisků (cca 7.000 ks). Prostřednictvím výzkumného projektu Strategie AV21 pro rok 2017 se předpokládalo zpracování sbírky kramářských tisků a jednolistů německé provenience formou elektronické databáze s využitím bibliografického formátu MARC 21, digitalizováním (cca 800 ks) a jejím on-line zpřístupněním na internetu s širokým rejstříkovým aparátem (tj. rejstřík autorský, tematický, ikonografický, podle místa vydání, podle roku vydání, podle názvu, podle tiskařů a nakladatelů, rejstřík nápěvů a textových incipitů).

V první polovině roku 2017 digitalizoval Jáchym Suchomel celý fond německých kramářských tisků, jednolistů a kupletů (tj. 800 ks) a pro jejich následné vhodnější uložení byly pořízeny spisové desky. Markéta Holubová prováděla katalogizaci sbírky v mezinárodně uznávaném bibliografickém formátu MARC 21 a souběžně se vytvářel široký rejstříkový aparát (tj. rejstřík autorský, tematický, ikonografický, podle místa vydání, podle roku vydání, podle názvu, podle tiskařů a nakladatelů, rejstřík nápěvů a textových incipitů). Následně byly vytvořeny podmnožiny databází pro realizaci věcné kontroly záznamů, prováděla se příprava vazeb pro realizaci publikování databáze a naskenovaných titulních listů na internetu, přístup do databáze z webových stránek EÚ AV ČR, v.v.i. (technická spolupráce ing. Zbyněk Holínský). Revizi záznamů a jednotlivých rejstříků provedl Pavel Koudelka, jazykovou korekturu Kateřina Sedlická. Nová tiskárna v Pelhřimově finančně podpořila také vydání tištěného katalogu sbírky.

Zpřístupnění sbírky kramářských tisků a jednolistů německé provenience z fondu EÚ AV ČR, v. v. i. na internetu představuje vůbec první specializovanou databázi tohoto druhu v České republice.

Databáze je přístupná z URL: http://nemecketisky.eu.cas.cz K 16. 3. 2018 navštívilo databázi 328 badatelů. Výstupem je také publikace Markéta Holubová, Katalog kramářských tisků III. Německé kramářské tisky, jednolisty a kuplety. Praha : Etnologický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. 2017. 127 stran. ISBN 978-80-88081-15-9 a další 2 studie nacházející se nyní v oponentském řízení redakcí zahraničních časopisů.

Obr. EÚ3: Nejstarší datovaný německý kramářský tisk (1678) z fondu EÚ AV ČR.

Filosofický ústav

"…pozdravujte filosofy!" Scénář a realizace 70min. dokumentárního filmu (věnovaný životu a dílu Jana Patočky v jejich národním i celoevropském významu, koprodukce s ČT)

Řešitel: Ivan Chvatík

Scénář a realizace 70 min. dokumentárního filmu s pracovním názvem „...pozdravujte filosofy!“, věnovaný životu a dílu Jana Patočky v jejich národním i celoevropském významu. Dokument bude kombinovat archiválie a audionahrávky z majetku Archivu Jana Patočky při FLÚ AV ČR, Památníku národního písemnictví, vzpomínky pamětníků, rekonstrukce dobových reálií, unikátních záznamů policejních represí; využije rozsáhlého filmového dokumentárního materiálu z domácích (z rešerší Národního filmového archivu) a zahraničních (německých, britských, amerických, francouzských) archivů.

1. Největší objem prostředků byl vynaložen na víceletý vývoj audiovizuálního díla spočívající v archivních rešerších odpovídajících filmových dokumentů, v jejich akvizici a pracovních sestřizích a v předběžných filmových předtáčkách.
2. Dokončení digitalizace rozsáhlého fondu zvukových nahrávek Patočkových univerzitních přednášek a neveřejných bytových seminářů.
3. Autorský český text „Jan Patočka“ a jeho anglický překlad, tedy  podklady pro 2 brožury vydané v nakladatelství Academia v edici „Věda kolem nás“
4. Vydání brožury „Jan Patočka“ v Braillově písmu pro nevidomé
5. Příprava e-rukopisu „Od Patočky k Platonovi“
6. Scénář výstavy o osobnosti a dílu Jana Patočky plánované na září-říjen

Dosavadní výstupy projektu:

J. Vít, Jan Patočka, Academia 2017, ISSN 2464-6245-česky

J. Vít, Jan Patočka, Academia 2017, ISSN 2464-6245-anglicky

J. Vít, Jan Patočka, Slepecký tisk, FLU + Knihovna pro nevidoné K. E. Macana 2017, ISBN 078-80-7503-165-5

Webové stránky dostupné z URL: http://archiv.janpatocka.cz/

Elektronická konzervace a informatizace digitálních dokumentů programu Patočka Digital

Řešitel: Ivan Chvatík

Záměrem aktivity bylo: 1) modernizace fotografického archivu - soupis, digitalizace negativů, metadatový popis, archivace umožňující externí sdílení, v aplikacích vzdělávacích, výzkumných a prezentačních, zpřístupnění části fotografického archivu s vodoznakem logem AJP na webových stránkách; 2) Přepis a metadatový popis digitalizovaných audio přednášek a seminářů; 3) Archivační materiál pro archivní uložení fotografií a magnetofonových kotoučů (100 kotoučů, 10 krabic fotografií).

Během roku 2017 byly dosažený následující výsledky: digitalizace a informatizace textových archiválií a digitalizace a informatizace fotoarchivu; informatizace audiodokumentů (střih a metadatový popis) programu „Patočka Digital“ v Archivu Jana Patočky, jejichž rozsáhlá technická digitalizace byla podpořena a ukončena v aktivitě AV-21 – 817 007; o metodice aplikované na tyto digitalizačně archivářské postupy – v konečném tvaru digitalizované databáze – bude AJP referovat na workshopu o zdrojích a nástrojích Digital Humanities, se zvláštním zaměřením na netextové databáze, výzkumnou infrastrukturou Dariah.cz. Jde o audiozáznamy neoficiálních seminářů s Janen Patočkou k Husserlově Krisis a k Heideggerovu spisu Sein und Zeit; pořízení konzervačních obálek pro fotoarchiv.

Obr. FLÚ: Náhled webového rozhraní http://archiv.janpatocka.cz.     

Audio nahrávky dostupné z http://archiv.janpatocka.cz/items/browse?search=&advanced%5B0%5D%5Belement_id%5D=&advanced%5B0%5D%5Btype%5D=&advanced%5B0%5D%5Bterms%5D=&range=&collection=&type=5&user=&tags=&public=&featured=&exhibit=&submit_search=Search+for+items

Digitalizace a katalogizace Digitálního obrazového archivu Kabinetu pro klasická studia FLÚ AV ČR, v.v.i.

Řešitel: Josef Förster

Cílem aktivity bylo vytvoření databáze na platformě PHP, MySQL za účelem katalogizace archivu a zpřístupnění digitálních snímků na WWW stránkách KKS FLÚ AV ČR, v. v. i. Digitální obrazový archiv KKS se specializuje na bezkontaktní formu digitalizace památek kulturního dědictví českých zemí, zvl. písemných historických pramenů do r. 1800. Za 20 let existence archiv vytvořil rozsáhlejší obrazový fond (stovky GB, přes 500 položek) zahrnující digitální fotografie výtvarných děl, rukopisů a starých tisků (např. Evangeliář Zábrdovický, Kodex Franus, Komenského mapy Moravy, výzdoba Znojemské rotundy, letohrádku Hvězda, Pašijový cyklus Kaple sv. Václava Svatovítské katedrály aj.).

V první polovině roku 2017 byla vytvořena databáze na platformě PHP, MySQL za účelem katalogizace archivu a zpřístupnění digitálních snímků. Nejprve se definovaly vyhledávací paramery databáze, upravovalo se uživatelské rozhraní a vyhledávací tabulky, byl vytvářen návrh administračních formulářů pro vkládání a úpravu dat a nakonec návrh obrazové galerie databáze. Ve druhé polovině roku bylo zahájeno vkládání obrazově-textových dat do této databáze a řešilo se online zveřejnění webového rozhraní s funkčním vyhledávacím formulářem pro uživatele databáze. Databáze je prozatím funkční na webová adrese http://archivkks.webz.cz/, později bude přenesena na server Kabinetu pro klasická studia. V současné době probíhá další zanášení dat a jejich korektury.

Databáze je dostupná z URL: http://archivkks.webz.cz/

Josef Förster (ed.), Korespondence Mikuláše Adaukta Voigta s Gelasiem Dobnerem. Kritická edice s překladem a úvodní studií

Řešitel: Josef Förster

Cílem aktivity bylo vydat formou kritické edice s překladem a úvodní studií rukopisný soubor korespondence (Národní archiv Praha) dvou klíčových osobností naší osvícenské vědy a rané fáze národního obrození. Z obsahového hlediska pokrývá patnáctileté období, jež bylo zásadní pro vědecký a buditelský rozvoj Voigtovy osobnosti. Pramen je důležitým svědectvím utváření národního vědomí a rozvoje vědeckého života u nás v poslední třetině 18. stol. Na pozadí individuálních osudů v něm rezonují zásadní události vědeckého života u nás (dobové vědecké spory), otázky a problémy celospolečenského charakteru (josefínské reformy, rušení klášterů), proměny estetických norem, ale i okamžiky všednodenní, jež jsou součástí každé soukromé korespondence a dokreslují osobnostní profil obou korespondentů.

V roce 2017 byla zpracována kritické edice korespondence s překladem, komentářem a úvodní studií (170 normostran). Poté byla uzavřena nakladatelská smlouva s nakladatelstvím Scriptorium na její vydání. Rukopis byl na konci roku odevzdán nakladateli. V současné době probíhají korektury rukopisu na základě recenzního řízení a tvoří se obrazová příloha knihy. Kniha bude vydána v polovině roku 2018 a digitální kopie rukopisu bude přístupná v digitálním obrazovém archivu Kabinetu pro klasická studia.

Historický ústav

Bibliografie dějin Českých zemí jako cesta k plným textům

Řešitel: Václava Horčáková

Bibliografie dějin Českých zemí je kontinuální velká infrastruktura vytváření, zpracování a vyhodnocování komplexní bibliografické databáze bohemikální literatury z oboru historie a příbuzných věd a analytických a rešeršních služeb. BDČZ si klade za cíl zachytit veškeré odborné práce (knihy, studie a články, recenze a zprávy o literatuře) vydané k českým dějinám doma i v zahraničí. Součástí práce je soustavný monitoring zahraničních bibliografických databází a dalších informačních zdrojů. Všechna nově zapsaná data respektují mezinárodní formát MARC 21, zpracování dat se řídí pravidly RDA. Cílem projektu je vývoj databáze průběžné i retrospektivní bibliografie, obohacování záznamů (odkazy na digitální knihovny, webové stránky časopisů, vkládání a připojování plných textů k  záznamům, vkládání GPS souřadnic a odkazů z geografického rejstříku do map a odkazů na další zdroje).

Databáze Bibliografie dějin Českých zemí v současnosti obsahuje 418 023 záznamů (stav k 8. 12. 2017). Přírůstek oproti roku 2016 je nově zpracovaných 20 395 záznamů. Odkazy na plné texty připojené přímo k záznamům nebo veřejně přístupné v českých i zahraničních digitálních knihovnách či vydané v open access časopisech lze nalézt již u více než 25 000 záznamů, z toho polovina jsou studie a články zhruba od konce 19. století do současnosti. Nadále probíhaly opravy starších dat a průběžně zároveň i obohacování záznamů (odkazy na digitální knihovny, časopisy v režimu open access, připojování plných textů). Rejstříky databáze byly obohacovány odkazy na Wikipedii a další zdroje.

Z prostředků Strategie AV byla hrazena: údržba a další vývoj databáze Bibliografie dějin Českých zemí a souborného katalogu Bibliografie dějin Česka a Slovenska (podpora: integrovaný knihovní systém Verbis a webový katalog Portaro, firma KP-SYS)

práce studenta – brigádníka (vkládání dat).

Databáze získala v roce 2017 ocenění Úspěšný účastník soutěže IT projekt roku od České asociace manažerů informačních technologií.

0481498 - HIU-Y 2018 RIV cze U - Uspořádání akce
Horčáková, Václava - Hanelová, Věra - Marková, Markéta - Rexová, Kristina
Setkání uživatelů knihovnických systémů firmy KP-SYS.
[Meeting of the users of library systems of KP-SYS company.]
[Praha, 15.11.2017-15.11.2017, (W-CST 66)]
Grant ostatní:AV ČR(CZ) StrategieAV21/12
Program: StrategieAV
Institucionální podpora: RVO:67985963
Klíčová slova: software * libraries * cataloguing
Kód oboru RIV: AF - Dokumentace, knihovnictví, práce s informacemi

Workshop se věnoval novinkám v knihovnickém systému Verbis a Portaro, který se vyvíjí od roku 2010 a dává všem uživatelům včetně odborných a vědeckých knihoven velké možnosti. Hlavním tématem byla kooperativní tvorba personálních autorit a problematika GDPR (General Data Protection Regulation).

Hanelová, Věra - Horčáková, Václava - Marková, Markéta - Rexová, Kristina, Digitalizační a databázové projekty v Historickém ústavu AV ČR. [Digitalization and Database Projects at the Institute of History of the Academy of Sciences of the Czech Republic.] [Praha, 18.05.2017-18.05.2017, (W-CST 33)]
Grant ostatní:AV ČR(CZ) StrategieAV21/12
Program: StrategieAV
Institucionální podpora: RVO:67985963
Klíčová slova: digitalisation * Institute of History of the Academy of Sciences of the Czech Republic * projects
Kód oboru RIV: AF - Dokumentace, knihovnictví, práce s informacemi

Pracovníci Historického ústavu AV ČR seznámili v jednotlivých příspěvcích účastníky s projekty, které se soustředí na digitalizaci pramenů a tvorbu databází. Umožnili jim tak seznámení s širokou a různorodou škálou historických pramenů a zdrojů, které mohou nalézt využití v jejich odborné práci.
 

Databáze je dostupná z URL: http://biblio.hiu.cas.cz 

Biografický slovník českých zemí, elektronická databáze

Řešitel: Marie Makariusová

Od roku 2015 je veřejnosti zpřístupněna celá biografická databáze oddělení na webu http://biography.hiu.cas.cz/, tj. kompletní heslář vydávaného Biografického slovníku českých zemí (dále BSČZ), v němž jsou veřejnosti k dispozici základní data o významných osobnostech vztahujících se k teritoriu českých zemí, a to včetně žijících.

Do databáze, která umožňuje již vkládání všech dostupných informací o zachycených osobách, včetně hotových biogramů vydaných v dnes již obtížně dostupných počátečních svazcích BSČZ, postupně vkládáme již tiskem zveřejněná hesla. Software umožňuje nejen pouhou reprodukci tiskem vydaných svazků, ale má řadu dalších především třídících funkcí, které tištěný text rozšiřují o další informace (mj. zařazování portrétů popisovaných osob či fotodokumentace vztahující se k jejich životu, odkazy na další digitalizované prameny, a to především matriky, odkazová hesla, vyhledávání osobních jmen v textech ad.).

V uplynulém roce byly do databáze převedeny texty kompletních 15 svazků (písmena A–Enz). Elektronická verze slovníku zpřístupňuje průběžně vycházející lexikon mnohem širšímu okruhu uživatelů a zároveň umožňuje pohotovou aktualizaci textů a jejich pohotové opravy a doplňky. Pro 2 pracovnice, které přepisy prováděly (Klapetková, Junková) bylo vyčerpáno formou OON 40 tis. Kč. Pro provozní údržbu a úpravu software bylo vyčerpáno 10 tis. Kč (Červenka). 16 tis. Kč bylo vyplaceno za překlady textů do němčiny a angličtiny a korektury a aktualizaci cizojazyčných textů (Hartmann); 4 tis. Kč bylo použito na archivní rešerše matrik (Lehmanová).

Databáze dostupná z URL: http://biography.hiu.cas.cz/

Fotosbírka 

Řešitelé: Lenka Blechová, Jan Zelenka

Aktivita navazuje na výsledky dosažené v předchozích letech zpracováním fotografické sbírky listin Historického ústavu AV ČR, která tvoří základ edičního projektu Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae (RBM), jenž je na půdě HÚ AV ČR realizován již takřka 100 let. V rámci zpracování RBM probíhala po většinu 20. století rozsáhlá fotodokumentační činnost v domácích i zahraničních archivech, která měla za účel shromáždit dochovaný diplomatický materiál (listiny, listy, korespondence) k domácím (zejména) středověkým dějinám. V minulých letech došlo k nové inventarizaci sbírky, jejímu utřídění a přípravě k elektronické publikaci.

V roce 2017 proběhla první fáze digitalizace sbírky, která zpřístupnila inventarizační materiály podávající základní přehled o obsahu fondu. Inventáře jsou utříděny provenienčně, tedy podle místa uložení archiválií v době pořízení fotodokumentace. Abecedně řazené složky obsahují soupisy jednotlivých fotografovaných listin, případně jiných druhů pramenů, s formálními (originální signatura písemnosti; identifikátory v rámci fotografické sbírky) i obsahovými (časové vročení; vydavatel; příjemce) informacemi. Jedná se pouze o zlomek z celé sbírky. Přesto může i v této podobě posloužit badatelům jako vhodná pomůcka při shromažďování dosud nevydaného pramenného materiálu. Potenciální využití se však nabízí také pro archivní instituce, zejména s ohledem na případnou revizi spravovaných fondů.

Digitalizace databáze dějin všedního dne

Řešitel: Vojtěch Kessler

Databáze dějin všedního dne je jedním z výstupů dlouhodobého mezinárodního vědeckovýzkumného projektu, na kterém se podílí Institut für Wirtschafts- u. Sozialgeschichte der Universität Wien (Mag. Günter Müller), Ústav českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Historický ústav Akademie věd České republiky. Jedním z cílů tohoto projektu je vytvoření dokumentační sbírky starých pamětí, rodinných kronik, deníků a jiných životopisných vzpomínek. Již dnes je tato sbírka cenným svědectvím o životě prostých lidí v dřívějších dobách. Obsahuje více než tři stovky životopisných záznamů různého obsahu, které jsou v současné době digitalizovány a připravovány ke katalogizaci. Základem sbírky jsou zachované staré rodinné paměti a archivované materiály, ale také řada příspěvků, které jejich autoři sepsali teprve nedávno. Sbírka rukopisných pamětí čítající cca 400 položek byla profesionálně zdigitalizována; byl proveden studijní pobyt a navázána kooperace s organizací institut für Wirtschafts- u. Sozialgeschichte der Universität Wien. Sbírka je k dispozici badatelské veřejnosti v budově HÚ AV ČR. Její širší zpřístupnění proběhne po ošetření zákonných povinností souvisejících s ochranou osobních údajů. Doposud o ní projevili zájem především studenti historie z českých univerzit a z jedné německé univerzity.

Sešity historika Augusta Sedláčka

Řešitelé: Eva Doležalová, Jan Zelenka

Cílem aktivity bylo zajištění chodu databáze vycházející z fondu pozůstalosti českého historika Augusta Sedláčka a její další rozvoj. Byla vypracována metodika digitalizace tzv. Sedláčkových sešitů – výpisků z archivů a muzeí a prvních patnáct vybraných sešitů bylo digitalizováno a je připraveno ke zpřístupnění na webových stránkách www.augustsedlacek.cz . K jejich zveřejnění dojde v r. 2018. V roce 2017 došlo k vypracování analýzy digitalizace a dalšího zpracování fondu pozůstalosti Augusta Sedláčka; a digitalizaci vybraných 15 sešitů z tohoto fondu.

Obr. HIU: Náhled webové rozhraní

Portál Historický atlas měst ČR

Řešitel: Eva Semotanová

Portál Historický atlas měst ČR: 1) informuje o stejnojmenném projektu (přehled vydaných svazků na mapce a formou obálek s prokliky, charakteristika projektu, úvody k atlasům, seznam vydaných map, plánů a vyobrazení česky, anglicky a německy, anglické a německé resumé, tiráž); 2. zpřístupňuje tři typy rekonstrukčních map, které zachycují urbanizovanou krajinu v různých obdobích: a) naskenované mapy, vydané v tištěných svazcích atlasů volně ke stažení; tyto mapy jsou tematicky rozdílné s ohledem na specifika jednotlivých městských obcí, b) rekonstrukční mapy, jednotné obsahově i způsobem zpracování; tyto mapy jsou obrazem krajiny příslušného města v době před nástupem industrializace, urbanizace a dopravní revoluce, tj. před polovinou 19. století, připravené s využitím povinných císařských otisků map stabilního katastru z 20.-40. let 19. století, c) rekonstrukční mapy, věnované historické Praze a vybraným pražským předměstím, vycházející z obsahu tištěných svazů atlasů, doplněné o staré plány Prahy

V roce 2017 byly digitalizovány a na portál zpřístupněny rekonstrukční mapy 28 svazků atlasu, viz výše bod a) - od roku 1995, které byly dosud součástí atlasů v tištěné podobě. K zpřístupnění byla zpětně žádána a získána reprodukční práva autorů map. Současně došlo k doplnění portálu o 25 z 29 měst (4 již byly na portálu) dle bodu b). Pro tento úkol byly georeferencovány povinné císařské otisky stabilního katastru a připravena příslušná aplikace.

V rámci pracovního semináře Digitalizační a databázové projekty v Historickém ústavu AV ČR, 18. května 2017 v 9. hod., Kongresový sál HÚ AV ČR, byla přednesena přednáška s vazbou na téma Strategie: Kartografie, digitalizace a databáze v historické práci s P. Jílkovou a J. Krejčím.

Odkaz na samostatné webové stránky:

http://www.hiu.cas.cz/cs/mapova-sbirka/historicky-atlas-mest-cr.ep/

http://www.hiu.cas.cz/cs/mapova-sbirka/historicky-atlas-mest-cr/rekonstr...

http://towns.hiu.cas.cz/

Knihovna AV

Digitalizace unikátně dochovaných bohemikálních tisků 16. - 18. století v českých a zahraničních knihovnách (pokračování)

Řešitel: Vojtěch Šícha

Digitalizace cizojazyčných bohemik představuje významnou součást zpracování Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků 1501-1800 (BCBT), která je dlouhodobým výzkumným úkolem Knihovny AV ČR, v. v. i. Veřejně přístupná databáze BCBT, která slouží široké badatelské veřejnosti, je systematicky doplňována o digitální kopie popisovaných tisků s cílem vytvořit moderní online databázový systém odpovídající současnému vývoj v oblasti zpřístupňování národních retrospektivních bibliografií v zahraničí. BCBT eviduje řadu vydání, jež se dochovala pouze v nemnoha či dokonce jediném exempláři, a to v českých i v zahraničních paměťových institucích. Digitální kopie těchto bohemik jsou proto získávány především od těch institucí, u nichž nelze v blízké budoucnosti předpokládat plošná digitalizace jejich historického fondu.

Z finančních prostředků přidělených na rok 2017 bylo pořízeno 300 digitálních kopií dosud nedigitalizovaných bohemikálních cizojazyčných tisků 16. a 17. Digitální kopie jsou průběžně doplňovány k bibliografickým záznamům v databázi BCBT, případně slouží jako podkladový materiál ke zpracování desiderát a pro výzkum knižních dedikací. Z českých institucí úspěšně proběhla spolupráce s NK ČR, VKOL a Archivem města Brna. Ze zahraničních institucí se jednalo o Herzog August Bibliothek (Wolfenbüttel), Gottfried Wilhelm Leibniz Bibliothek (Hannover), Magyar Tudományos Akadémia Könyvtára (Budapest), Országos Széchényi Könyvtár (Budapest), Universitäts- und Forschungsbibliothek (Erfurt/Gotha), Staatsbibliothek (Berlin), Kungliga biblioteket (Stockholm).

Databáze je dostupná z URL: http://clavius.lib.cas.cz/katalog/

Digitalizace a prezentace díla Ovidia v historickém knižním fondu KNAV (1500–1800)

Řešitel: Martin Lhoták

Knihovna Akademie věd ČR připravila ke 2000. výročí Ovidiova úmrtí (43 př. n. l. – 17/18 n. l.) projekt z oblasti novověkých dějin knižní kultury, který je zaměřen na knižní ilustrace. Z historického fondu knihovny byly vybrány Ovidiovy knihy Proměn, v nichž je vlastní text obohacen a zdoben krásnými ilustracemi. Tyto knihy byly kompletně digitalizovány a jednotlivé ilustrace podrobně popsány a uspořádány pro vyhledávací možnosti. Dnešní čtenář se díky databázi dostupné na webu „Ovidiovy Proměny v historické knižní ilustraci“ může nejen pokochat a pobavit prohlížením dobových ilustrací Ovidiových Proměn, ale má také možnost objevit hlavní náměty a atributy vyobrazení, porovnávat je nebo zjistit, kdo ilustrace vytvořil a jakou grafickou technikou. Zároveň může využít propojení do Digitální knihovny AV ČR, kde jsou dostupné digitalizované verze všech knih, z nichž jsou ilustrace vybrány, a studovat je komplexně.

V průběhu roku byly digitalizovány všechny historické tisky z fondu KNAV, jejichž autorem je Ovidius. Digitalizované publikace byly opatřeny metadatovým popisem splňujícím knihovědná kritéria.

Ilustrace (v celkovém počtu cca 120) byly analyzovány a popsány tak, aby bylo možné jejich rozsáhlé prohledávání v databázi:

• Jmenné vyhledávání podle výtvarného umělce, grafika, rytce, popřípadě autora předlohy ilustrace,
• Rozdělení dle základních grafických technik,
• Vyhledávání podle obsahu konkrétních příběhů Proměn, které byly předlohou pro danou ilustraci,
• Vyhledávání podle osob, klíčových slov, dějů a činností, které se na ilustraci vyskytují,  
• Rozčlenění jednotlivých proměn podle typu (proměna boha, člověka, věci – do věci, rostliny, zvířete apod.),

Vznikla tak databáze s podstatně rozvinutější strukturou, než bylo původně zamýšleno. Digitalizované knihy jsou zároveň volně dostupné v Digitální knihovně Akademie věd ČR, je na ně odkazováno z jednotlivých ilustrací i dalších částí webu. V testovacím režimu je databáze přístupná od konce roku 2017. Po zpracování všech připomínek očekáváme její veřejné spuštění v polovině roku 2018. Ve stejné době bude připraveno vstupní rozhraní pro info-kiosek, který bude umístěn před vstupem do knihovny.

Digital Humanities v Akademii věd – informační portál

Řešitel: Martin Lhoták

Portál Digital Humanities shromažďuje a zveřejňuje informace o elektronických informačních zdrojích, elektronických sbírkách, databázích, ale i sbírkách, které na svou digitalizaci teprve čekají, provozovaných v oblasti společenských a humanitních věd v AV ČR. Součástí obsahu jsou kontakty na týmy odpovídající za příslušné zdroje, informace o typu a množství obsahu i stavu zpracování. Celkem se podařilo shromáždit a podrobně zpracovat informace o více než 80 zdrojích, které jsou přístupné ve formě databáze, ve které je možné vyhledávat podle klíčových slov a popisu a upravovat zobrazení podle tematického zaměření zdrojů.

V souladu se zaměřením portálu byli v průběhu roku 2017 uživatelé pravidelně informováni o nejvýznamnějších aktuálních událostech v oblasti digital humanities. Aktuality zahrnovaly především upozornění na oborové konference, přednášky a workshopy pořádané zejména v českém a evropském prostoru, dále byly zveřejňovány výzvy k aktivní účasti na těchto akcích formou zpřístupnění aktuálních Call for Papers. Pozornost byla věnována také formování nové platformy pro výzkum DH v ČR v podobě České iniciativy pro digitální humanitní vědy. V rámci kontinuální správy a rozšiřování informačního obsahu portálu bylo nově zapojeno sedm elektronických informačních zdrojů Slovanského ústavu AV ČR. Revize portálu si kladla za cíl: ověření funkčnosti kontaktních údajů a webových adres a zjištění změn v obsahu a funkcionalitách informačních zdrojů. Získané údaje byly, případně ještě budou využity k aktualizaci informačního obsahu portálu DH. Během roku 2017 byl  postupně přeložen obsah celého webu včetně jednotlivých elektronických informačních zdrojů. Nyní probíhají závěrečné kontroly anglické verze webu a přípravy ke spuštění.

Portál dostupný z webového rozhraní: https://www.lib.cas.cz/dh/

Slovanský ústav

Ruská emigrace v meziválečném Československu - digitální zpřístupnění 

Řešitel: Dana Hašková

Cílem aktivity je bližší seznámení široké veřejnosti s dějinami a osobnostmi ruské emigrace v meziválečném Československu, s jejich vědeckou a kulturní činnosti v Rusku i v nové vlasti. V rámci projektu  Biografická databáze ruské emigrace vznikají dvě databáze - Biografický slovník ruských emigrantů a Bibliografie ruských emigrantů v československých periodikách. V Biografickém slovníku jsou zařazeni emigranti, kteří přišli do Československa po r. 1917 a svou činností se ve své nové vlasti podíleli na vědeckém, kulturním nebo politickém životě. Databáze Bibliografie ruských emigrantů zahrnuje články v odborných časopisech, denním tisku, týdeníkách apod. V první fázi jsou  do ní zařazeny práce pouze těch ruských emigrantů, kteří žili na území Československa. Po zpracování dané problematiky postupně bude databáze doplněna o články v ruských periodikách, vycházejících v ČSR  a o články emigrantů, kteří u nás publikovali, ale žili v jiných evropských státech.

Dále pokračovala práce na Biografickém slovníku ruské emigrace. Bylo zpracováno celkem 119 slovníkových hesel (N-P; cca 126 normostran). Byla provedena jazyková korektura a text posoudila odborná recenzentka. Hesla byla zpřístupněna prezenčně ve studovně SLÚ AV ČR, v. v. i. a jsou postupně převáděna do SQL databáze, která bude zpřístupněna na webových stránkách ústavu po dokončení celého slovníku. Do nově rozpracované databáze Bibliografie ruských emigrantů v československých periodikách bylo vloženo 300 bibliografických záznamů. Tato databáze je zatím přístupná v SLÚ na vyžádání u D. Haškové, později bude převedena do  SQL databáze.

Digitální zpřístupnění lexikálního materiálu k výzkumu východoslovanského prostoru

Řešitel: Karolína Skwarska, Růžena Šišková (a), Iveta Krejčířová (b)

Záměr aktivity spočíval: a) ve vytvoření česko-ruského elektronického lexikálního zdroje. Elektronický zdroj vychází z digitalizovaného, dosud nevydaného materiálu o rozsahu 21 834 textových stran, který vznikal v 70. a 80. letech 20. století; b) ve vytvoření ukrajinské nářeční databáze – digitalizace unikátního dialektologického materiálu pořizovaného v podobě kartotéčních lístků v rámci terénních výzkumů ve 20. – 60. letech 20. stol. V elektronické bázi lze vyhledávat data podle různých kritérií (např.  gramatická charakteristika, místo zápisu, ekvivalent atd.); databáze umožňuje jak teoretický výzkum dynamiky slovní zásoby jihokarpatských nářečí, tak i konkrétní lexikografické výstupy např. v podobě lokálních nářečních lexikonů apod. Dalším cílem je transkripce korpusu autentických nahrávek jihokarpatských nářečí z let 1957–1967 na severovýchodním Slovensku. Tento korpus je zároveň rozšiřován o nově shromážděný materiál z pravidelných dialektologických expedic na východní Slovensko a Zakarpatskou Ukrajinu.

Během roku 2017 byly dosaženy tyto výsledky:

1. Česko-ruský elektronický lexikální zdroj:

• do elektr. podoby převedena hesla dalších písmen (do konce r. 2017 do S)
• zdokonalena technická stránka
• 3x prezentace projektu pro studenty VŠ (2x FF UK, Ostravská univerzita)
• služební cesty: Moskva: konzultace s ruskými jazykovědci, sběr kontrolního materiálu, studium odborné literatury, informace o projektu na dalších 3 zahr. služeb. cestách

1. Ukrajinská nářeční databáze 

• nově zpracováno cca 15 000 kartotéčních lístků
• zrevidováno 10 000 již zpracovaných lístků
• 3 výzkumné cesty na SV Slovensko (13 vesnic) a na Zakarpatskou Ukrajinu (6 vesnic), získán souč. jaz. materiál
• navázány vědecké kontakty s univerzitou v Užhorodě
• prezentace výsledků dřívějších terénních výzkumů na konferenci Dialektologie a geolingvistika v současné střední Evropě III., Slezská univerzita v Opavě 
• průběžná transkripce nahrávek nářečních projevů z novodobého terénního výzkumu, přepisy nahrávek budou součástí připravované chrestomatie nářečních textů

Propagace projektu:

Zpráva – přednáška pro studenty Ostravské univerzity: Listy FF OU, Leden 2018, s. 8, on-line: http://dokumenty.osu.cz/ff/listy/2018/01_2018.pdf

Michal Vašíček, září 2017 v Užhorodě, Mediacentr:

http://mediacenter.uzhnu.edu.ua/news/filology-j-programisty-uzhnu-zapochatkuvaly-naukovyj-proekt-analogiv-yakogo-v-ukrayini-nemaye/2017-10-01-11827

Sociologický ústav

Digitalizace základních oborových encyklopedií české sociologie

Řešitel: Zdeněk R. Nešpor

Záměrem aktivity byla 1) digitalizace Velkého sociologického slovníku (1996) v rozsahu 1458 tisk. stran a úprava existující elektronické sazby Slovníku českých sociologů (2013) v rozsahu 467 stran, v obou případech oprava tiskových a lexikografických chyb a zajištění souhlasu autorů či jejich dědiců s internetovou publikací (272, resp. 11 osob). Analogicky bylo nutné smluvně vyřešit reprodukční práva k fotografiím přebíraným z externích zdrojů. 2) Vytvoření zcela nového Slovníku institucionálního zázemí české sociologie (autor Z. R. Nešpor) v rozsahu 200 NS a jeho lektorské posouzení; tento slovník byl nad rámec aktivity vydán tiskem, ekonomické zabezpečení vzal na sebe SOU AV ČR. 3) Internetové zpřístupnění všech tří slovníků v prostředí nově vytvořené Sociologické encyklopedie, vzájemnou integraci (křížové odkazy) při zachování samostatné existence dílčích bází, náročnější formy vyhledávání přesahující možnosti původních knižních verzí, budoucí rozšiřování a vstup do připravované EČK. V současné podobě encyklopedie obsahuje více než 4500 hesel (1,3 mil. slov) a 22 tis. odkazů. 4) Propagace Sociologické encyklopedie, aby se stala uživatelsky hojně využívaným zdrojem informací. V rámci přípravy byla nad rámec aktivity publikována brožura Česká sociologická encyklopedistika (autor Z. R. Nešpor) v edici VKN nakl. Academia, přístupná rovněž na webu SgE. Propagace dále probíhala formou letáků a veřejnou prezentací dne 14. 12. 2017, jíž se zúčastnilo 35 posluchačů (Příloha, obr. 7-8). Propagace v akademických časopisech je vzhledem k jejich periodicitě teprve připravována (zájem projevilo 7 periodik).

Hlavním výsledkem je internetová Sociologická encyklopedie, dostupná na https://encyklopedie.soc.cas.cz/ , popsaná výše (Příloha, obr. 1-3). Jejím zpřístupněním byly naplněny všechny plánované cíle aktivity.

Přestože dosud neproběhly všechny formy propagace díla a z povahy věci nebylo možné očekávat větší mediální ohlas (výjimku tvoří Akademický bulletin AB 1/2018, s. 6), lze konstatovat, že Sociologická encyklopedie rychle vstoupila do povědomí nejen akademické veřejnosti. Za první tři měsíce server zaznamenal více než 12 tis. unikátních návštěv, jejichž počet aktuálně dosahuje cca 5 tis./měsíc (stav v první polovině března 2018 ukazuje obr. 4 v Příloze). Lze předpokládat, že návštěvnost dále poroste.

Nad rámec původního projektu dále došlo k:

1. Knižní vydání Slovníku institucionálního zázemí české sociologie (Scriptorium, Praha 2017, 172s., ISBN 978-80-88013-53-2; obr. 5 v Příloze);
2. Sepsání a vydání brožury Česká sociologická encyklopedistika (Academia, Praha 2017, 20s., ISSN 2464-6245; obr. 6 v Příloze);
3. Zprostředkování sepsání a vydání vzpomínek editorky původního Velkého sociologického slovníku ing. Aleny Vodákové (Lidé města 19, 2017, 3, s. 447–482).

Výstupy aktivity:

• Nešpor, Zdeněk R. (ed.): Sociologická encyklopedie [internetový zdroj]. ISBN 978-80-7330-308-2. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/
• Nešpor, Zdeněk R. Slovník institucionálního zázemí české sociologie. Scriptorium, Praha 2017, 172 s. ISBN 978-80-88013-53-2. (elektronicky dostupné v rámci Sociologické encyklopedie)
• Nešpor, Zdeněk R. Česká sociologická encyklopedistika. Academia, Praha 2017, 20 s. ISSN 2464-6245. Dostupné na http://www.vedakolemnas.cz/miranda2/m2/sys/galerie-download/VKN66_WEB.pdf?0.5871209690669986 (+ v rámci Sociologické encyklopedie)
• Vodáková, Alena. „Jak se rodil Velký sociologický slovník – vzpomínky editorky.“ (Lidé města 19, 2017, 3, s. 447–482). Dostupné na: http://lidemesta.cz/assets/media/files/19_2017_3/Vodakova.pdf (+ v rámci Sociologické encyklopedie)

Obr. SOU1: Hlavní stránka internetové Sociologické encyklopedie (https://encyklopedie.soc.cas.cz/)

Obr. SOU2: Obálky knižních Slovníku institucionálního zázemí české sociologie a VKN Česká sociologická encyklopedistika.

Obr. SOU3: Pozvánka na veřejnou prezentaci Sociologické encyklopedie 14. prosince 2017.

Výuková a informační platforma pro využívání sociálněvědních digitálních dat

Řešitel: Martin Vávra

Cílem aktivity bylo vylepšit stávající informační infrastrukturu Českého sociálněvědního datového archivu (ČSDA) ve vztahu k (potenciálním) uživatelům. Webové stránky měly být doplněny o nové informace o datových zdrojích sociálních věd. Došlo by také na vytvoření návodů na práci s databází Nesstar obsahující sociálněvědní data. Jako důležitá součástí byly naplánovány i přednášky a prezentace prováděné přímo (potenciálním) uživatelům – studenty, zaměřené především na humanitní obory, sociální vědy a veřejnou správu. V období od ledna do prosince 2018 bylo v rámci aktivity uskutečněno 15 prezentací – převážně studentům sociálních a humanitních věd a také veřejné správy. Prezentace byly provedeny na Univerzitě Karlově, Policejní akademii v Praze, Univerzitě v Hradci Králové, Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, Univerzitě Palackého, Slezské univerzitě v Opavě a Masarykově univerzitě.

Dalšími výsledky jsou:

• Prezentace „Datové archivy a jejich využití pro sekundární analýzu dat v sociálních vědách, (se zaměřením na Český sociálněvědní datový archiv a jeho online databázi Nesstar)“, která je určena pro základní seznámení se službami archivu a možnostmi jejich využití.
• Informační text pro uživatele  "Český sociálně vědní datový archiv a jeho služby"
• Příprava textu „Archivace a sdílení výzkumných dat v Českém sociálněvědním datovém archivu“, určený především zájemcům o uložení dat v ČSDA. Tento text je v tuto chvíli (březen 2018) ještě v přípravě a jeho zveřejnění se předpokládá do konce května 2018. 

Medializace:

Vávra, Martin. 2017. Datové archivy a jejich využití pro sekundární analýzu dat v sociálních vědách, (se zaměřením na Český sociálněvědní datový archiv a jeho online databázi Nesstar) [prezentace online] Praha: Sociologický ústav AV ČR. Dostupné z: http://archiv.soc.cas.cz/pristup-k-datum

Vávra, Martin. 2017. Český sociálněvědní datový archiv a jeho služby [informační text online] Praha: Sociologický ústav AV ČR. Dostupné z: http://archiv.soc.cas.cz/pristup-k-datum

Text „Archivace a sdílení výzkumných dat v Českém sociálněvědním datovém archivu“ bude zveřejněn na http://archiv.soc.cas.cz/depozice-dat

Paměť současnosti: vizualizace, popularizace a zpřístupňování dat o názorech, postojích a náladách českých občanů a jejich změnách v čase

Řešitel: Naděžda Čadová

Cílem všech aktivit realizovaných v rámci této Strategie je zlepšit dostupnost, přehlednost a srozumitelnost výstupů z výzkumů CVVM, jež jsou poskytovány laické i odborné veřejnosti. Konkrétně byly aktivity v roce 2017 zaměřeny na rozšíření databáze časových řad z výzkumů CVVM, která slouží k přehlednému, rychlému a snadnému získání informací o vývoji názorů české veřejnosti na některé politická, ekonomická a další společenská témata. Kromě souhrnného přehledu o vývoji názorů českých občanů mohou zájemci prostřednictvím databáze zjišťovat rozdíly v názorech různých socio-demografických skupin (mužů a žen, lidí různého věku atd.) Dalším cílem pak bylo zlepšení přístupu k výsledkům výzkumů CVVM pro anglicky hovořící uživatele. V rámci této aktivity jsme přeložili do angličtiny část tiskových zpráv CVVM a také vznikla anglická verze aplikace s časovými řadami z výzkumů CVVM.

V rámci aktivity realizovali pracovníci CVVM SOU AV ČR, v. v. i. následující činnosti:

1. Aktivita navázala na vytvoření databáze časových řad, jež byla realizována v roce 2016. V roce 2017 CVVM rozšířilo tuto databázi o výsledky z dalších tematických oblastí, které CVVM ve výzkumech pravidelně mapuje. Nově se tak uživatelé mohou seznámit s proměnami důvěry a nedůvěry českých občanů k soudům, policii ČR, armádě, tisku, televizi, rádiu, odborům, církvím, neziskovým organizacím, bankám, internetu a výzkumům veřejného mínění. Databáze rovněž nově nabízí informaci o změnách v sebezařazení českých občanů na levo-pravé škále politické orientace, včetně časové řady od roku 2002. 

2. V roce 2017 se nám rovněž podařilo zpřístupnit proměny názorů, postojů a hodnot českých občanů zkoumaných v pravidelných výzkumech CVVM zájemcům mimo ČR. V rámci realizace této aktivity byla vytvořena anglická verze webových stránek s databází časových řad a zlepšena prezentace tiskových informací na anglických stránkách CVVM formou překladu kompletního textu 15 tiskových zpráv, což čítá celkem 119 stránek textu.

Přehled tiskových zpráv CVVM přeložených do angličtiny: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/ostatni/ostatni-ruzne/4478-vybrane-tiskove-zpravy-cvvm-dostupne-v-anglictine

Aplikace s časovými řadami otázek z výzkumů CVVM Naše společnost v české i anglické verzi: http://cvvmapp.soc.cas.cz/

Ústav pro českou literaturu

Encyklopedie české kultury

Řešitel: Karel Piorecký

Jedná se o víceletou aktivitu, která směřuje k vytvoření komplexního a otevřeného softwarového systému pro kulturní encyklopedistiku. Na rok 2015 jsme pro tuto aktivitu získali finanční podporu z fondu Strategie AV 21, v následujícím roce ovšem nikoli, přesto jsme pokračovali v pracích podle stanoveného harmonogramu. V roce 2017 jsme na vývoj Encyklopedie české kultury obdrželi z prostředků Strategie AV21  174 000 Kč, což umožnilo dokončit druhou fázi analytická části projektu. Výsledky této analýzy jsme předložili kolegům z ústavů zapojených do výzkumného tématu „Ostrovy spolehlivého poznání. Encyklopedická báze digitálního věku“ i dalším odborníkům ke konzultaci. Následně jsme zapracovali takto získané podněty do textu Analýzy, která je nyní základním kamenem zadávací dokumentace pro programátorskou a grafickou realizaci systému.

V roce 2017 došlo k dokončení druhé fáze Analýzy potřeb a funkcionality systému EČK a k uspořádání workshopu pro zástupce zapojených pracovišť  (21. 2. 2017).

Česká knižnice

Řešitel: Jiří Flaišman

Česká knižnice byla v rámci programu Paměť v digitálním věku Strategie AV21 poprvé podpořena v kalendářním roce 2016. Výstupem byl ročník 2016 edice zahrnující pětici svazků kriticky ověřených čtenářských edic klasických děl české literatury (zveřejněno v listopadu 2016). V uplynulém roce byl předmětem podpory ročník 2017 České knižnice. Opět bylo vydáno pět svazků (z toho jeden dvojdílný), takže ediční plán na rok 2017 byl splněn.

V kontextu kriticky připravených edic krásné literatury se edice Česká knižnice (založena za podpory prezidenta V. Havla roku 1996) řadí po bok významných světových edičních řad, které přinášejí pro danou kulturní oblast určující díla národních literatur. Od r. 2016 vstoupila ČK do nové fáze své existence, když se na jejím vydávání začal určující měrou podílet ÚČL AV ČR, bez jehož institucionální podpory a bez podpory Akademie věd by bylo v současných podmínkách její další vydávání nemožné. Participace ÚČL na přípravě svazků zásadní měrou posílilo jeden ze stěžejních úkolů, jež si edice vytýčila, sice akcentovat koncepčně promyšlenou a metodologicky vyjasněnou textologickou přípravu vydávaných textů, která je budována na detailním zpracovaní a kritickém zhodnocení všech dochovaných pramenů. ČK je tak nejdůležitějším nástrojem vědeckého konstituování a zpřístupňování národního kulturního dědictví v oblasti literatury. Dlouhodobá kontinuita podobných edic je v mezinárodním měřítku ukazatelem vyspělosti jednotlivých společností i literárních kultur. V oblasti literárněvědné bohemistiky neexistuje srovnatelný projekt, s nímž by se lépe pojilo stěžejní heslo Strategie AV21: špičkový výzkum ve veřejném zájmu. Vydáváním edice klasické literatury usiluje ÚČL o přispění k popularizaci českého písemnictví v širokých čtenářských vrstvách a podílet se na budování kánonu české literatury a podporovat kontinuitu vydavatelské praxe vysoké odborné úrovně.

V roce 2017 se podařilo vydat plánované čtyři nové svazky ČK a jeden titul reeditovat (B. Němcová: Babička). Ke kulturním událostem loňského roku jistě patří vydání obsáhlého cestopisu Kryštofa Haranta, který ČK přinesla ve dvou svazcích vůbec poprvé v moderních dějinách v úplnosti. Badatelské úsilí pracovníků ÚČL AV ČR (mj. kolegyň P. Hesové a L. Jungmannové) se projevilo při přípravě objevné edice Sabinových kratších próz a nového souborného vydání Havlových dramat. Unikátní a z rozsáhlého výzkumu čerpající je taktéž edice Johnových Večerů na slamníku. Všechny vydané svazky finalizovala (odborná redakce + koordinace) výkonná redaktora ČK (pracovnice ÚČL). Značný ohlas vzbudil edukační modul Seminář České knižnice (výkladové materiály k jednotlivým svazkům ČK s pracovními listy – určeno studentům středních škol a literárních proseminářů škol vysokých), který koncipuje a řídí pracovník ÚČL. Seminářů ČK bylo v roce 2017 vydáno 10 svazků, které jsou mj. přístupné na webu ČK, jehož vývoj a redakce v roce 2017 pokračovaly. Vydání svazků provázelo pořádání propagačních akcí (knižní veletrh Svět knihy, Den s Českou knižnicí, večer v Knihovně Václava Havla apod.). Mediální ohlas ročníku 2017 České knižnice zahrnul např. rozhovory na stanicích Českého rozhlasu, vystoupení ve zpravodajském pořadu Události v kultuře České televize, reportážní stať v týdeníku Rozhlas nebo rozhovor s šéfredaktorem Semináře České knižnice v médiích AV ČR.

Vydané svazky České knižnice:

sv. 90. JOHN, Jaromír: Večery na slamníku. Edičně připravila a komentář napsala Tereza Lojdová (NFČK – ÚČL AV ČR – Host, Praha – Brno 2017), s. 504.

sv. 91. HARANT z Polžic a Bezdružic, Kryštof: Putování aneb Cesta z království českého... I.–II. Edičně připravily a komentář napsaly Hana Bočková a Markéta Melounová (NFČK – ÚČL AV ČR – Host, Praha – Brno 2017), s. 680 +628.

sv. 92. SABINA, Karel: Novely. Edičně připravila a komentář napsala Petra Hesová (NFČK – ÚČL AV ČR – Host, Praha – Brno 2017), s. 440.

sv. 93. HAVEL, Václav: Hry. Edičně připravila a komentář napsala Lenka Jungmannová (NFČK – ÚČL AV ČR – Host, Praha – Brno 2017), s. 560.

sv. 94. NĚMCOVÁ, Božena: Babička. Edičně připravil Robert Adam a komentář napsala Jaroslava janáčková (NFČK – ÚČL AV ČR – Host, Praha – Brno 2017), s. 312.

Seminář České knižnice

Sv. 2. KOLÁR, Robert: Milota Zdirad Polák: Vznešenost přírody (1819), ÚČL AV ČR, Praha 2017

Sv. 3. KOLÁR, Robert: Josef Václav Sládek: Básně (1875), ÚČL AV ČR, Praha 2017

Sv. 4. LEDERBUCHOVÁ, Ladislava: Fráňa Šrámek: Modrý a rudý (1906), ÚČL AV ČR, Praha 2017

Sv. 5. REJZLOVÁ ZAJÍČKOVÁ, Vendula: Život svaté Kateřiny (cca 1350–1380), ÚČL AV ČR, Praha 2017

Sv. 6. ADAM, Robert: Karel V. Rais: Poslední radosti (1894), ÚČL AV ČR, Praha 2017

Sv. 7. VANĚK, Václav: Jaroslav Vrchlický: Zlomky epopeje (1886), ÚČL AV ČR, Praha 2017

Sv. 8. ŠIDÁK, Pavel: Jan Čep: Dvojí domov (1926), ÚČL AV ČR, Praha 2017

Sv. 9. FRÁNEK, Michal: Svatopluk Čech: Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (1886), ÚČL AV ČR, Praha 2017

Sv. 10. KRÁLÍKOVÁ, Andrea: Josef Jedlička: Kde život náš je v půli se svou poutí (1954–1957), ÚČL AV ČR, Praha 2017

Sv. 11. ŘÍHA, Jakub: Jiří Kolář: Prometheova játra (1950), ÚČL AV ČR, Praha 2017

Internetové stránky České knižnice: www.kniznice.cz

Obr. ÚČL1: Den s Českou knižnicí konaný 19. prosince 2017 a představení právě dokončeného ročníku 2017 edice Česká knižnice.

Obr. ÚČL2: Pražský hrad české literatury. Týdeník Rozhlas, č. 10, 2018.

Ústav dějin umění

Doplnění a homogenizace databází ÚDU AV ČR

Řešitel: Jiří Roháček

Fondy ÚDU AV ČR (fotografická sbírka, plánová sbírka, grafická sbírka, fondy archivní povahy, umělecké a numismatické sbírky – celkem v řádu statisíců položek) jsou z části zpřístupněny formou několika zatím na sobě nezávislých a veřejnosti omezeně dostupných databází v proprietárním formátu FileMaker. Cílem aktivity, která volně navazuje na práce v letech 2015-2016, je postupné doplňování, homogenizace a standardizace těchto databází. Zvláštní důraz bude nově kladen na virtuální sestavování konvolutů materiálu k významným objektům a tématům. Bude provedena i nová digitalizace vybraných konvolutů. Výše uvedené je předpokladem pro zapojení databází do stávajících i plánovaných meziinstitucionálních projektů.

Práce soustředily na doplňování a standardizaci záznamů spojené databáze grafické a plánové sbírky ÚDU, včetně nového popisu u cca 1500 záznamů a doplnění účelově vytvořenou obrazovou dokumentací (600 ks historických grafických listů). Byla založená nová databáze otisků pečetí. Bylo vytvořeno webového rozhraní pro zpřístupňování databází ÚDU, v rámci kterého jsou vybrané databáze zpřístupněny zatím ve zkušebním režimu na intranetu (je řešena integrace metadat do souborných portálů a technické obtíže proprietárního systému FileMakerPro, zejm. průběžné harvestování). Materiály produktivně nepřevoditelné do databázové formy (zejm. starší strojopisné inventáře) jsou skenovány a v pdf postupně zavěšovány na www stránky ÚDU. Byla vydána tištěná podoba metodického sborníku Věda minulosti dnes. Ediční zpřístupňování starších nepublikovaných odborných textů, metoda a praxe.

Epigrafická databáze

Řešitel: Jiří Roháček

Reprezentativní rozšíření pilotní databáze epigrafických památek od raného středověku do 18. století na území ČR. Databáze je budována zejména na základě dokumentace centra Epigrafická a sepulkrální studia ÚDU. Přidanou hodnotu tvoří fakt, že je od počátku navržena s ohledem na možnost počítačového vyhodnocení materiálu, zejména pak metodami aplikované lingvistiky. Tomu je přizpůsoben mj. i paralelní zápis textů různým způsobem a specializovaná metadata, což umožní po hierarchizaci, aplikaci diskrečních metod a lemmatizaci společné vyhodnocení nápisů zpracovaných z autopsie i převzatých ze sekundárních zdrojů různého charakteru (teritoriální, chronologický, funkční, formulářový a jazykový aspekt, datace, nositelé, citáty, epiteta, víceúrovňové rejstříkování, projekce do digitálních map, vizualizace dat ad.). Budoucí částečně automatizované integrované zpracování umožní i při omezené alokaci badatelských zdrojů obecně platné závěry pro český epigrafický fond jako celek.

Hlavním výstupem je rozšíření pilotní databáze v systému FileMakerPro o 5500 záznamů na 10500 záznamů s celkem cca 12000 nápisy. Již na této úrovni se jedná o mimořádný databázový svod pro postantickou epigrafiku i v evropském měřítku. Záznam databáze v aktuálním stavu obsahuje 37 polí, z toho  4 pole variantního zachycení nápisového textu s ohledem na budoucí vyhodnocení metodami digital humanities. Bylo vytvořeno webového rozhraní pro zpřístupňování databází ÚDU, v rámci kterého je epigrafická databáze zpřístupněna ve zkušebním režimu prozatím na intranetu, s perspektivou veřejného zpřístupnění na internetu.

V roce 2017 byla uzavřena smlouva mezi ÚDU a Filosofickým ústavem AV ČR o spolupráci na databázi, v rámci které byla do databáze začleněna stávající dílčí databáze nápisů s vlivem antiky, provozovaná Kabinetem pro klasická studia a dohodnuta další součinnost.

Databázi byl věnován rozsáhlý ucelený přednáškově-diskusní blok v rámci mezinárodní konference, organizované řešitelem.

Obr. ÚDU: Epigrafická databáze.

Ústav pro jazyk český

Vokabulář webový a elektronické knihy starší české literatury

Řešitel: Alena M. Černá, Boris Lehečka

Rozvoj obsahu internetového portálu Vokabulář webový (http://vokabular.ujc.cas.cz). V roce 2017 plánujeme zapojení dalších elektronických edic starší české literatury, které budou připraveny z rukopisů a starých tisků a stanou se součástí edičního modulu a korpusových bází. Pro ediční řadu Starší česká literatura nakladatelství Academia připravíme další elektronické knihy. Připravíme cizojazyčnou mutaci (angl., něm., ruš.) internetového portálu Vokabulář webový (nabídky a základní informace o obsahu a ovládání).

V roce 2017 byly připravovány elektronické edice staročeských památek. Pokračovala práce na staročeském překladu Historia scholastica Petra Comestora (hotovy dvě třetiny edičně náročného textu). Byly přepsány Čtvrté knihy Esdrášovy ze dvou rukopisů a jednoho starého tisku. Knižní edice nejstaršího překladu Žaltáře byla spolu s kritickým komentářem přepracována do elektronické podoby. Po redakčních úpravách, které proběhnou v roce 2018 v rámci podpory Strategie AV21, budou texty zveřejněny v edičním modulu a v korpusech Vokabuláře webového. Byly upraveny zdrojové kódy webové aplikace Vokabulář webový, aby bylo možné zobrazovat cizojazyčné verze jednotlivých prvků uživatelského rozhraní a doprovodných textů. Paralelně proběhl překlad většiny doprovodných textů do tří světových jazyků (angličtiny, němčiny, ruštiny). Překlad bude veřejně dostupný v roce 2018 po jeho dokončení a redakční kontrole.

Kvůli technickým problémům nikoli na straně ÚJČ nebyla vydána žádná nová e-kniha.

Obr. ÚJČ: Úvodní stránka Vokabuláře webového.

Ústav pro soudobé dějiny

Rozvoj Digitálních sbírek Centra orální historie

Řešitel: Jiří Hlaváček

Přidělené finanční prostředky byly využity na další rozvoj existujícího webového rozhraní Digitálních sbírek Centra orální historie (DS COH), jejichž cílem je zpřístupňovat registrovaným badatelům z řad odborné (tj. výzkumní pracovníci, pedagogové, studenti, zaměstnanci archivů či muzeí apod.) a laické veřejnosti orálně-historické prameny, které vznikly v rámci grantových projektů ÚSD AV ČR. Cílem na letošní rok bylo doplnit databázi o nové rozhovory, jejich indexace a kódování pro snazší vyhledávání. Dále implementovat pokročilou funkci vyhledávání a katalogizace uložených dat.

V průběhu roku byly splněny všechny stanovené cíle, tj. do webového rozhraní databáze byly doplněny rozhovory z právě řešených a ukončených grantových projektů ÚSD AV ČR (viz přiložené screenshoty z projektu GA ČR: ,,Mezi státním plánem a badatelskou svobodou“, řešitelé EÚ, ÚSD a MÚA AV ČR). V uzavřeném režimu běží sbírky z aktuálně řešených projektů (Studentská generace roku 1989), které jsou viditelné pouze pro členy řešitelských týmů po přihlášení. Celkem bylo do systému nově vloženo 233 nových narátorů a 315 rozhovorů. Databáze byla zabezpečena prostřednictvím nového způsobu šifrování. Funkce inteligentního vyhledávání je zatím stále ve fázi vývoje, s implementací se počítá v polovině roku 2018 v návaznosti na další přislíbený upgrade systému. Digitální sbírky mají v současnosti 103 registrovaných uživatelů.

http://www.coh.usd.cas.cz/

http://www.coh.usd.cas.cz/sbirky-rozhovoru/

http://www.coh.usd.cas.cz/sbirky-rozhovoru/badatelna/

Obr. ÚSD: Rozhraní webového portálu Digitální sbírka Centra orální historie.

Ústav státu a práva

Právnický elektronický slovník

Řešitel: František Cvrček

PESNEW je dlouhodobý a multifunkční program s cílem popsat český právní řád na úrovni doktrinální (100 000 hesel, nyní hotovo 30 000) a jazykové (lingvistické korpusy – nyní 8 korpusů, letos přidány 3) s analytickou podporou programu Bonito. Využívá se ve výuce, pro vědecké analýzy a  v legislativní praxi. Ve výuce vede užívání programu PESNEW k nové koncepci tvorby učebnic a změně způsobu výuky práva. Bez podpory AV ČR by nebylo možno tento projekt realizovat. Díky AV ČR jsme získali výborné technické zázemí a mohli vytvořit originální programy. Nyní jde především o rozšiřování dat. 

V roce 2017 jsme plán upravili podle finančních možností (obdrželi jsme necelou polovinu navrhované částky). Vedle průběžného doplňování hesel jsme věnovali pozornost především programové digitalizaci textů klasických učebnic, tvorbě slovníků (latina, němčina, řečtina) a zpracování nových korpusů. Tím jsme si vytvořili solidní základu pro urychlení tvorby hesel pro dobu, kdy budeme moci zpracovatele finančně podpořit. Předpokládáme, že v roce 2018 se díky připraveným programům a reálnější finanční podpoře zpracovávání hesel urychlí. Značnou pozornost jsme věnovali propagaci programu PESNEW na vysokých školách. V roce 2017 se připravila technologii digitalizace klasických učebnic a otestovali ji na učebnicích Arndse – pandektní právo a Sommera římské právo (rozsah přes 1000 str.); obohatily se právní vyhledávací slovníky  (z celkem 620 000, 50 000 nových) o latinu, němčinu a řečtinu; došlo k rozšíření hesel v oblasti islámského práva (rodinné právo), civilního práva (nový OZ) a právní filosofie (Bolzano); připravily se nové korpusy platného primárního práva pro roky  2014, 2015,2016 a 2017.  Ve spolupráci s Českým národním korpusem jsme otestovali korpus platného primárního práva 2012 s klasifikací podle odvětví, v bohaté vnitřní struktuře dokumentů s odkazy (automatický převod do html). Harmonogram na rok 2017 byl zcela splněn. 

Projekty 2016

V roce 2016 získaly v rámci programu Paměť v digitálním věku podporu následující aktivity:

Masarykův ústav a Archiv

Ediční zpřístupnění "ego-dokumentů" k českým dějinám 19. a 20. století

Koordinuje: Edičně-badatelské oddělení

• Blahoslav Šeplavý: Vzpomínky (financováno 2016, vyjde 2017)
• Cyril Horáček: Paměti (financováno 2015 a 2016, vyjde 2016)
• Dokumenty a korespondence Hubert Ripka – Edvard Beneš (financováno 2016, vyjde 2017)
• František Kutnar: Paměti (financováno 2016, vyjde 2017)
• Jan Krčmář: Paměti I. (Do roku 1918) (spolufinancováno 2016, vyjde 2017)
• Josef Charvát: Deník 1946–1948 (financováno 2016, vyjde 2017)
• Korespondence TGM a Anglosasové (financováno 2015 a 2016, vyjde 2017)

Přednáška Dr. Petera Bugge (Aarhus Universitet / Dánsko)

Koordinovala: Radka Šustrová

Přednáška s názvem Západní žurnalistikou vyvolen? K pronikání pojmu ‚disident‘ v českém nezávislém diskurzu 70. let se konala 11. dubna 2016 v prostorách AV ČR (zasedací místnost ÚČL, Na Florenci 3, Praha 1)

Knihovna AV

Digitalizace bohemik

Řešitel: Lenka Veselá

Digitalizace cizojazyčných bohemik představuje významnou součást Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků 1501-1800 (BCBT), která je dlouhodobým  výzkumným úkolem Knihovny Akademie věd ČR, v. v. i.. Veřejně přístupná databáze BCBT je systematicky doplňována o digitální kopie popisovaných tisků s cílem vytvořit moderní online databázový systém odpovídající současnému vývoj v oblasti zpřístupňování národních retrospektivních bibliografií v zahraničí.  BCBT eviduje řadu vydání, jež se dochovala pouze v nemnoha či dokonce jediném exempláři, a to v českých i v zahraničních paměťových institucích. Digitální kopie těchto bohemik budou získávány především od těch institucí, u nichž nelze v blízké budoucnosti předpokládat plošná digitalizace jejich historického fondu:  z českých institucí lze jmenovat např. Archiv města Brna (unikáty ze sbírky Mitrovského) , Státní vědecká knihovna v Olomouci, Knihovna Strahovského kláštera premonstrátů, Městské muzeum v Lounech, v  zahraničí je podchycena například větší sbírka cizojazyčných bohemikálních unikátů v Herzog August Bibliothek ve Wolfenbüttelu.

Přehled informačních zdrojů ústavů AV ČR z jednoho místa a zároveň sdílené prostředí, které uživateli umožní snadnou orientaci v rozmanitých informačních zdrojích z oblasti výzkumu ve společenských a humanitních vědách v České republice. Vedlejším přínosem vznikajícího portálu je možnost podchytit a navrhovat potenciální partnery pro spolupráci mimo pracoviště AV ČR. Dále pak zpřehlednění stavu zpracování informačních zdrojů jednotlivých ústavů a usnadnění volby vhodného společného postupu pro budování interdisciplinární výzkumné infrastruktury v oblasti společenských a humanitních věd.

Digitální kopie budou po dokončení všech prací volně veřejně dostupné v Digitální knihovně AV ČR.

Obsahová a technická údržba portálu o Digital humanities

Řešitel: Martin Lhoták

Portál Digital Humanities zpřístupňuje informační zdroje ústavů III. vědní oblasti AV ČR. Prezentovány jsou nejen odborné elektronické informační zdroje zcela dostupné v online prostředí a elektronické zdroje dostupné pouze z jednotlivých pracovišť ústavů, ale také informační zdroje, které na převedení do elektronické podoby ještě čekají. Portál zároveň slouží jako platforma pro sdružování a prezentování aktuálních informací o dění v oblasti digital humanities v ČR i v zahraničí.

Informativní část portálu reflektuje aktuální dění v oblasti digital humanities v zahraničí, ať už se jedná o odborné akce, probíhající projekty či nově vycházející publikace, které mohou být inspirací pro vývoj oboru v České republice. Spolupracujícími institucemi jsou všechny ústavy III. oblasti věd, cílovou skupinou uživatelů všechny ústavy III. oblasti věd a ostatní společensko-vědní pracoviště (muzea, archivy, specializovaná pracoviště vysokých škol apod.)

V roce 2016 průběžně probíhají rešerše a vyhledávání aktuálních informací o chystaných akcích v ČR i zahraničí, aktualizují se přehledy projektů a doplňuje se seznam relevantní literatury. To vše, včetně informací o aktuálním dění v oblasti digital humanities, je pravidelně publikováno na portálu. Průběžně probíhá také doplňování nových informačních zdrojů vytvářených v AV ČR, případně změny a aktualizace údajů o zdrojích, které už jsou na portálu uvedeny. Hlavním úkolem v roce 2016 je vytvoření anglické verze portálu. Současně s programátorskými přípravami pro spuštění databáze v anglickém jazyce probíhají přípravy pro zadání překladu.

Logo Digital Humanities a náhled webového rozhraní:

Ústav pro českou literaturu

Česká knižnice

Řešitel: Jiří Flaišman

Česká knižnice v současnosti představuje jedinou knižní čtenářskou řadu zveřejňující v odborně zpracovaných edicích památky české (česky, německy, latinsky psané) literatury od jejích počátků po druhou polovinu 20. století. ÚČL AV ČR se rokem 2016 stává spoluvydavatelem edice a garantem odborné přípravy svazků. Na vydávání se podílí spolu s Nadačním fondem Česká knižnice a nakladatelstvím Host. V redakčním týmu sdružuje přední odborníky z tuzemských univerzitních pracovišť a literárněvědných institucí. Ediční řada se obrací k nejširší čtenářské skupině, jako svého cílového uživatele akcentuje vysokoškolského studenta, popř. studenta střední školy (gymnázia). Parametry edičních komentářů a doprovodných textu v České knižnici jsou ovšem nastaveny i pro odbornou veřejnost.

ÚČL AV ČR či jeho jednotliví pracovníci v minulosti významně ovlivňovali podobu čtenářských vydání klasické české literatury u nás, ať už šlo o ústavní edici Národní knihovna, popř. později např. edici Slunovrat. Zapojením se do vydávání edice Česká knižnice má ÚČL AV ČR možnost zásadně ovlivnit podobu ediční řady spoluformující kánon české literatury pro přítomné a budoucí generace čtenářů. Současně se otevírá možnost metodologického dohledu na ediční přípravu vydávaných textů a vytěžení zkušeností s jejich zpracováním pro textologický výzkum na našem pracovišti. Nezanedbatelnou součástí aktivit spojených s vydáváním České knižnice je též možnost odborné spolupráce s okruhem několika desítek badatelů z humanitních pracovišť v ČR.

Medializace:

Programová brožura České knižnice na rok 2016

http://www.ucl.cas.cz/images/Ceska_kniznice/Ceska-kni%C5%BEnice---Letace...

Jan Čep: Povídky, http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/nakladatelstvi/ceska-kniznice/povidky-1207

Svatopluk Čech: Výlety pana Broučka, http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/nakladatelstvi/ceska-kniznice/vylety-p...

Ústav pro jazyk český

Vokabulář webový 

Řešitel: Alena M. Černá, Boris Lehečka

Internetové stránky Vokabulář webový vytváří a provozuje již 10 let oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Jedná se o unikátní zdroj informací o starší češtině, který svým zaměřením, obsahem a komplexním přístupem k problematice nemá v diachronní bohemistice obdoby. Vokabulář webový je využíván badateli v oboru jazykovědná a literárněvědná bohemistika, slavistika, historie a v dalších historicky orientovaných oborech, dále studenty vyšších typů škol a zainteresovanou veřejností. Velký význam má Vokabulář webový pro zahraniční (bohemistická, slavistická) pracoviště, kde je často při nedostupnosti specializovaných knižních příruček jediným zdrojem informací pro výzkum o historické češtině. Jeho provoz a obsahová i nástrojová aktualizace výrazně přispívá k rozvoji daných oborů a bezproblémové školní, zvl. univerzitní výuce. Na plnění aktivity se kromě ÚJČ výrazně podílí Fakulta elektrotechnická ČVUT, jejíž pracovníci aktualizují stávající softwarové zázemí Vokabuláře webového a současně pracují na nové aplikaci. Na aktualizaci obsahu Vokabuláře pracují rovněž experti z dalších institucí, mj. z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Velkou měrou k budování Vokabuláře webového přispívají studenti bohemisticky zaměřených oborů vysokých škol. V roce 2015 byl Vokabulář webový (zvl. jeho část modul digitalizovaných mluvnic) prezentován na výstavě Grammatyka Cžeska, na jejíž přípravě s ÚJČ spolupracovalo Národní muzeum a Knihovna Národního muzea v Praze. Od roku 2016 tvoří tyto webové stránky součást Výzkumné infrastruktury pro diachronní bohemistická studia (akronym RIDICS), která je zařazena na Cestovní mapu České republiky velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace pro léta 2016 až 2022.

Vokabulář webový je díky své jedinečnosti, dlouhodobému bezproblémovému provozu a pravidelným aktualizacím a doplňování obsahu nepostradatelný pro uvedenou badatelskou obec a zejména pro studenty. Je využíván odborníky z filologických i nefilologických oblastí, čímž dochází k propojování oborů, jejichž spolupráce nebývá obvyklá. Při práci na této webové aplikaci spolu těsně spolupracují odborníci humanitních a technických oborů, čímž dochází ke vzájemné výměně informací i metodologických postupů. Obsah Vokabuláře webového je vytvářen v těsné spolupráci s vysokými školami, zejména se studenty Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Filozofické fakulty Jihočeské univerzity, čímž zajišťujeme kontinuitu prací na Vokabuláři webovém a následně zvyšujeme jeho využití.

V roce 2016 se s podporou prostředků ze Strategie AV21 pracovalo na rozhojnění obsahu Vokabuláře webového a zároveň na úpravách webové aplikace, zejména v edičním modulu (je navrhováno nové grafické rozhraní, zavádí se možnost práce s oblíbenými položkami různých druhů, připravuje se cizojazyčná mutace ovládacích a navigačních prvků ap.). Úpravy usnadní přístup domácích i zahraničních uživatelů k výsledkům vědecké práce oddělení vývoje jazyka ÚJČ (především k elektronickým edicím starší česky psané literatury). Nové uživatelské prostředí zvýší komfort a rychlost práce s Vokabulářem webovým. Současně se připravují nové texty (elektronické edice), které budou zapojeny do Vokabuláře webového, a to jak do edičního modulu, tak do korpusových modulů. Na těchto edicích pracují jednak lingvisté z oddělení vývoje jazyka ÚJČ, jednak studenti bohemistiky vysokých škol.

Vokabulář webový je dostupný z URL: http://vokabular.ujc.cas.cz

Archeologický ústav Praha / Archeologický ústav Brno

AMČR - digitalizace, indexace dat 

Řešitelé: M. Kuna, O. Lečbychová, D. Novák, J. Hasil, Z. Kosarová

ARÚP a ARÚB dlouhodobě spravují a budují informační a agendové systémy, které pokrývají různé segmenty aplikace digital humanities v rovině managementu archeologické památkové péče, digitalizace a prezentace nálezových zpráv a souvisejících textových i obrazových dokumentů a v neposlední řadě i správy odborných databází archeologických akcí a lokalit na území ČR. Archeologická mapa ČR (AMČR) vznikla jako nový informační systém zaměřený na správu dat o archeologickém dědictví v rámci projektu NAKI v letech 2012-2015. Systém pokrývá široké spektrum uživatelů, od profesionálních archeologů, přes pracovníky památkových institucí a státní správy, po širší odbornou, ale i laickou veřejnost. Cílem dílčích aktivit v rámci programu Strategie AV21 bylo:

1. Zajištění rozšíření stávající licence a celkové úpravy licenčních podmínek u dodavatele AMČR tak, aby mohl být systém plnohodnotně provozován také pro sběr, uchovávání a prezentaci dat pro území Moravy a Slezska a byl zajištěn jeho neomezený rozvoj
2. Rozšíření kapacity pro bezpečné ukládání záložních kopií digitálních dokumentů s ohledem na nejnutnější provozní nároky systému a nenahraditelnost získávaných dat, vč. úpravy systémových nástrojů v souvislosti s potřebami rozšíření pro ARÚB.
3. Vybudování portálu pro zpřístupnění dat o archeologickém dědictví zaměřeného na odbornou i laickou veřejnost, který představí jednotlivé dílčí infrastruktury a přispěje tak k jejich propagaci a zvýšení počtu uživatelů.
4. Vytváření digitálních verzí dokumentů uložených v archivech ARÚP a ARÚB a jejich metadatových popisů za účelem jejich plnohodnotného zveřejnění a zpřístupnění online a související doplnění stávajících systémů o nová data určená pro nejširší veřejnost.

ARÚP a ARÚB (a centrální pracoviště NPÚ, které se částečně na aktivitách spojených s AMČR podílí) jsou jedinými institucemi v ČR, které se zabývají vytvářením „národních“ archeologických databází. Projekt AMČR a na něj navázané aktivity Strategie AV21 přinesly do jisté míry zlom v přístupu k budování a financování těchto základních archeologických infrastruktur. Dosud roztříštěné systémy byly sjednoceny pod hlavičkou jediného projektu, který svou velikostí přirozeně přitahuje příbuzné projekty ať již archeologické, či větší, mezioborové. Ekosystém dílčích aplikací a rozhraní, které nabízejí různé pohledy na dostupná data, pomáhá otvírat archeologické bádání veřejnosti.

I v souvislosti s úspěšnou implementací některých součástí systému za přispění Strategie AV21 se podařilo zajistit zařazení AMČR na Cestovní mapu ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace pro léta 2016 až 2022 (projekt AIS CR). Díky tomu je zabezpečena dlouhodobá podpora základní správy a provozu. Jak vyplývá ze samotné definice infrastruktury, její udržitelnost je hlavním předpokladem pro její účelnost, schopnost zaujmout uživatele a dlouhodobě jim poskytovat kvalitní služby. V rámci Strategie AV21 se dále zaměřujeme zejména na otvírání dosud nedostupných datových bloků veřejnosti (digitalizace, indexace a revize dat), které by jinak zůstaly nedostupné.

V rámci Strategie AV21 a aktivitám související skupiny pro digital humanities se v letech 2015 a 2016 podařilo navázat širokou mezioborovou a mezinárodní spolupráci, která vyústila v přípravu několika společných projektů (NAKI II – projekt INDIHU; OP VVV- projekt CERIDAH; Horizon 2020 – projekt PILLAR).

Činnosti ARÚP a ARÚB v rámci programu Strategie AV21 obsahují velký potenciál pro prezentaci oboru a práce Akademie věd veřejnosti. Webové stránky AMČR a Archeologie Online se ovšem teprve dokončují a plní daty, takže tento předpoklad prozatím nelze prokázat. Lze však na něj usuzovat ze stránek Archeologického atlasu Čech, které za 18 měsíců jejich existence navštívilo takřka 19 tisíc individuálních návštěvníků. Jak bylo uvedeno výše, publikace Archeologický atlas Čech i její webové stránky vznikly sice ještě v rámci předchozího projektu řešitelů, ale v současné době probíhá jejich rozšiřování s podporou Strategie AV21. Na okraj uvádíme, že Archeologický atlas Čech (Kuna et al. 2014, 2015) byl letos nominován na cenu Magnesia Litera a získal Cenu Nakladatelství Academia v kategorii Kniha roku. S tím souvisel i zájem medií, který se projevil několika interview v tisku a televizi, nemluvě o druhém vydání a dotisku publikace.

Oblast digital humanities a český přínos na tomto poli v oboru archeologie byly nedávno prezentovány i mezinárodně, a to zejména publikací Structuring archaeological evidence (Kuna et al. 2015). I tato publikace byla financována z předchozího projektu NAKI, avšak její tematický záběr zahrnul většinu realizovaných informačních systémů v české archeologii, o jejichž další rozvoj usilujeme v rámci probíhajících projektů, včetně těch podporovaných z programu Strategie AV21.

Citované publikace:

Kuna, M. et al. 2014, 2015: Kuna, M. – Danielisová, A. – Dreslerová, D. – Hasil, J. – Hložek, J. -  Langová, M. – Mařík, J. – Novák, D. – Čišecký, Č. – Kačerová, Z. – Čepeláková, E. - Korteová, J. – Křivánková, D.  – Maříková Vlčková, P. – Mazač, Z. – Říhová, J. 2014: Archeologický atlas Čech. Vybrané památky od pravěku do 20. století – Archaeological atlas of Bohemia. Selected sites from prehistory to the 20th century. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. – Academia. 517 stran. 1. vyd. (2014): 978-80-87365, 978-80-200-2485-5. 2. vydání (2015): ISBN 978-80-200-2526-5, ISBN 978-80-87365-78-6. 

Kuna, M. et al. 2015: Kuna, M. – Hasil, J. – Novák, D. – Boháčová, I. – Čulíková, L. – Demján, P. – Dreslerová, D. – Gojda, M. – Herichová, I. – Křivánková, D. – Lečbychová, O. – Mařík, J. – Maříková-Kubková, J. – Panáček, M. – Podliska, J. – Pokorná, A. – Řihošek, J. – Stuchlíková, E. – Suchý, M. – Válek, J. – Venclová, N. – Haišmanová, L. 2015: Structuring archaeological evidence. The Archaeological Map of the Czech Republic and related information systems. Prague: Institute of Archaeology of the Czech Academy of Sciences, Prague, v. v. i. ISBN 978-80-87365-88-5. (V příloze posíláme obálku publikace jako ilustraci.)

Etnologický ústav

Database Encyclopedia of Musical Life (DEML)

Řešitelka: Jarmila Procházková

Podobně jako ostatní obory, také hudební věda se v posledních desetiletích vyrovnáná s enormním nárůstem různorodě organizovaných dat. Hudební vědci velmi často využívají různé fáze zpracování dat, tak jak je nabízejí sbírkotvorné, archivní a knihovnické instituce. V případech, kdy se jim dostává předběžného digitálního zpracování sbírek, mají často k dispozici jejich fyzické popisy a označení, avšak obsahové vyhodnocení je většinou vlastním úkolem samotného badatele. Tato databáze si bere za cíl sledovat vlastní jevy a projevy, o nichž sbírkové aj. materiály referují, hodlá v maximální míře zmapovat a zpřehlednit typologii a výskyt hudebních aktivit a postupně vytvářet možnosti zpracování hudební historie na nové, kvalitativně vyšší úrovni.

Předkládaný koncept je podporován skutečností, že Kabinet hudební historie v roce 2014 zahájil zpracování oborové bibliografie v systému ALEPH. Tím jsou umožněny technické prostředky použití volně přístupných odkazů na významnou část zdrojů informací této databáze. Vznikají tak podmínky pro vzájemnou synchronizaci a kooperaci při plánovaní více činností, které se budou zcela organicky doplňovat a postupně vytvářet ucelený obraz o hudební kultuře v českých zemích a naopak o přesahu české hudební kultury do zahraničí. Cílem je dlouhodobé a systematické zpřehlednění informací o hudebním životě v českých zemích, postupně bude tento cíl rozšířen na sledování šíření hudby z českých zemí do okolního světa.

Na vývoji softwaru KHH spolupracuje s firmou ITC. Kabinet hudební historie EÚ AV ČR se mimo výše zmíněnou bibliografii prozatím výrazněji neangažoval v tvorbě databází, jelikož nevlastní žádný výraznější fond a jeho pracovníci při své badatelské práci zpracovávají výhradně externí fondy a sbírky uložené v muzeích, archivech, knihovnách či v soukromém majetku.

Do října 2016 funguje databáze prozatím ve zkušebním provozu, který probíhá v interním režimu. V listopadu 2016 by měla být zpřístupněna první část týkající se hudebního odboru ČAVU, připravuje se interní aplikace na dotykové obrazovce umístěné v knihovně Kabinetu hudební historie EÚ AV ČR (fotografie jsou majetkem Národního muzea – Českého muzea hudby). Její prezentace je plánována na Den otevřených dveří 2. listopadu 2016.

Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska

Řešitel: Matěj Kratochvíl

Cílem je vytvořit elektronickou verzi publikace Lidová kultura – Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska a zpřístupnit ji nejširší veřejnosti. Národopisná encyklopedie představuje shrnutí současných vědomostí české etnologie. Obsahuje jak hesla zaměřená na teoretickou stránku etnologického bádání, tak taková, která popisují jednotlivé jevy lidové kultury všech regionů České republiky. Cílovou skupinou tedy jsou jak odborníci či studenti etnologie a souvisejících oborů, tak nejširší veřejnost zajímající se o lidové tradice.

V roce 2015 byla zpřístupněna elektronická verze Národopisné encyklopedie v podobě souborů pdf rozdělených podle písmen abecedy. V roce 2016 byla zpřístupněna biografická část encyklopedie a tudíž encyklopedie je v PDF kompletně přístupná. Dále byla připravena ke zpřístupnění první část elektronické verze encyklopedie, v níž je každé heslo prezentováno jako samostatná webová stránka, což umožňuje komfortnější čtení, prohledávání nebo vytváření křížových odkazů mezi souvisejícími hesly. Nová verze také umožňuje aktualizaci seznamů literatury u jednotlivých hesel. V první fázi byla zpracována přibližně třetina z celkem více než 2 tisíc hesel původní publikace.

Verze je veřejně přístupná na stránkách Etnologického ústavu na adrese: http://eu.avcr.cz/Projekty/Narodopisna_encyklopedie/index.html

Digitalizace části sbírkových fondů brněnského pracoviště

Koordinuje: EÚ AV ČR, v.v.i., pracoviště Brno, Veveří 97, 602 00 Brno

Práce na elektronických databázích písemných pramenů, fotografií a audio a videodokumentů uložených v dokumentační sbírce brněnského pracoviště.  Cílem je zpřístupnění významného nehmotného kulturního dědictví a jeho záchrana, neboť stav mnohých pramenů se s přibývajícím časem horší (blednoucí inkoust, rozpadávající se okraje papíru apod.) Databáze umožní nejen rychlou orientaci v materiálu, ale také vyhledávání podle různých hledisek. Spolupracující instituce jsou Moravská zemská knihovna (konzultace s Filipem Šírem z Virtuální národní fonotéky), Český rozhlas Brno, Ústav evropské etnologie FF MU. Cílovou skupinou je odborná veřejnost, studenti etnologie, státní správa (obecní a krajské úřady), široká platforma tzv. folklorního hnutí (soubory, muziky, sbory).

Digitalizace Zpravodajů KSVI

Řešitelka: Barbora Gergelová

Zpravodaje Koordinované sítě vědeckých informací (KSVI) vycházely od roku 1974 do roku 1991  jako interní tisky Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČAV (dále ÚEF), nyní Etnologický ústav AV ČR, v.v.i. Obsah Zpravodajů tvoří referáty z konferencí pořádaných ÚEF, dále přípravné materiály ke studiu problematiky osídlení českého pohraničí, dělnické kultury, etnických skupin v ČR , etnofarmakologie, a dalších témat. Publikované materiály vznikaly na základě terénních výzkumů a obsahují cenné informace z 70. a 80. 20. století a jsou dnes využitelné jako zdroje pro komparativní studium. Digitalizace celé řady Zpravodajů KSVI přispěje k zpřístupnění jedinečných a mnohdy dosud neznámých pramenů.

Cílová skupina uživatelů jsou badatelé v oblasti etnologie, historie, romistiky, sociologie a dalších společenských věd. Dále jsou Zpravodaje KSVI žádaným studijním pramenem pro regionální muzea a kulturní instituce, studenty vysokých škol, a v nemalé míře i pro širokou veřejnost. 

Celý souborZpravodajů KSVI je v současné době přístupný pouze jako prezenční fond v knihovně Etnologického ústav AV ČR,v.v.i. na Florenci 3, Praha 1. Fyzický stav publikací je velmi špatný, většina Zpravodajů se již rozpadá. Jednotlivé svazky byly kopírovány v malých počtech (pouze pro potřeby pracovníků ÚEF) na Cyklostylu. Pro tisk byl používán nekvalitní papír. Vazba byla provedena pouze sepnutím kovovou sponou a přelepena měkkými deskami. V současné situaci je digitalizace jednoznačně nejlepší formou uchování tohoto cenného fondu.

Webové stránky Academus Edition

Řešitelka: Jarmila Procházková

Webová aplikace nabízí přístup k edičním počinům a výsledkům Kabinetu hudební historie EÚ AV ČR. Portál představuje tištěné partitury zpracovaných titulů, umožňuje volný přístup k digitálně šířeným hlasovým materiálům a tím i zpětnou vazbu s odbornou veřejností a s hudebními interprety a organizátory hudebního života. Význam aktivity spočívá v informování odborné i laické veřejnosti o edičních aktivitách KHH EÚ AV ČR a zejména spočívá ve vytvoření možnosti stáhnout zdarma hlasový materiál editovaných hudebních skladeb. Tištěné části hudebních edic se soustřeďují na přípravu partitur a dvojjazyčných odborných textů a splňují kriteria kritického vydání (předmluva, kritická zpráva). Hlasový materiál vychází z tohoto kriticky vyhodnoceného notového materiálu, avšak je zacílen na praktické provozování a představuje tak v přeneseném smyslu rovinu aplikace vědeckých výsledků do praxe. V rámci filosofie Open Access jej dáváme k dispozici zdarma, ale díky registraci uživatelů máme vytvořeny technické možnosti pro vytvoření zpětné vazby a komunikaci s badateli, hudebníky, recipienty a dalšími zájemci, kteří se touto cestou dozvědí o naší práci.

Náhled webového rozhraní:

Muzikologická bibliografická databáze

Řešitelka: Jana Vozková

Na základě zkušeností ze starších bibliografických projektů, kterými jsou zejména Muzikologická produkce v českých zemích (publikováno každoročně v časopisu Hudební věda)  a mezinárodní bibliografie RILM - Répertoire International de Littérature Musicale, byl v Kabinetu hudební historie roce 2014 zahájen projekt elektronické databáze muzikologické literatury. Pro realizaci bibliografické databáze slouží katalogizační program Aleph, s katalogizací dle pravidel RDA. V rámci smluvní spolupráce Knihovna Akademie věd nově vytvořené záznamy kontroluje, ukládá a případně předává dále do ANL. Při tvorbě bibliografického záznamu využíváme autoritní databázi Národní knihovny ČR i stávající záznamy v Souborném katalogu a ANL.

Projekt retrokonverze tištěných bibliografií v rámci tvorby Muzikologické bibliografické databáze zúročuje dlouholetou zkušenost akademického muzikologického pracoviště s bibliografickou činností. Využitím moderních elektronických technologií aktualizuje výsledky práce předchozích generací pro soudobé a budoucí badatele. Zveřejňováním databáze volně přístupně na webu přispívá k popularizaci výsledků vědy a k informovanosti širší odborné veřejnosti.

Metodologická úroveň projektu je zajišťována spoluprací s vedoucími metodickými pracovišti oboru (KNAV a Národní knihovna je garantem pro metodiku katalogizace, Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové garantempro koordinaci analytického popisu s ostatními knihovnami České republiky). Záznamy jsou ukládány do Souborného katalogu Knihovny Akademie věd, takže jsou prohledávatelné společně za záznamy ostatních vědních oborů a usnadňují tak mezioborovou spolupráci.

Přístup do bibliografické databáze je možný přes vstupní masku Souborného katalogu KNAV. Zprovozněno je vyhledávání základní, z více polí, pokročilé a vyhledávání s pomocí jazyka CCL.
 

Sociologický ústav

Paměť současnosti: Interpretace, popularizace a zpřístupňování

Řešitel: Naděžda Čadová

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v rámci pravidelných šetření Naše společnost disponuje rozsáhlou datovou základnou, přičemž nejstarší údaje o postojích české veřejnosti sahají do roku 1946. Své výstupy CVVM pravidelně publikuje a je schopné oslovit skrze média širokou veřejnost. Přesto byla řada údajů dostupná laické veřejnosti jen v omezené míře. Cílem aktivit bylo především zvýšení dostupnosti a srozumitelnosti výstupů pro široké spektrum uživatelů. Zároveň byly aktivity zaměřené na usnadnění orientaci všem uživatelům ve výstupech z výzkumů CVVM a zpříjemnění práce s těmito výstupy. Skupina uživatelů výstupů CVVM je přitom velmi pestrá a patří k nim odborná veřejnost, žurnalisté, studenti, ale i zájemci z řad běžných občanů.

Všichni tito uživatelé mohou nyní na stránkách CVVM najít tiskové zprávy v nové grafické úpravě, která zprávy zpřehledňuje a zároveň sjednocuje vizuální podobu všech zpráv, čímž uživatelům usnadňuje orientaci v těchto zprávách. Nová podoba tiskových zpráv plně odráží požadavky na přehlednou, jasnou a srozumitelnou prezentaci dat. Jednotná vizuální prezentace CVVM byla dále posílena novým logem a bude ještě podpořena upravením grafické podoby webových stránek CVVM. Nově CVVM nabízí všem zájemcům aplikaci s databází časových řad ze svých pravidelných výzkumů. Tyto údaje nebyly dosud v souhrnné podobě veřejnosti dostupné. Aplikace prezentující časové řady navíc umožňuje třídění těchto informací podle pohlaví, věku a vzdělání. Všichni uživatelé si navíc mohou údaje nejen prohlížet a třídit, ale rovněž stáhnout tabulky všech těchto údajů do svého počítače.

Aktivita se koncentruje na posílení schopnosti AV ČR poskytovat relevantní, komplexní a aktuální informace veřejnosti srozumitelnou a přehlednou formou. Nepřímým cílem je pak posílit vnímání AV ČR jako instituce, která je nejen zdrojem důležitých a spolehlivých dat, ale zároveň nabízí zjištěné informace široké veřejnosti. V souladu s hlavním motem Strategie AV „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu,“ nabízí CVVM všem zájemcům:

1. Tiskové zprávy v nové grafické úpravě, která je přehledná a dobře srozumitelná pro nejrůznější skupiny uživatelů, kteří jsou jejich pravidelnými odběrateli.
2. Aplikaci s databází časových řad vybraných otázek z výzkumu CVVM. Kontinuální projekt sledování postojů a názorů české veřejnosti v čase, který CVVM realizuje pod názvem Naše společnost, je cenným zejména díky údajům o proměnách postojů českých občanů v čase. V každém z deseti výzkumů, které CVVM ročně provádí, se proto část otázek pravidelně opakuje. K některým otázkám, tak máme již časovou řadu delší než 20 let a obsahující více než 200 údajů! Díky nové aplikaci se všichni zájemci k těmto údajům snadno a rychle dostanou.
3. Databáze časových řad CVVM umožňuje kromě zobrazení údajů za všechny respondenty, kteří byli daný měsíc dotázáni, a za celé časové období, kdy je otázka ve výzkumech CVVM pravidelně pokládána, také různá třídění – je možné si zobrazit jen určitý časový úsek, údaje pouze za muže či ženy, za jednu z pěti věkových skupin či za jednu ze čtyř vzdělanostních skupin. Tyto údaje je možné také vzájemně kombinovat. Databáze rovněž umožňuje stáhnout si všechny data ve formě tabulek.
4. Nové logo CVVM a sjednocení vizuální prezentace CVVM sloužící k lepší rozpoznatelnosti výstupů CVVM a k snadnějšímu zapamatování CVVM jako jednoho z pracovišť Sociologického ústavu AV ČR.

Logo CVVM a náhled webového rozhraní:

Ústav dějin umění

Digitalizace nejvyúživanějších fondů

Řešitel: Jiří Roháček

Oddělení dokumentace ÚDU spravuje evropsky významné fondy písemné a obrazové uměleckohistorické dokumentace od 15. století do současnosti. Zpřístupnění a digitalizace písemných a obrazových fondů oddělení dokumentace včetně konzervátorsko-restaurátorské přípravy je základním předpokladem jejich plného využití nejen pro základní výzkum, nýbrž i pro výzkum aplikovaný a pro potřeby památkové péče a subjektů státní správy a místních samospráv. Zapojení dobrovolníků z řad studentů vysokých škol pak umožňuje žádoucí interakci s potřebami vysokoškolské výuky. V neposlední řadě budou fondy ÚDU lépe připraveny pro popularizační využití a navázat tak na stávající tradici.

Aktivita umožňuje, kromě primární digitalizace a databázového zpřístupnění, i aplikaci pokročilých metod digital humanities na dosud pouze „tradičně“ využívaný uměleckohistorický pramenný materiál. Fondy oddělení jsou kromě institucionálního zpřístupnění připravovány i na centrální zpřístupnění přes disciplinární portály. Aktivita přímo reaguje na potřeby nejen české a zahraniční badatelské veřejnosti různého zaměření, nýbrž i orgánů památkové péče a  regionálních i dalších správ (prezentace a revitalizace objektů ad.). Významnou oblastí využití jsou výstavní a publikační projekty. Úspěšné splnění aktivity je i předpokladem pro využití v rámci popularizačních aktivit ÚDU (Týden vědy, Windows Gallery, cyklus Dějin umění tváří v tvář apod.).

Práce se v roce 2016 soustředily na níže uvedené činnosti:

1. Primární digitalizace a zveřejnění pomůcek k fondům oddělení dokumentace. Stávající inventáře jednotlivých fondů byly naskenovány a v pdf jsou postupně zavěšovány na www stránky ÚDU (www.udu.cas.cz/cs/oddeleni-dokumentace-1/), inventář stěžejního fondu Wirth byl pro tento účel nově přepsán a upraven a bude zveřejněn do konce roku 2016. Byl přepracován průvodce fondy oddělení a byla připravena jeho anglická mutace (bude zavěšena na web v listopadu 2016).
2. Homogenizace a doplnění stávajících databází oddělení. Byla vytvořena jednotná databáze sbírek plánové a grafické dokumentace, do které byly integrovány dvě původně samostatné a rozdílným způsobem zpracované databáze. Databáze je přístupná zatím lokálně, její zveřejnění na internetu nemohlo být prozatím z důvodu výše zmíněné redukce prostředků provedeno, zůstává však prioritou. Databáze byla vytvářena i s ohledem na potencionální integraci metadat (v XML) do souborných disciplinárních portálů. Databáze je v systému FileMakerPro.
3. Vytváření nových databází. Byla nově vytvořena databáze fondůoddělení, opět s ohledem na jednotnost prezentace. Všechny databáze jsou vytvořeny a provozovány v systému FileMakerPro.
4. Z prostředků aktivity je hrazeno vydání (překlady resumé do angličtiny, grafická úprava) elektronického metodického sborníku Věda minulosti dnes. Ediční zpřístupňování starších nepublikovaných odborných textů, metoda a praxe
5. Bylo započato s budováním databáze epigrafických textů speciálně koncipované pro analýzu metodami digital humanities, zejména pak – po  automatické lemmatizaci – z hlediska aplikované lingvistiky. Stav k 1. 10. 2016 2.500 záznamů, předpokládaný stav do konce 2016 cca 5.000 záznamů.

Filozofický ústav

Digitální kartotéka Slovníku středověké latiny v českých zemích

Řešitel: Pavel Nývlt

Oddělení lexikografie Kabinetu pro klasická studia Filosofického ústavu je zapojeno do výzkumného tématu „Zpřístupňování, uchovávání a záchrana pramenů v digitálním věku“. Cílem naší aktivity je usnadnit přístup ke kartotéce, která slouží jako základ prací na Slovníku středověké latiny. Kartotéka vzniká od 30. let minulého století, obsahuje zhruba osm set tisíc excerpt a podává ucelený obraz o šíři a různorodosti vyjadřovacích prostředků latinského písemnictví českého středověku. Předpokládaná cílová skupina uživatelů zahrnuje široké spektrum zájemců o středověk od laiků přes studenty až po vědecké pracovníky různých oborů. V první fázi bude zveřejněn úsek pokrývající násloví A-B a Pi-Z.

Na realizaci aktivity spolupracovaly KKS FLÚ AV ČR a ÚČL AV ČR. Předpokládáme i posílení partnerství s UK, jelikož databázi budou používat i její studenti a může najít i uplatnění v jejich výuce.

V roce 2015 bylo oskenováno 50.000 kartotéčních lístků a dalších 85.000 kartotéčních lístků prošlo dalším zpracováním (= proběhla selekce prázdných stran, OCR přepis, propojení textových a obrazových dat). Bylo vytvořeno provizorní webové rozhraní. V roce 2016 bylo oskenováno 40.000 kartotéčních lístků a dalším zpracováním prošlo 270.000 lístků.

Kartotéka je dostupná z URL: http://kartoteka_lb.ics.cas.cz.

Náhled prozatímní verze databáze:

Dne 15. listopadu 2016 proběhla prezentace kartotéky Slovníku středověké latiny u příležitosti jejího zprovoznění.

Filosofické myšlení v českých zemích v letech 1800-1989

Koordinuje: Oddělení pro studium moderní české filosofie

Smyslem aktivity bylo přispět k hlubšímu porozumění peripetií filosofického myšlení v českých zemích v 19. a 20. století. Zvláštní pozornost přitom byla věnována období tzv. komunistické diktatury. Aktivita měla za cíl skloubit práci s archivními dokumenty a bibliografiemi za účelem jejich uchování a doplnění, se systematicko-interpretační a kulturně-vzdělávací činností.

Jedním z ohnisek aktivity bylo „české marxistické myšlení“ v letech 1948-1989. V rámci zmíněného tematického okruhu byla vyvinuta činnost směřující k uchování a zpřístupnění dosud neprobádaných archivních sbírek. Během roku 2016 započala digitalizace a inventarizace rozsáhlé korespondence českého filosofa a historika Roberta Kalivody, kterou vedl s předními domácími a zahraničními mysliteli (Bronislaw Baczko, Květoslav Chvatík, Ferdinand Seibt, Lubomír Sochor, Josef Válka atd.). Digitalizace bude dokončena v říjnu 2016. Po dohodě s dědici a v souladu s autorským právem bude vytvořena webová aplikace, koncipována jako brána, umožňující přístup k naskenovaným dokumentům a základní práci s nimi (listování, prohledávání). Součástí této aktivity rovněž bylo pořádání veřejných přednášek, workshopů, jedné mezinárodní konference a výstavy. Záměrem bylo prezentovat také systematické, spíše nežli jen čistě historické, pohledy na témata, jimiž se zabývali čeští marxisté ve druhé polovině 20. století (např. na téma ideologie, ekonomické krize, umělecké avantgardy, na téma analýz kapitalistických společností a společností sovětského typu apod.). Cílovou skupinou byla laická i odborná veřejnost a rovněž studenti. Na realizaci této aktivity se spolupodílel: Archiv a muzeum literatury v Bruselu (Belgie), Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Oddělení kontinentální filosofie z FLÚ AV ČR.

Druhým ohniskem aktivity bylo společensko-vědní myšlení v českých zemích v letech 1800-1948. Zde pokračovaly práce na doplnění objemného torza bibliografie, která se dochovala v pozůstalosti Karla Uriánka. Součástí této aktivity bylo dále uspořádání workshopu o F. Palackém. Cílovou skupinou byla laická i odborná veřejnost a studenti. Na realizaci této aktivity se spolupodílel: Ústav pro českou literaturu AV ČR a Historický ústav AV ČR.

Hlavní význam aktivity je možné spatřovat v tom, že se vytvářejí podmínky pro uchování cenných archivních materiálů (korespondence, bibliografie) a že se zpřístupňují širší veřejnosti, čímž se může podnítit jejich recepci a kritické zhodnocení. Její důležitost lze ovšem vidět také v tom, že dovoluje docenit intelektuální přínos českých myslitelů do evropských intelektuálních dějin, jelikož konfrontuje jejich myšlenky a koncepce se současnými filosofickými teoriemi a přístupy (např. k problematice ideologie apod.).  

V roce 2016 byly do projektu zahrnuty následující činnosti:

Digitalizace:

Korespondence Roberta Kalivody.

Bibliografie:

Bibliografie „Společenskovědní myšlení v českých zemích 1800-1948“ (z pozůstalosti Karla Uriánka).

Veřejné přednášky:

1. Moishe Postone (University of Chicago, USA): „Temporality and the Critique of Capitalism“, 18. 4. 2016.
2. Siyaves Azeri (University of Mardin, Turkey): Surplus-Population and the Political Economy of Fear of Death, 30. 6. 2016.

Workshopy:

1. Economic Crisis. Fictive Capital and the Crisis of Valorization. Workshop s Norbertem Trenklem a Ernstem Lohoffem (Německo), 6. 5. 2016.
2. Idea dějin a Palacký jako myslitel, 23. 6. 2016.

Konference:

Ideology after the End of Ideologies, 15. 6. 2016

Výstavy:

Mramor se jí studený. Avantgarda a surrealismus ve frankofonní Belgii, 5.– 25. 10. 2016

Medializace:

Moishe Postone: http://stream.flu.cas.cz/media/moishe-postone-temporality-and-the-critique-of-cap

http://www.flu.cas.cz/cz/temporality-and-the-critique-of-capitalism

Siyaves Azeri: http://www.flu.cas.cz/images/akce/prednasky_seminare/2016/Azeri-Political_Economy_of_the_Fear_of_Death.pdf

Economic Crisis. Fictive Capital and the Crisis of Valorization: http://av21.avcr.cz/miranda2/export/sitesavcr/av21/sys/galerie-download/160506-economic-crisis.pdf

Idea dějin a Palacký jako myslitel: http://www.hiu.cas.cz/cs/download/konference/2016/workshop-pozvanka-palacky.pdf

Ideology after the End of Ideologies: https://www.youtube.com/watch?v=ftMGBIpL1JE

http://www.flu.cas.cz/images/akce/konference_workshopy/2016/Ideology_after_the_End_of_Ideologies.pdf

Mramor se jí studený: http://www.ifp.cz/Avant-garde-et-surrealisme-en

Digitalizace a zveřejnění audiozáznamů přednášek a seminářů Jana Patočky

Řešitel: Ivan Chvatík

Cílem aktivity byla digitalizace autentických analogových audiozáznamů na magnetofonových páscích obsahujících univerzitní přednášky a neoficiální bytové semináře Jana Patočky z let 1970–1972. Kromě vlastní digitalizace jakožto elektronické konverze zde bylo cílem vyčištění záznamů, jejich editace, označení (metadata + tagování) a zpřístupnění prostřednictvím jednoduchého webového rozhraní. Celkem bylo zpracováno přibližně 100 hodin záznamu. Hlavní význam aktivity spočívá v zachování odkazu nejvýznamnějšího českého myslitele dvacátého století, v tomto smyslu konstitutivní složky kulturní paměti a národního kulturního dědictví. Přínos pro vzdělávání středoškolské, vysokoškolské i celoživotní, v rámci evropské strategie OpeningEducation.

V roce 2015 probíhala digitalizace, transkripce a zpřístupnění cyklů přednášek:

1. Základní problémy předsókratovské filosofie jsou prvním cyklem přednášek, které Jan Patočka pronesl ve školním roce 1970/71. Přednášky byly v kompletním rozsahu rekonstruovány z rukopisných poznámek, stylisticky upraveny a publikovány v samizdatu (1989) v tzv. modré edici. Z proslovených dvaceti šesti přednášek se bohužel dochoval magnetofonový záznam pouze třinácti, tyto byly všechny digitalizovány.
2. „Platón“ představuje dvousemestrový přednáškový cyklus školního roku 1971/72, poslední, který mohl Jan Patočka přednést na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. K poslechu je všech dvacet tři přednášek.
3. „Platón a Evropa“ (pro naši dobu) je záznam tzv. bytových seminářů, po Patočkově vynuceném penzionování (1972). Výklad postihuje význam Platóna a platonismu (paradigma „péče o duši“) pro konstituci duchovního kontinentu Evropy. Jde rovněž o vhodný úvod do studia Patočkových Kacířských esejů. K poslechu je dostupných všech jedenáct přednášek.

V roce 2016 se upravovala design webového srozhraní. Redesign bude hotový do konce roku 2016.

Ústav pro soudobé dějiny

Rozvoj digitální sbírky Centra orální historie

Řešitel: Jiří Hlaváček

Rozvoj webového rozhraní Digitálních sbírek Centra orální historie (DS COH). Cílem DS COH je umožnit registrovaným badatelům z řad akademické obce (tj. výzkumní pracovníci, pedagogové, studenti, zaměstnanci archivů či muzeí apod.), ale i laické veřejnosti, dále využívat již vzniklé orálně-historické prameny v rámci vlastních společenskovědních výzkumů, popř. pro vzdělávací a popularizační účely (v souladu s ustanovením informovaných souhlasů pamětníků). Důrazem na dodržování metodologických a etických postupů orální historie se DS COH významně odlišují od obdobných komerčních či neziskových projektů (viz např. portál Paměť národa apod.).

DS COH využívají převážně studenti vysokých škol a akademičtí pracovníci pro přípravu bakalářských, diplomových a disertačních prací, popř. odborných článků, studií a monografií. S žádostí o přístup do Digitálních sbírek se v letošním roce na COH opakovaně obrátily také orgány státní správy (zejména Archiv bezpečnostních složek, Ministerstvo obrany a Ústav pro studium totalitních režimů) za účelem prošetření podkladů pro vydání rozhodnutí dle příslušných zákonů (zejm. zákon o protikomunistickém odboji). Digitální sbírky dále aktivně využívají členové České asociace orální historie, z. s.

V průběhu roku 2016 byla do nového rozhraní DS COH převedeno 60% všech dat, provedena jejich indexace a katalogizace. Jednalo se primárně o rozhovory pořízené v rámci již ukončených grantových projektů Centra orální historie (sbírky Politické elity a disent, Dělníci a inteligence, Sto studentských revolucí, Česká společnost v období normalizace a transformace). Celkem bylo do systému vloženo více než 800 textových souborů a 1 200 zvukových záznamů. Byla také provedena kompletní kontrola a záloha dat.

Sbírky jsou přístupné zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti po registraci a vyplnění badatelského listu na webové adrese: http://www.coh.usd.cas.cz/badatelna/.

Slovanský ústav

Ruská emigrace v meziválečném Československu

Řešitel: Dana Hašková

Cílem aktivity je bližší seznámení široké veřejnosti s dějinami a osobnostmi ruské emigrace v meziválečném Československu, s jejich vědeckou a kulturní činnosti v Rusku i v nové vlasti.

a) V rámci programu tzv. oral history je možné poslechnout si rozhovory s emigranty tzv. „první vlny“ (ti, kteří vědomě opustili po revoluci v r. 1917 Rusko nebo byli vyhnáni), emigranty druhé generace „první vlny“ (do ciziny byli vyvezeni jako děti) i emigranty třetí generace „první vlny“ (ti, kdo se narodili již za hranicemi Ruska). Ke každému rozhovoru je vypracována „karta“ se základními tématy rozhovoru. Nahrávky rozhovorů s emigranty nebo jejich potomky jsou zcela ojedinělým projektem,  který veřejnosti umožňuje dozvědět se více o běžném životě emigrantů, o  tom, jak se vyrovnávali s odchodem z vlasti a o sžívání se s novým prostředím apod.

Byl umožněn prezenční poslech digitalizovaných audiozáznamů ve studovně SLÚ AV ČR, v. v. i. Popisné metadatové struktury ("karty") audiozáznamů uložené ve strukturované formě v SQL databázi byly zpřístupněny přes webové rozhraní:

https://slu.futuredev.cz/audio_zaznamy.

b) V Evidenční databázi ruské emigrace jsou shromážděna jména ruských emigrantů, kteří po r. 1917 přišli do ČSR bez ohledu na jejich profesní zaměření. U jednotlivých osob jsou uvedena ta životní data, která se dosud podařilo shromáždit. Evidenční databáze ruské emigrace jako vůbec první zdroj podchycuje plošně emigranty z území bývalého Ruského impéria, kteří přišli do Československa po r. 1917, a to bez ohledu na jejich původ, profesní zaměření aj. Při zdokumentovávání jejich pobytu v ČSR je nutná spolupráce nejen s různými archivy, ale i s matrikami a obecními úřady jednotlivých obcí, s potomky a pamětníky.

Evidenční databáze ruské emigrace byla přepracována s ohledem na optimalizaci struktury a data byla přesunuta do SQL databáze. Jako součást aplikace byl vytvořen interaktivní dotazník pro veřejnost, jehož prostřednictvím budou získávány nové poznatky o emigrantech, které se nepodařilo najít v pramenech. Takto získaná data budou po kritickém posouzení a redakci průběžně vkládána do databáze. Na konci roku databáze obsahovala 1598 záznamů.

Zpřístupnění na webových stránkách: https://slu.futuredev.cz/.

c) Do biografického slovníku ruských emigrantů byli zařazeny ty osobnosti  které v Československu strávili buď zbytek, nebo alespoň část svého  života. Kritériem pro výběr byla jejich vědecká, kulturní nebo politická činnost. Do slovníku jsou zařazeni odborníci z různých oborů i představitelé různých emigrantských spolků a uskupení. Ve výjimečných případech se zde objevují  rovněž životní partneři a partnerky významných českých osobností (např. manželky Karla Kramáře, Hugo Haase aj.). Na slovníku spolupracují  vědci z Prešovské univerzity, kteří se zabývají ruskými emigranty, kteří žili na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Zároveň spolupracujeme s odborníky např. z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Divadelního ústavu, Vojenského historického ústavu apod.

Dosud se téměř všechny práce, týkající se výzkumu ruské emigrace v Československu, zabývaly představiteli humanitních oborů a ostatní profese byly zmiňovány pouze okrajově. Biografický slovník je ojedinělý v tom, že  jsou  v něm zařazeni představitelé všech profesí - literární vědci, spisovatelé, historikové, právníci, pedagogové, biologové, technici, herci, malíři, lékaři, politici aj. Jména těchto lidí byla většinou z politických důvodů na dlouhou dobu zamlčována a tak postupně upadla v zapomnění, nebo o nich dnes ví pouze úzký okruh odborníků. Emigranti se však podíleli na rozvoji naší vědy, průmyslu, lékařství,  kultury, umění i sportu. Biografický slovník by měl připomenout jejich životní osudy i zásluhy.

Bylo zpracováno celkem 330 slovníkových hesel (A-H; cca 320 normostran). Byla provedena jazyková korektura a text prošel odbornou recenzí. Hesla byla zpřístupněna prezenčně ve studovně SLÚ AV ČR, v. v. i. Současně byla převedena do  SQL databáze, která bude zpřístupněna na webových stránkách ústavu po dokončení celého slovníku.

d) Mezinárodní kulatý stůl „Petr Nikolajevič Savickij: vědec, myslitel, člověk“  uspořádaný Národní knihovnou ČR – Slovanskou knihovnou a  Slovanským ústavem Akademie věd ČR, v. v. i. 30. října 2015, uskutečněný při příležitosti 120. výročí narození ekonoma, historika, geografa, pedagoga, básníka a předního představitele eurasijského hnutí P. N. Savického. Mezinárodní kulatý stůl umožnil setkání těch badatelů z Ruska, Švýcarska, Bulharska, Německa a České republiky, kteří se zabývají se osobou P. N. Savického, eurasijstvím a ruskou emigrací v meziválečném Československu. V rámci kulatého stolu vystoupili i členové Skupiny pro vydávání prací P. N. Savického,  jejímiž členy vědci z vědeckých institucí z Berlína, Moskvy, Londýna, Curychu a Prahy.  Za Slovanský ústav se zúčastnili A. Höllwerth, J. Jančárková, H. Nykl, D. Hašková a externí spolupracovník SlÚ S. Gagen.

Digitální zpřístupnění lexikálního materiálu k východoslovanskému prostoru

Řešitel: Karolína Skwarska, Růžena Šišková (a), Iveta Krejčířová (b)

(A) Výzkum jihokarpatských nářečí na východním Slovensku a v Zakarpatské oblasti na Ukrajině, která byla jako Podkarpatská Rus součástí první Československé  republiky, patří k tradičním tématům, kterým se Slovanský ústav věnuje již od dob svého vzniku. Byl to především Ivan Paňkevyč, významný dialektolog, znalec starých písemných památek, pedagog Univerzity Karlovy, kdo inicioval a ve 20. a 30. letech minulého století prováděl terénní výzkum v uvedené oblasti. Po II. světové válce byl výzkum obnoven zejména díky jeho žákům. Jedním z výsledků těchto výzkumů je kartotéka zachycující slovní zásobu jihokarpatských dialektů čítající 119 000 lístků. V současné době je tento cenný materiál zpracováván na našem pracovišti do podoby elektronické databáze. Nyní je již celá Paňkevyčova kartotéka naskenována a její data jsou zanášena do elektronické databáze, jejíž technické možnosti jsou průběžně zdokonalovány. Po dokončení bude databáze zpřístupněna veřejnosti. Výsledkem projektu bude moderní elektronické medium, v němž bude možno lexikální údaje vyhledávat a třídit podle řady kritérií (ekvivalentů, lokalit, gramatických charakteristik ap.); např. podle lokality bude možné materiál roztřídit na stovky slovníků jednotlivých lokálních nářečí. U naprosté většiny prozkoumaných lokalit se bude jednat o vůbec první zachycení jejich slovní zásoby. Pro desítky lokálních nářečí vznikají poměrně objemné lexikony o rozsahu dvou, tří i  více tisíc slov.

Cílovou skupinou uživatelů jsou jak lingvisté, tak i širší veřejnost se zájmem o jazyk a kulturu karpatského regionu. Zpřístupněný materiál poslouží především slavistům, kterým tak poskytne široký prostor pro nejrůznější lingvistické studie, zejména lexikologické. Díky kontinuitě intenzivního výzkumu, uskutečňovaného po několik desetiletí, nabídne shromážděný materiál rovněž možnost vhledu do obecnějších zákonitostí jazykového vývoje. Jihokarpatská nářečí jsou pozoruhodná jak svou značnou archaičností, tak odrazem intenzivních kontaktů se sousedními slovanskými i neslovanskými jazyky. Cenné informace poskytne materiál databáze také etnologům a etnolingvistům, neboť je v něm významně zastoupena lidová slovesnost, lidové zvyky a obřady. Díky podrobnému popisu vesnických reálií odráží tradiční způsob života v oblasti Karpat, který se zde v době sběru materiálu udržoval ještě v původní podobě. Pro širší veřejnost, zvláště rodáky z Podkarpatí, kteří se zajímají o minulost a kulturu svého kraje, může být databáze zdrojem, který zachovává paměť etnika, zachycuje život vesnických společenství, který se v současné době rychle proměňu

(B) Ke zpřístupnění pro veřejnost je připravován česko-ruský elektronický lexikální zdroj, vycházející z digitalizovaného, dosud nevydaného materiálu o rozsahu 21 834 textových stran, který vznikal v 70. a 80. letech 20. století. Je prováděna jeho technická a grafická úprava a transformace do připravované databáze, součástí práce jsou i technické úpravy vlastního lexikografického materiálu, vytvářeno a testováno je webové rozhraní. Tento lexikální zdroj bude určen jak odborníkům, pedagogům, studentům vysokých i středních škol, překladatelům, tak i širší veřejnosti. Z materiálu zpracovaného do podoby odpovídající parametrům nového uživatelského prostředí vznikne neocenitelný soubor lexikograficky strukturovaných dat v synchronně komparativním česko-ruském jazykovém plánu, který zároveň poskytne obraz historického vývoje jazykových prostředků i společenských reálií.

V roce 2016 bylo zpracováno přibližně 15 000 lístků, u 6000 dříve zpracovaných záznamů byly nově označeny přízvuky. V tomto roce také proběhla celková revize zpracovaného materiálu. V březnu 2016 byla uzavřena smlouva o vědecké spolupráci na dialektologických projektech s Ústavem ukrajinského jazyka NAV Ukrajiny v Kyjevě. V rámci spolupráce je plánováno vydání společných publikací, čerpajících i z Paňkevyčovy databáze. V tomto roce pokračují práce také na vytváření česko-ruského elektronického lexikálního zdroje. Grafickou úpravou prošla hesla písmen Q, R, Ř, S, Š, T, U, V. Kontrola a korektura textu byla provedena u hesel písmen H, CH, I, J, K; hesla těchto písmen jsou také dovedena do finální podoby. Je zdokonalována technická stránka zpracování dat i možnosti vyhledávání v databázi. Možnosti práce s databází jsou průběžně testovány s konkrétními zadáními.

Ústav státu a práva

Právnický elektronický slovník (PES)

Řešitel: František Cvrček

Program PES je víceúčelový systém spojující a) doktrinální právní slovník, strukturální terminologické vazby právních termínů (právní ontologie), b) lingvistické právní korpusy a korpusy obecného základu jazyka a c) lingvistický analytický model Sketch Engine. Propojení těchto prostředků umožňuje široké využití od základního výzkumu, přes výuku práva, legislativu až po širokou veřejnost. Dlouhodobým cílem je pokrýt na terminologické úrovni celý právní řád ČR v rovině doktrinálních slovníků, korpusů platného práva a judikatury, v návaznosti na kontextuální korpusy obecného základu jazyka a slovník spisovné češtiny. Na projektu se podílí následující instituce: Ústav státu a práva AV ČR (koordinátor, koncepce a zpracování dat), Fakulta informatiky MU v Brně (zpracování programu – SW a provoz systému na WEB), Český národní korpus FF Praha (příprava speciálního korpusu platného práva ČR), právnická fakulta UK (testování systému a podpora výuky) a právnická fakulta ZČU (podpora výuky). Hlavní cílovou skupinou jsou především studenti právnických fakult (rutinně se program využívá při výuce teorie práva, právní informatiky, římského práva a teorie legislativy).

Projekt PES propojuje výzkum Centra pro právní jazyk (při ÚSP AV ČR) s lingvistickými postupy (Fakulta informatiky MU a Český národní korpus) a praktickou výukou na právnických fakultách. Základní koncepce je založena na dlouhodobé spolupráci právníků základního výzkumu s lingvisty, programátory a učiteli na právnických fakultách. Jde o ukázku využití výsledků základního výzkumu v pedagogické praxi a legislativě. Moderní technologie mění charakter výuky a způsob vytváření pomůcek pro výuku (tvorba nových učebnic ve strukturovaných formách přímo využitelných v programu PES), ale i pro tvorbu nových zákonů. V případě studentů využívání této technologie umožňuje soustředění se na strukturální vazby právních termínů a jejich aplikaci a nikoli na memorování právních textů. Současně se mění i přístup učitelů, kdy je třeba redukovat nadměrný rozsah terminologického základu jednotlivých oborů na podstatné a základní termíny (např. z 5000 základních termínů na 1000 – římské právo, teorie práva atd.) a soustředit se především na jejich osvojení ve strukturálních vazbách. Současně se ukazuje nutnost tvorby nových učebnic, založených strukturálně a nikoli lineárně jak tomu je u dosavadní tradice.

Plán na rok 2016 se průběžně plní a do konce roku bychom ještě chtěli zprovoznit speciální podmnožinu Českého národního korpusu – korpus platného českého práva a dále propojit systém PES se slovníkem spisovné češtiny Ústavu pro jazyk český. Tak rozšíříme tým spolupracujících institucí pod Centrem pro právní jazyk ÚSP o ÚJČ AV ČR. Tím by do projektu byly zapojeny v zásadě všechny nejvýznamnější právní a lingvistické instituce v ČR, které se zabývají právním jazykem.

 Na rok 2017, kromě sběru dat, přípravy nových učebnic a vylepšení programu, se budeme soustředit na mezinárodní spolupráci s obdobnými projekty CNR (Itálie) a CNRS (Francie).

K červnu 2016 dokončena první verze nového programu, kterou lze na nalézt na WEB na adrese https://deb.fi.muni.cz/pesnew. Tato verze byla předvedena na setkání kateder teorie práva a ústavů AV ČR a SR. (Smolenice 16.-17.6.2016) s předáním přístupových adres a hesel. Do konce srpna 2016 proběhne připomínkové řízení k programu a v září budou zapracovány připomínky tak, aby program bylo možno využít pro výuku na právnických fakultách ČR a SR. Současně probíhá podle plánu kontinuální doplňování dat.

Historický ústav

Digitalizace fotosbírky HÚ

Řešitel: Lenka Blechová, Jan Zelenka

Fotosbírka HiU AV ČR měla umožnit zejména pokračování ediční řady Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Vznikla rozsáhlá sbírka opisů, později fotografických snímků pořizovaných v domácích i evropských archivech. Pro celý soubor však byl vyhotoven pouze neúplný inventář, což výrazně limituje přehled o materiálu získaném zejména v zahraničí. Lepší situace panuje u domácího listinného materiálu. Pro něj byl vypracován zvláštní inventář, který diplomatické prameny třídí jmenovitě podle archivního uložení. Jednotlivé krabice obsahují fotografie všech relevantních písemností uložených v konkrétním archivu. Fotografie však nejsou uspořádány podle dat, což velmi zpomaluje rešerše. Seřazení fotografií podle tohoto klíče si vyžádá mnoho času, je však nezbytné pro poslední fázi uspořádání sbírky.

Cílem aktivity je v prvé řadě systematicky zmapovat obsah sbírky a připravit podklady k digitalizaci. Výchozím bodem se stalo utřídění a doplnění dochovaných inventářů. Podařilo se sestavit patrně kompletní přehled dokumentů z domácích institucí. K digitalizaci je tak připravena lístková kartotéka regestového charakteru. Vzhledem k povaze a množství ručně psaných lístků probíhá metodická příprava digitalizace, která se nemůže omezit na prostý převod do elektronické podoby. S ohledem na využitelnost sbírky musí být digitalizáty opatřeny metadaty, aby bylo zajištěno nejen efektivní využití obsažených informací, ale také komunikace sbírky s dalšími digitálními infrastrukturami.

Cílovou skupinu uživatelů tvoří badatelé, jimž sbírka nabízí ojedinělý souhrn i zpřístupnění listinného materiálu. Sbírka může také doplnit informační rozsah stávajících digitálních infrastruktur (např. Bibliografická databáze; Biografický slovník českých zemí; Kartotéky Augusta Sedláčka). Zájem o spolupráci a využití projevily archivní instituce (Archiv hlavního města Prahy) i vysoké školy (např. Katedra pomocných věd historických a archivního studia, FF UK Praha; Ústav pomocných věd historických a archivnictví, Brno). Digitalizovaná sbírka by ve vysokoškolském prostředí nalezla uplatnění také při výuce diplomatiky.

Přes částečně problematický stav zpracování představuje sbírka mimořádný soubor dokumentů. Její výjimečnost spočívá jak v časovém, tak obsahovém záběru kolekce. Přestože se Regesta soustředila na období do konce vlády Karla IV., katalog fotografovaných listin obsahuje desetitisíce záznamů pokrývajících celé středověké období. Žádný jiný soustavný archivní výzkum se v minulosti nesoustředil na takto komplexní shromáždění diplomatického materiálu. Nelze se jistě domnívat, že kolekce obsahuje kompletní fotodokumentaci bohemikální listinné produkce. Zejména archivní výzkum v zahraničí byl spíše výběrový. Přesto se ve sbírce nachází nejucelenější soubor diplomatických pramenů na našem území.

Využití sbírky se nabízí zejména pro pokračování ediční i obecně výzkumné činnosti. Význam sbírky však přesahuje čistě badatelské zaměření. Fotodokumentace začala vznikat v předválečném období a pokračovala v následujících desetiletích. Během 2. světové války došlo ke zničení řady především zahraničních archivních fondů. Ke ztrátám archivního materiálu, ať již z nedbalosti či krádeží, docházelo také po celou druhou polovinu 20. století. Zmizení často mimořádných písemností se přitom podařilo odhalit teprve v nedávné době. Fotosbírka může v těchto případech sloužit jako svého druhu „záloha“, která podobné kulturní ztráty dokáže alespoň částečně zmírnit.

Přestože sbírka primárně cílí na vědecké pracovníky, disponuje širším kulturně-vzdělávacím významem pro oblast archivní správy i školství, který přesahuje hranice České republiky. Dosud málo vytěženou součástí sbírky je rozsáhlá kolekce negativů i pozitivů fotografií budov, portrétů, archeologických nálezů a reprodukce uměleckých děl, které byly pořizovány v průběhu celého 20. století. Ve sbírce se dále nachází sfragistické materiály, jejichž časové rozmezí sahá až do 19. století, včetně evidence erbů jednotlivců i měst.

Biografický slovník českých zemí

Řešitel: Marie Makariusová

Generační univerzální encyklopedický projekt přinášející biogramy již nežijících osobností bez rozdílů etnického původu spjatých s českými zeměmi, které se významným způsobem zapsaly do všech oborů lidské činnosti. Tyto osoby se v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku narodily, žily a pracovaly, nebo zde strávily část svého života, příp. se zde narodily a výrazně se profesně uplatnily v cizině. Jejich životní dráha skončila do roku 2000 (resp. 2010). Slovník byl od počátku koncipován jako encyklopedie určená široké veřejnosti, předpokládá uživatele od úrovně středoškolského vzdělání. Přináší vědecky ověřené informace o životě, činnosti a díle vybraných osobností; biogramy jsou zpracovávány metodou základního historického výzkumu s ohledem na lexikální specifika. Tištěná podoba slovníku, který dnes vychází s roční periodicitou, je vydávána od roku 2004 a dodnes (2016) vyšlo 19. svazků zahrnujících písmena (A-Gn). Vzhledem k tomu, že první svazky encyklopedie jsou již rozebrány, přikročili jsme od roku 2015 ke zpřístupnění jejich digitalizací.

Výsledná podoba je přístupná na straně http://biography.hiu.cas.cz/ a umožňuje jednoduše vyhledávat jednak již publikovaná hotová hesla, ale zároveň také dává k veřejnosti k dispozici generální heslář celého díla, který dnes obsahuje základní údaje o více než 50 tisících významných osob, a to nejen zemřelých, ale také žijících. Tato otevřená forma nejlépe umožňuje nejlépe aktualizovat – a to i ve spolupráci se nejširší odbornou i laickou veřejností – konečnou podobu díla vznikajícího postupně řadu let. Další výhodou této formy je i jednodušší vyhledávání dalších vhodných autorů, neboť tým externích spolupracovníků, který (kromě členů redakce) čítá dodnes více než stovku externích autorů, může tak být pružně rozšiřován a obměňován.

Projekty 2015

Do výzkumného programu Strategie AV21 Paměť v digitálním věku se během roku 2015 zapojilo 13 ústavů Akademie věd ČR. Jejich pracovníci se podíleli na 36 aktivitách zahrnující zejména projekty digitalizace pramenů a sbírek a ediční a výstavní činnost. Část prostředků byla použita k technickému vybavení některých pracovišť formou investičního financování. V roce 2015 bylo mezi zúčastněné ústavy rozděleno celkem 9 mil. Kč, z toho 3 mil. Kč byly použity k investičním účelům.

Masarykův ústav a Archiv AV ČR

Vydání korespondence českých ministrů ve Vídni 1900–1914

Odpovědný pracovník: Martin Klečacký

Edice korespondence českého ministra krajana prof. Antonína Rezka s mladočeskými předáky byla  vydána březnu 2016 Masarykovým ústavem a Archivem ve spolupráci s Nakladatelstvím Lidové noviny.

Bibliografický odkaz: Rezek, Antonín a Klečacký, Martin, ed. Český "konzul" ve Vídni: politická korespondence c.k. ministra krajana Antonína Rezka s mladočeským předákem Bedřichem Pacákem. Vydání první. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i., 2015- . svazků. Ego: paměti, deníky, korespodence; svazek 6. ISBN 978-80-7422-423-2.

Zakoupení diskového pole

Odpovědný pracovník: Jan Boháček

Na rozšíření diskového pole byly využity přidělené finance z programu Paměť v digitálním věku, dále však projekt instituce dofinancovala z institucionálních zdrojů. Diskové pole rozšířilo stávající datové úložiště MÚA v souvislosti s provozem databází Archivu AV ČR a elektronické spisové služby AV ČR.

Databáze k dějinám AV ČR a ČSAV

Odpovědný pracovník: Jan Boháček

V uplynulých čtyřech měsících došlo k vytvoření elektronických databází: 1) Pracoviště a orgány AV ČR (průběžná evidence pracovišť a orgánů AV ČR, zachycující veškeré organizační změny, sídlo, personální složení); 2) Matriky vědeckých hodností (evidence titulů CSc. a DrSc. udělených v letech 1955–2001); 3) Soupis publikací České akademie věd a umění (1891–1952); 4) Upgrade a rozvoj databáze rukopisů a bibliografie kodikologické literatury; 5) Upgrade databáze VadeMeCum – Digitální průvodce po archivních fondech a sbírkách MÚA. Práce na plnění všech databází pokračují.

Digitalizace pramenů k dějinám ČSAV

Odpovědný pracovník: Jan Boháček

Průběžně probíhá vytváření databáze digitalizovaných pramenů k dějinám Československé akademie věd, jmenovitě se jedná o digitalizaci katalogů zasedání těchto orgánů akademie věd: 1) Prezidium ČSAV (1952–1992), 2) Výbor prezidia ČSAV (1952–1961), 3) Přípravná komise České akademie věd (1969), 4) Byro prezidia ČSAV (1970–1977), 5) Kolegium předsedy ČSAV (1978–1989), 6) Výbor prezidia pro řízení pracovišť ČSAV (1990–1993). Finanční prostředky byly použity na vytvoření databází (po IT stránce) a nyní jsou tyto databáze postupně plněny daty. Finanční prostředky byly do konce roku 2015 vyčerpány.

Administrativní a provozní náklady výzkumného programu

Finanční prostředky na administrativní a provozní náklady byly koordinátorem průběžně čerpány. Na základě souhlasu AV ČR byla část těchto prostředků převedena na realizaci následujících aktivit:

• Vydání korespondence T. G. Masaryka s anglosaským světem – ediční projekt je připravován (heuristika a ediční zpracování) od října 2015 a bude dokončen na konci roku 2016 vydáním publikace. (Odpovědní pracovníci: Dagmar Hájková, Jitka Jindřišková)
• Edice Pamětí prof. Cyrila Horáčka – ediční projekt je připravován od října 2015 a bude dokončen v průběhu roku 2016 vydáním samostatného svazku. (Odpovědný pracovník: Svatopluk Herc)
• Vydání deníků Kamily Kaizlové – ediční projekt je připravován od září 2015. (Odpovědní pracovníci: Dagmar Hájková, Helena Kokešová)

Bibliografický odkaz: vyjde 30. čevna 2016

• Vydání korespondence Americká stopa české Mafie – ediční projekt připravován od dubna 2015. (Odpovědný pracovník: Jan Hálek)

Bibliografický odkaz: Štěpánek, Bedřich a Hálek, Jan, ed. Americká stopa české Maffie: vzájemná korespondence prvního československého vyslance v USA Bedřicha Štěpánka s kancléřem prezidenta republiky Přemyslem Šámalem (1921-1938). Vydání první. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i., 2016. 617 stran. Ego: paměti, deníky, korespodence; svazek 7. ISBN 978-80-7422-341-9.

Knihovna AV ČR

Informační portál

Odpovědní pracovníci: Vojtěch Šícha, Marina Krahulcová, Jan Rozehnal      

Při vytváření portálu se po stupovalo v několika krocích.

1. Sběr podkladů pro tvorbu elektronického portálu I. (Odpovědný pracovník: Vojtěch Šícha)

Formou dotazníkové akce byl proveden základní sběr informací zaměřený na informační zdroje jednotlivých ústavů z 3. vědní oblasti AVČR.  O spolupráci projevilo zájem 12 ústavů, které poskytly informace o 82 informačních zdrojích v různé fázi zpracování a zpřístupnění.

Jedná se o katalogizační systémy odborných knihoven ústavů a sbírek, bibliografické databáze, digitální knihovny, odborné databáze, virtuální mapy, webová rozhraní, elektronické slovníky apod. Na základě získaných údajů se formuje struktura portálu tak, aby umožňoval sdružené vyhledávání podle oborového zaměření informačních zdrojů, jejich přístupnosti, obsahu a dalších parametrů umožňující rychlou orientaci v prostředí portálu.

2. Sběr podkladů pro tvorbu elektronického portálu II. (Odpovědný pracovník: Vojtěch Šícha)

Formou dotazníkové akce probíhá sběr informací zaměřený na získání informací, které budou základem informativního obsahu vytvářeného webového rozhraní, tak aby byl uživateli nabídnut nástroj pro orientaci v široké oblasti digital humanities. Portál tak bude informovat o probíhajících projektech a odborných akcích v České republice i zahraničí, využívaných elektronických zdrojích v zahraničí a dále také o dostupné odborné literatuře k problematice digital humanities. Zároveň jsou vyhledáváni vhodní partneři pro odbornou spolupráci mimo akademická pracoviště. Předpokládané ukončení druhé fáze sběru podkladů je 20.11. 2015.

3. Tvorba elektronického portálu (odpovědní pracovníci: Marina Krahulcová, Jan Rozehnal)

Byly formulovány požadavky na strukturu webového rozhraní, na základě kterých redaktorka webového portálu vytváří wireframe a společně s programátorem připravuje vyhledávací mechanismus a filtr zobrazení informačních zdrojů. Funkční model webu bude připraven do konce listopadu a do cca 10. 12. bude portál naplněn daty, projde uživatelským testováním a následně bude spuštěn. O spuštění portálu bude knihovna informovat především přímým oslovením institucí, kterých se svým obsahem dotýká (ústavy III. vědní oblasti, univerzitní pracoviště a další mimoakademické instituce jako například archivy či muzea) a které KNAV zároveň požádá o připomínkování funkcí a obsahu. Informace o portálu bude také zveřejněna na webových stránkách knihovny a na webu Knihovědného oddělení KNAV.

Přidělené finance v rámci programu Paměť v digitálním věku v roce 2015 byly uplatněny následujícím způsobem:

1. Prostřednictvím vlastních webových formulářů byla zmapována situace ohledně Digital Humanities v III. oblasti věd AV ČR s důrazem na informační zdroje, které jsou v ústavech vytvářeny nebo se jejich vytváření plánuje.

2. Na základě zjištěných údajů byla formulována struktura webového portálu tak, aby v maximální možné míře podporovala informovanost o stávající i chystané činnosti pracovišť a tím podpořila jejich spolupráci.

3. Byla naprogramována databáze informačních zdrojů vytvářených a/nebo zpracovaných v AV ČR. Databáze umožňuje práci se zdroji podle kritérií:

   • přístupnost

   • typ zdroje

   • obor

   • klíčová slova

4. Byla připravena a schválena grafická podoba portálu.

5. Údaje získané od jednotlivých ústavů byly ověřeny, v případě nutnosti také doplněny či upraveny. Byly provedeny rešerše k získání dalších údajů o tištěných informačních zdrojích z oblasti Digital Humanities, domácích a mezinárodních odborných akcí a dalších údajů.

6. Na základě definované struktury byla vytvořena funkční šablona v systému Wordpress. Poté byl informační portál naplněn daty. Proběhlo testování funkčnosti portálu.

7. Zástupci pracovišť III. oblasti věd AV ČR byli na společném setkání seznámeni s obsahem a funkčností portálu. Připomínky a návrhy pro úpravy byly přijaty a zpracovány.

Vývoj portálu a aktualizace dat v ní obsažených bude pokračovat i v průběhu roku 2016. Finanční prostředky byly vynaloženy na práci programátora a redaktora webu a na odbornou rešeršní činnost.

Ústav pro českou literaturu AV ČR

Tiskoviny pro elektronické informační zdroje

Odpovědní pracovníci: Šárka Sladovníková, Karel Piorecký

Nejprve byly osloveny ústavy zapojené do výzkumného tématu Ostrovy spolehlivého poznání. Encyklopedická báze digitálního věku s nabídkou vytvoření propagačních letáků. Zároveň byla navázána spolupráce s Odborem popularizace vědy a marketingu SSČ AV ČR (vedoucí Radek Rejchrt), který zajistil grafické zpracování letáků a jejich tisk. Celkem jsme shromáždili podklady pro 15 letáků. Vznikly grafické podklady (v podobě souborů pdf) a letáky byly vytištěny v počtu 10 000 ks od každého letáku. Letáky jsou nyní již distribuovány do jednotlivých ústavů. Grafické podklady jsou ústavům volně k dispozici pro eventuelní dotisk letáků v budoucnosti. Vzorky všech letáků jsou k nahlédnutí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Překlad knihy Digital Humanities

Odpovědný pracovník: Karel Piorecký

Kniha Digital_Humanities (MIT Press 2012) autorského kolektivu, který tvoří Anne Burdick, Johanna Drucker, Peter Lunenfeld, Todd Presner a Jeffrey Schnapp, byla zadána zkušenému anglistovi a překladateli Davidu Vichnarovi k překladu do češtiny. Zároveň bylo zadáno vytvoření d oslovu, který danou problematiku vztáhne k českému kontextu. Tento doslov napsal jeden z nejlepších českých specialistů v této oblasti Josef Šlerka. Vydání knihy je domluveno s nakladatelství Academia (svazek by měl vyjít v edici 21. století v roce 2016), které rovněž získalo licenci od nakladatelství MIT Press. Oba texty byly ve smluveném termínu dodány a jsou k nahlédnutí u garanta této aktivity.

2 internetové výstavy: Praha avantgardní a Jan Hus

Odpovědní pracovníci: Jan Pišna, Kateřina Piorecká

Výstava „Tyto sem kniežky napsal…“ Putování díla Jana Husa z 15. do 21. století vznikla v Oddělení starší literatury ÚČL, byla vystavena formou barevných tisků v budově AV ČR během V. kongresu světové literárněvědné bohemistiky a nyní je v elektronické podobě  volně ke stažení webu ÚČL.

Výstavu Osa avantgardní Prahy připravila Kateřina Piorecká, velkoformátové panely byly v červnu a červenci 2015 vystaveny ve vestibulu budovy AV ČR na Národní třídě. Nyní jsou instalovány v budově ÚČL AV ČR Na Florenci. Zároveň byly tyto panely upraveny pro tisk na formát A3.

Husovská výstava byla dosud instalována na těchto místech: Knihovna města Ostravy, Městská knihovna Tábor, Knihovna Petra Bezruče v Opavě, Knihovna Karla Dvořáčka Vyškov, Městská knihovna Česká Lípa, Městská knihovna Náchod, Městská knihovna Dobříš, Knihovna Okříšky, Knihovna Kroměřížska, Knihovna Boskovice, Městská knihovna Antonína Marka Turnov, Místní knihovna Pavla Křížkovského v Holasovicích, Městská knihovna v Zásmukách, Městská knihovna Jihlava, Městská knihovna Žamberk, Městská knihovna Slavičín, Městská knihovna Krnov, Gymnázium Příbram, Knihovna v Polici nad Metují, Městská knihovna ve Svitavách. Výstava Osa avantgardní Prahy byla instalována na a gymnáziu Open Gate v Babicích u Říčan a další instalace se připravují.

Informoval o ní např. web Asociace češtinářů: http://www.ascestinaru.cz/vystava-ke-stazeni-osa-avantgardni-prahy/

Obě výstavy jsou ve formátu pdf volně ke stažení na adrese: http://www.ucl.cas.cz/cs/verejnosti-a-skolam/literatura-ke-stazeni

Encyklopedie české kultury

Odpovědní pracovníci: Karel Piorecký, Pavel Šidák

Jedná se o víceletou aktivitu, která směřuje k vytvoření komplexního a otevřeného softwarového systému pro kulturní encyklopedistiku. V prvním roce byla tato aktivita zaměřena výhradně na analýzu potřeb pracovních týmů, které se encyklopedistice v AV věnují, a na vytvoření prvního návrhu funkcionality budoucího systému. Byl proveden sběr podkladů od relevantních ústavů III. VO, které by v budoucnu měly o užívání tohoto systém zájem (popis typů encyklopedických hesel, charakteristika pracovních postupů v redakčních týmech, požadavky na funkcionalitu systému apod.). Sestavili jsme ve spolupráci s externím dodavatelem vývojový tým, který tyto podklady prostudoval a na jejich základě vytvořil první fázi analýzy potřeb a funkcionality systému EČK. Dokument (o rozsahu 101 stran), který popisuje zvolené postupy, zahrnuje analýzu podkladů a formuluje základní principy budoucího systému se stane v roce 2016 východiskem pro druhou fázi analýzy, která bude zaměřena na bližší specifikaci funkcionalit redakční a publikační části systému a vyústí v zadání pro programátory. Zmiňovaný dokument vzešlý z analýzy prvního stupně má pracovní povahu, proto ho nezveřejňujeme, je však možné do něj nahlédnout v prostorách Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Systém pro komparaci geneticky příbuzných textů

Odpovědný pracovník: Jiří Flaišman

K 31. 12. 2015 byl splněn hlavní cíl projektu Systém pro komparaci geneticky příbuzných textů, jehož první výsledky jsou zveřejněny v rámci vědecké elektronické edice Slezských písní Petra Bezruče (knižní vydání s přiloženým DVD obsahujícím digitální edici). V souladu s harmonogramem projektu byla v měsících červen až srpen vypracována zadávací dokumentace pro vývoj softwaru, proběhla série schůzek s programátory z katedry výpočetní techniky ČVUT v Praze, došlo ke specifikaci smlouvy o vývoji softwaru. Dne 24. 9. 2015 byla uzavřena smlouva s dodatkem specifikujícím parametry systému. Následně byla programátorskému týmu předána kompletní zeditovaná data (korpus variantních textů Slezských písní P. Bezruče o rozsahu více jak 3.000 textů). Jednalo se o základní testovací vzorek pro ladění funkčnosti jednotlivých parametrů systému. Na konci září byl předán první výstup: nástroj pro poloautomaticky generované synoptické různočtení. Připraveno bylo specializované editační rozhraní. V měsících říjen–listopad probíhala fáze mapovaní jednotlivých verzí textu a následný vývoj modulu pro vizualizaci textových změn. Součástí modulu je současně segment pro sledování chronologického vývoje daného textu ve formě orientovaného grafu a klasifikace proporcí změn mezi jednotlivými verzemi. V prosinci 2015 probíhalo testování a ladění modulu. V následné fázi vývoje projektu dojde ke zpřístupnění systému prostřednictvím webových stránek širší uživatelské obci (cílovou skupinou jsou badatelé, resp. editoři textů krásné literatury) a k jeho dalšímu rozvoji v rámci Kritické hybridní edice či dalších digitálních edic vznikajících v ÚČL.

Veřejnost je informována o aktivitách ÚČL spojených se Strategií AV21 uskutečňovaných v Ústavu pro českou literaturu prostřednictvím této webové stránky: http://www.ucl.cas.cz/cs/strategie-av21.

Ústav pro český jazyk AV ČR

Modul digitalizovaných starších českých mluvnic a příruček

Odpovědní pracovníci: Alena M. Černá, Ondřej Koupil

Finanční prostředky přidělené v roce 2015 byly využity na informační a propagační kampaň modulu digitalizovaných starších českých mluvnic a podobných jazykových příruček aplikace Vokabulář webový (http://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/mluvnice). Modul je unikátní virtuální knihovnou sloužící zejména k bádání o vývoji českého mluvnictví; v roce 2015 tvořilo modul 83 digitalizovaných mluvnic. Digitalizované mluvnice se staly významnou součástí výstavy Grammatyka Cžeska: mluvnice češtiny v 16. až 19. století, která se konala ve dnech 16. října 2015 až 10. ledna 2016 v Nové budově Národního muzea v Praze (http://www.nm.cz/Historicke-muzeum/Vystavy-HM/Grammatyka-Czeska.html). Do 31. prosince 2015 zhlédlo výstavu 22 707 návštěvníků.

O modulu digitalizovaných mluvnic bylo referováno v odborném tisku i na konferenčních plénech (mj. O. Koupil, Čeština a slovenština v modulu digitalizovaných mluvnic, Sympózium na počesť prof. PhDr. Ľubomíra Ďuroviča, CSc, 26. 5. 2015, v tisku; O. Koupil, Brus Jiřího Konstance v digitální knihovně mluvnic češtiny, přednáška v Kruhu přátel českého jazyka 2. 12. 2015; workshop pracovníků Ústavu pro jazyk český s filology na téma Informační technologie ve službách jazykového kulturního bohatství, budova AV ČR, Národní 3, Praha 1, 22. 10. 2015 aj.).

Další odkazy:

https://www.youtube.com/watch?v=_3d65oYOQTc

http://cas.cz/sd/udalosti/kalendar/151016-grammatyka-czeska-mluvnice-cestiny-v-16-az-19-stoleti.html

http://www.rozhlas.cz/leonardo/magazinleonardo/_zprava/1544243

Archeologický ústav AV ČR, Praha / Archeologický ústav AV ČR, Brno

Odpovědní pracovníci: M. Kuna, O. Lečbychová, D. Novák, J. Hasil

Archeologické ústavy se ve vzájemné spolupráci podílely na čtyrech aktivitách:

• Portál o archeologickém dědictví
• Zabezpečení dlouhodobého zálohování dat
• Licence AMČR pro moravské uživatele
• Zapečení dlouhodobého zálohování dat (lincence SW) a údržba HW

Realizace aktivit měla následující průběh řešení:

ad a) Zakoupení licence systému SG AMČR (dříve SG Megalit) pro samosprávné kraje v územní gesci ARUB

Licence SG AMČR pro samosprávné kraje v územní působnosti ARUB byla ošetřena smlouvou mezi ARUB a společností SmartGIS, s.r.o.  Zakázka byla zadána bez výběrového řízení, neboť společnost SmartGIS je autorem a tedy jediným dodavatelem aplikace AMČR. Licence systému SG AMČR byla ARUB udělena k 30. 11. 2015.

V rámci konverze a importu stávajících dat ARUB do AMČR bude nezbytné provést jejich harmonizaci, jejíž realizaci se zavázal provést v průběhu let 2015 až 2016 ARUP. V současné době probíhá testovací implementace systému na ARUP a ARUB.

ad b) Posílení hardwarové infrastruktury a softwarového vybavení ARUP

Přidělené prostředky byly použity následujícím způsobem:

• na převod provozu systému AMČR na hardware ARUP (z důvodu dlouhodobé úspory prostředků vydávaných za správu systému)
• na nákup tří kusů datových úložišť Tandberg RDX 2TB a souvisejícího HW a SW, jež jsou využívána zejména pro uchování dat a výsledků aktivit vzniklých v rámci Strategií AV 21 a souvisejí zejména s předchozím bodem. HW byl dodán a uvedena do provozu v prosinci 2015.
• část přidělených financí převedena na aktivitu a)

ad c) Posílení hardwarové infrastruktury a softwarového vybavení ARUB

V průběhu letních měsíců byly ve spolupráci pracovníků ARUP a ARUB analyzovány praktické aspekty implementace systému AMČR pro oblast Moravy a Slezska (aktivita a) a zejména nezbytných úprav systému tak, aby mohl být administrován ze dvou center. Požadavky na tyto úpravy byly předloženy dodavatelské firmě a z její nabídky bylo vybráno a objednáno portfolio prioritních úprav. Úpravy byly zahrnuty do buildu aplikace, který byl dodavatelem zpřístupněn 5. ledna 2016.

ad d) Rozšíření funkcionalit budovaného portálu pro zpřístupnění dat o archeologickém dědictví

Analýza řešení webu byla vypracována pracovníky ARUP ve spolupráci se společností INCAD, s.r.o.  Následně byla realizace tohoto úkolu zadána podle § 18 písm. c) Zákona o veřejných zakázkách 137/2006 Sb. v platném znění společností INCAD, s.r.o. Část úkolu byla proplacena z rozpočtu ARUP.

Web o archeologických informačních infrastrukturách byla ARUP protokolárně předán ke dni 15. 12. 2015. V současné době je připraven k plnění daty, webová aplikace s testovacími daty je dostupná na URL: http://147.231.64.7:8080/arup_map/home.vm

Spuštění ostrého provozu je plánováno na jaro 2016.

Etnologický ústav AV ČR

Odpovědní pracovníci: Zdeněk Uherek, Jarmila Procházková, Jana Vozková a Barbora Gergelová

Vytvoření a provoz webu Academicus Edition (www.academusedition.cz)

Záměrem aktivity bylo vytvoření webová aplikace nabízející přístup k edičním počinům a výsledkům Kabinetu hudební historie EÚ AV ČR. Portál představí partitury zpracovaných titulů, umožní volný přístup k hlasovým materiálům a tím i zpětnou vazbu s odbornou veřejností a s hudebními interprety a organizátory.

Význam pro společnost (firemní nebo veřejný sektor) spočívá v přímém přístupu k segmentu činnosti KHH, ve kterém se zúročují specifické a odborné poznatky související s edičními aktivitami. Hudebním interpretům zde bude nabídnuta možnost stáhnout a následně vytisknout hlasový materiál editovaných titulů v běžném formátu A4.

Veřejný prostor webových stránek nabízí vhled do významného segmentu činnosti Kabinetu hudební historie a nabízí praktické využití výsledků jeho činnosti. Je propojen se stránkami KHH, stejně jako se stránkami Etnologického ústavu AV ČR. Nabízí pracovní agendu spojenou s celým publikačním projektem Academus Edition (kontakty, složení ediční rady, způsob jejího fungování, ediční zásady).

Druhá část webu návštěvníka seznamuje s realizovanými produkty formou náhledu (Jan Zach – ed. T. Slavický; O. Ostrčil – ed. M. Kratochvílová; J. J. Brentner 2 svazky- ed. V. Kapsa), s možností tituly objenat nebo stáhnout. Třetí část seznamuje s připravovanými projekty, kterými jsou jednak notové edice (J. Novotný – ed. O. Maňour; J. A. Sehling – ed. M. Jonášová; L. Janáček – ed. J. Procházková), ale také plánovaná knižní řada, kde je jako první titul plánována monografie o Dobroslavu  Orlovi (eds J. Baťa, J. Michl a J. Procházková). Čtvrtá část umožňuje praktický přístup k hlasovému materiálu edic s větším obsazením – hlasový materiál se stahuje v PDF na rozměr A4. Dále počítáme s využitím tohoto média pro zprostředkování ukázek z koncertů a akcí, kde byly vydávané skladby prakticky realizované (zvukové a filmové ukázky, fotografie). V poslední části se nabízejí odkazy na příbuzné projekty či spolupracující subjekty.

Stránky jsou připraveny v českém i anglickém jazyce.

Bibliografická databáze oboru hudební věda v systému ALEPH

Projekt Muzikologická bibliografická databáze shromažďuje bibliografické elektronické záznamy v programu Aleph, zachycující muzikologickou produkci v Českých zemích, a to včetně zahraničních publikací českých muzikologů. Spolupracuje s ANL. V rámci projektu Digital humanities byly přidělené prostředky na naplňování databáze a na retrokonverzi využity následujícím způsobem:

Databáze, dosud zajišťovaná pouze dvěma interními pracovníky byla personálně posílena dohodami o provedení práce. Náborem získáno 7 externích spolupracovnic (kvalifikovaných knihovnic), a další 4 interní pracovníci. Všichni vyškoleni (zajistila vedoucí projektu Jana Vozková). Zahájena rektrokonverze bibliografických záznamů z existujících bibliografií, publikovaných v časopisu Hudební věda – zpracovány ročníky 1996 – 2014, pořízeno cca 4000 nových záznamů. Ty se staly součástí báze Knihovny Akademie věd a  jsou veřejně dostupné mj. prostřednictvím stránky projektu: http://imus.cz/index.php/cs/bibliografie, (Vstup do katalogu, nutno filtrovat: „RETRO konverze“).
Dále byly zahájeny práce na retrokonverzi bibliografií významných skladatelských osobností: Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka. Data ze starších typů databází byla převedena do formátu vhodného pro zápis do programu Aleph. Aktuálně jsou uložena v interním úložišti KHH EÚ AVČR, dostupná na vyžádání u zodpovědných pracovníků (Kachlík, Procházková). Postupně (po kontrole a doplňování) jsou zařazována do muzikologické bibliografické databáze EUHB.  

Práce na obou rozpracovaných podprojektech budou pokračovat i v roce 2016.

Vytvoření databází Starých a Kramářských tisků EÚ

Databáze Kramářských tisků zahrnuje sbírku tisků od 17. století až do konce 19. století (datované tisky zahrnují období 1729–1901). Jedná se o tisky s náboženskou a duchovní tématiku, žánrově obsahuje zejména písně, modlitby, pobožnosti a také epické příběhy.

Databáze byla zpracována v letech 2001-2006 v rámci Programu podpory cíleného výzkumu a vývoje vyhlášeného Akademií věd ČR. Data byla uložena v programu Visual Basic 4.0, při zpracování se vycházelo z domácí tradice pravidel klasické katalogizace  ručně tištěných knih a zároveň se  respektovaly mezinárodní trendy. Pro jmennou katalogizaci byla přijata jako závazná Pravidla jmenné katalogizace rukopisů a starých tisků, Pravidla popisu kramářských písňových tisků 19. století. Byla zajištěna kompatibilita programu s tehdy doporučovaným bibliografickým formátem UNIMARC. K zveřejnění databáze však díky nedostatku finančních prostředků nedošlo. Formát UNIMARC byl mezitím nahrazen novější verzí MARC  21, pro dodatečné zpřístupnění sbírky  bylo proto nutné přistoupit ke konverzi celé databáze.

V průběhu září a října 2015 byla provedena konverze databáze Kramářských tisků z formátu UNIMARC do formátu MARC 21. V rámci konverze byl vytvořen modul pro převod a kontrolu záznamů ve výměnném formátu, byly připraveny podmnožiny databází pro realizaci věcné kontroly záznamů. Dále se provedla příprava vazeb pro realizaci publikování na internetu, přístup do databáze ze webových stránek Etnologického ústav AV ČR,v.v.i. (technická spolupráce Ing. Zbyněk Holínský). Po konverzi databáze bylo nutné jednotlivé záznamy zrevidovat (kontrola formy zápisu a kontrola vazeb mezi jednotlivými položkami záznamů). Revizi dat a odstranění chyb způsobených převodem databáze provedla Ludmila Kopalová a Markéta Holubová. Markéta  Holubová zpracovala předmětový rejstřík, dále vložila do databáze 71 nově objevených kramářských tisků a k nim vytvořila jedenáct rejstříků (autorský, tematický, ikonografický, podle techniky provedení, podle místa vydání, podle roku vydání, podle názvu, podle tiskaře a nakladatele, podle provenience, podle nápěvu a podle incipitu). Ludmila Kopalová a Barbora Gergelová provedly revizi obrazové části databáze a kontrolu vazby mezi záznamy a obrazovou částí. Digitalizaci sbírky Starých tisků a chybějících  položek obrazové části databáze Kramářských tisků provedla Anna Gergelová.

Vedle databáze Kramářských tisků Markéta Holubová nově zpracovala ve formátu MARC 21 databázi sbírky Starých tisků, která je cennou součástí fondu knihovny Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze. Obsahuje svazky z 16.–19. století, významnou měrou v ní jsou zastoupeny publikace vztahující se k materiální a duchovní kultuře (pranostiky, magie, léčitelství, výroční obyčeje, historie řemesel), k právní vědě (městská práva, guberniální a císařská nařízení, patenty), slovesné a hudební folkloristice nebo historii. K databázi Staré tisky Markéta Holubová vytvořila sedm rejstříků (autorský, tematický, ikonografický, podle místa vydání, podle roku vydání, podle názvu, podle tiskaře a nakladatele) a provedla kontrolu všech záznamů.

Databáze Kramářské tisky a  Staré tisky jsou vystaveny on-line: http://staretisky.eu.cas.cz/

Databáze Kramářské tisky byla prezentována dne 19. 11. 2015 v rámci výstavy Věda – Národ – Dějiny (Národní muzeum v Praze) na akci Den s Etnologickým ústavem, kde se konala přednáška Markéty Holubové Kramářské tisky a letáky.

Sbírky Kramářských tisků i Starých tisků byly již veřejnosti zpřístupněny knižní formou:

Markéta Holubová: Staré tisky. Poklady z fondu Etnologického ústavu AV ČR. Etnologický ústav AV ČR,v.v.i. Praha 2004.

Ludmila Kopalová - Markéta Holubová: Katalog kramářských tisků. Etnologický ústav AV ČR,v.v.i. Praha 2008.

Markéta Holubová: Katalog kramářských tisků II. Biblická a křesťanská ikonografie. Etnologický ústav AV ČR,v.v.i. Praha 2012.

Digitalizace Národopisné encyklopedie

Lidová kultura, Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska je význačnou odbornou encyklopedickou prací zahrnující informace z oboru etnografie, folkloristiky i etnologické teorie v rozsahu, který doposud nebyl publikován. Práce na zveřejnění tohoto díla v digitální podobě zahrnovaly několik fází: První fází bylo zabezpečení zveřejnění po stránce smluvní a právní, které zahrnovalo jednání s dotčenými subjekty. Druhou fází bylo vytvoření takové elektronické verze encyklopedie, která by mohla být umístěna na webový portál, to znamenalo odstranění zejména takových prvků, které jsou licencovány jinými institucemi (v našem případě to znamenalo především obrazovou dokumentaci) a třetí fází bylo samotné umístění díla na webové stránky tak, aby mohlo být využíváno širokou veřejností.

Veškeré tyto fáze byly realizovány a dílo je v tuto chvíli umístěno na URL: http://eu.avcr.cz/Projekty/Narodopisna_encyklopedie/index.html.

V roce 2016 bude vytvořena inovovaná redakční rada encyklopedie, vyhodnoceno a případně zdokonaleno technické řešení projektu a zahájeno zpracovávání doplňků práce.

Ústav dějin umění AV ČR

Platforma pro sdílenou infrastrukturu

Odpovědný pracovník: Jiří Roháček

Na základě výběrového řízení (vítěz C-Systeme Trade, s. r. o.) byla zakoupena platforma sdílené infrastruktury Dell Power Edge VRTX Rack + PowerEdge M520 Server Node for VRTX. Nákup byl realizován 16. 9. 2015, instalace s implementací do IT systému ústavu proběhla během října 2015. Server je spuštěn v roli Databázový server (Database server) a Souborový server (File server). Server se stal základem IT infrastruktury ústavu jako předpokladu pro sdílení dokumentačních zdrojů ústavu. On-line zpřístupňování bude pokračovat.

Dokumentační zdroje ústavu (http://www.udu.cas.cz/cs/oddeleni-dokumentace-1/, http://www.udu.cas.cz/cs/fototeka/) jsou zatím zpřístupněny elektronicky na intranetu – databáze s celkem 150 000 záznamů + elektronické verze klasických inventárních pomůcek, on-line: http://treasure.udu.cas.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=6&Itemid=5.

Ohlasy jsou zaznamenávány formou referencí v evidenci badatelských návštěv.

Digitalizace bibliografických kartoték

Odpovědný pracovník: Polana Bregantová

Digitalizace unikátních lístkových kartoték bibliografického pracoviště ÚDU (celkem více než 500 000 záznamů časopiseckých a novinových článků z několika desítek časopisů a novin od druhé poloviny 18. století do osmdesátých let 20. století). Digitalizace byla provedena v digitalizačním pracovišti Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. Dodavatel byl zvolen na základě dlouholeté zkušenosti s digitalizací tohoto typu vědeckých informací, profesionálního technického vybavení a originálního software RETROBI (reference mj. digitalizované bibliografické kartotéky ÚČL a Divadelního ústavu v Praze). Zdigitalizována byla kartotéka výtvarných umělců, kartotéka autorů článků a kartotéka šifer. Práce byly spojeny s dílčí reinterpretací a doplněním záznamů (mj. rozvedení šifer).

Výsledky dosavadní práce jsou dostupné na URL: http://udubib.ucl.cas.cz/

Filosofický ústav AV ČR

Pořízení licence Abbreviationes

Odpovědný pracovník: Pavel Blažek

Byla zakoupena aplikace Abbreviationes Campus Edition k rozvoji digitálních textově kritických metod na humanitních ústavech AV a byla zařízena instalace na síť dotyčných ústavů AV ČR.

Czech medieval sources on-line

Odpovědný pracovník: Robert Novotný

Náplní práce je scanování, optimalizace, začišťování a editace edic do databáze Czech medieval sources on-line. Takto bylo v roce 2015 zpracováno 51 svazků. V současnosti jsou digitalizáty kontrolovány a postupně uploadovány na webové stránky aplikace. Tato fáze bude dokončena v polovině února 2016.

Seznam zpracovaných titulů: Libri citationum et sententiarum IV-1, IV-2, V-I, V-2, VI; Flajšhans, Klaret a jeho družina I, II; Novotný, M. Jana Husi korespondence; Scriptores rerum Lusaticarum IV; Kybal, Matthiae de Janov Regulae I-V; Dobner, Annales Bohemorum II–VI; Kapras, Privilegia Těšínská; Tadra, Cancellaria Arnesti; Desky dvorské. Druhá kniha půhonná; Finke, Acta Concilii Constanciensis 4; Rössler, Deutsche Rechtsdenkmäler I, II; Truhlář, Ezopovy fabule; Palacký, Staří letopisové; Šimek, Staré letopisy R; Smetánka, Chelčického Dva traktáty; Smetánka, Chelčického Postilla I, II;  Bidlo, Akty Jednoty Bratrské I,II; Pelikán, Rožmberské dluhopisy; Svejkovský, Staročeské vojenské řády; Sita, Betlémská kázání; Vilikovský, Staročeská lyrika; Vilikovský, Próza z doby Karla IV.; Šimek, Štítného Knížky o hře šachové; Kapras, Kniha svědomí Nového Bydžova; Tadra, Listy kláštera Zbraslavského; Molnár, Želivského Kázání; Ryba, Betlémské texty; Krejčík, Urbář z roku 1378 a účty kláštera třeboňského; Palmov, Českije bratja I; Palmov, Českije bratja II; K. Polesný, Registra hereditarum města Znojma; Soupis rukopisů Strahovské knihovny III; Soupis rukopisů Strahovské knihovny IV; Soupis rukopisů Strahovské knihovny V; Soupis rukopisů Strahovské knihovny VI/2

Stránky projektu dostupné z URL: http://cms.flu.cas.cz/cz/badatele/sources-on-line.html

Digitální kartotéka Slovníku středověké latiny v českých zemích

Odpovědný pracovník: Pavel Nývlt

Plánované práce, tj. skenování 50.000 lístků, byly vykonány, a navíc bylo zpracováno 85.000 kartotéčních lístků (proběhla selekce prázdných stran, OCR přepis, propojení textových a obrazových dat a bylo vytvořeno webové rozhraní). Dlouhodobým cílem je umístění databáze oskenovaných kartotéčních lístků na internetu.

Databáze je provizorně umístěna na URL: http://147.231.80.15/. Jelikož bude před zveřejněním nezbytně nutné ji doplnit o další zpracované lístky, je zatím dostupná pouze z vybraných IP adres, nelze tedy dodat žádné ohlasy veřejnosti.

Digitální obrazový archiv Kabinetu pro klasická studia FLÚ

Odpovědný pracovník: Josef Förster

Proběhla analýza potřeb archivu a úprava stávajících obrazových dat, pořizovaných od roku 1993 do současnosti. Od září 2015 byly zahájeny práce na digitalizaci rozsáhlého souboru fotokopií starých tisků ze 16. stol. pořízených v letech 1960–1990 (8 skladových metrů) v souvislosti s prací na Rukověti humanistických studií J. Hejnice a J. Martínka. Tento unikátní soubor bude v digitální podobě sloužit veřejnosti jako obrazová příloha tištěné verze tohoto monumentálního díla. Dosud digitalizováno cca 500 obrazových předloh (rok 1960).

V současné době probíhá jednání mezi Národním archivem v Praze o povolení digitalizace archivních dokumentů, které jsou majetkem benediktinského řádu.

Digitalizace a zveřejnění audiozáznamů přednášek a seminářů Jana Patočky (v rámci dlouhodobého zpracování Patočkovy filosofické pozůstalosti a jejího zpřístupnění v modu Digital Humanities)

Odpovědný pracovník: Ivan Chvatík (admnistrace: Dana Léwová)

Bylo digitalizováno 19 mgt. kotoučů (přednáškové cykly Presokratici, Platón, Pro naši dobu, mimořádné přednášky). Data byla rozstříhána (51 přednášek, +100hod, čištěna, určena, metadatově popsána). V nově nasazeném digitálním repositáři je dostupné audio, včetně jeho synchronizace s redigovaným přepisem, filtr a vyhledávání nad celým katalogem (v blízké budoucnosti bude společné pro celou bibliografii J. Patočky). Veřejně dostupná je jen základní část metadat, kompletní je k dispozici po přihlášení.

Webové rozhraní této aktivity dostupné z URL: http://goo.gl/btzJQ33

Studijní cesta do Londýna k problematice rozvoje Digital Humanities v ČR

Odpovědný pracovník: Ota Pavlíček

Ota Pavlíček vykonal studijně-badatelskou cestu do Londýna, kde v rámci Department of Digital Humanities na King’s College London (KCL) získával kontakty na přední světové badatele a nabíral metodické znalosti pro další rozvoj digitálních humanitních věd na Filosofickém ústavu AV a obecně v ČR. Dílčím výsledkem je doplnění knihovního fondu AV ČR o nejmodernější publikace k digital humanities, dalším z výsledků bude prezentace metodických postupů v rámci digital humanities na KCL na připravovaném workshopu pro odbornou veřejnost v únoru 2016.

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

Vydání deníků Rudolfa Battěka

Odpovědný pracovník: Oldřich Tůma

Deníky byly přepsány, nyní se pracuje na jazykové redakci, na nezbytných úpravách (anonymizace či eliminace některých citlivých osobních údajů apod.), na poznámkách, komentáři a rejstříku. Předpokládáme, že deníky vyjdou v první polovině roku 2016.

Digitální sbírka orální historie

Odpovědný pracovník: Jiří Hlaváček

Cílem projektu je vytvoření fyzického a virtuálního prostoru pro shromažďování a další (on-line) zpřístupňování sbírek rozhovorů, které byly pořízeny v souladu s metodologickými a etickými pravidly orální historie. Digitální sbírky Centra orální historie (COH) při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR mají umožnit výzkumným pracovníkům, pedagogům a studentům napříč akademickou sférou (univerzity, vědecké ústavy a instituce, muzea apod.), ale i zájemcům z řad laické veřejnosti (po splnění určitých kritérií), vzájemně sdílet a využívat již vzniklé orálně-historické prameny pro další společensko-vědní výzkumy, studentské projekty, ale i pro vzdělávací a popularizační účely.

V roce 2015 byl za poskytnuté finanční prostředky zakoupen a následně uveden do provozu všechen potřebný hardware (zejména servery, výpočetní jednotky a skenery) a dále byl vytvořen a následně také realizován komplexní návrh softwarového řešení, včetně webového rozhraní Digitálních sbírek.

Online verze databáze byla spuštěna 1. 1. 2016 na webu COH ÚSD AV ČR. Sbírky jsou přístupné zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti po registraci a vyplnění badatelského listu na URL: http://www.coh.usd.cas.cz/badatelna/.

Prozatím je zájemcům zpřístupněna pouze sbírka z posledního grantového projektu COH, která byla za tímto účelem kompletně indexována. V současnosti také probíhá intenzivní testování webového rozhraní studenty navazujícího magisterského oboru Orální historie – soudobé dějiny z Fakulty humanitních studií UK.

V roce 2016 bude v návaznosti na další poskytnuté finanční prostředky pokračovat postupná digitalizace, vkládání, editace a indexace dat do on-line sbírek, tak aby byly do konce roku přístupné pro zájemce všechny sbírky rozhovorů z dosavadních grantových projektů COH.

S ohledem na to, že v roce 2015 probíhaly pouze přípravné práce na webovém rozhraní, k jehož spuštění došlo až 1. 1. 2016, lze ohlasy veřejnosti očekávat až v následujícím období. Projekt je zatím cíleně propagován mezi studenty vysokých škol, kteří pracují s metodou orální historie. Další formy propagace (např. semináře apod.) budou realizovány v průběhu tohoto roku.

Informace pro zájemce o přístup do Digitálních sbírek:  http://www.coh.usd.cas.cz/cs/katalog-a-sbirky-rozhovoru

Přístup do Digitálních sbírek: http://www.coh.usd.cas.cz/badatelna/

Slovanský ústav AV ČR

Ruská emigrace v meziválečném Československu – digitální zpřístupnění

Odpovědný pracovník: Dana Hašková

Program tzv. oral history: Zvukové záznamy byly digizalizovány. Byl písemně zaznamenán jejich obsah. Pro veřejnost jsou k dispozici v knihovně Slovanského ústavu. Je připraven rastr pro doprovodnou kartu, údaje se stručným obsahem rozhovorů a s údaji o vzpomínající osobnosti a zmíněných osobnostech jsou průběžně vyplňovány.

Evidenční databáze ruské emigrace: stávající hesla byla doplňována a databáze rozšířena o 870 hesel. V současné době obsahuje 2 455 osob, u nichž jsou údaje různého rozsahu. Databáze byla převedana do SQL databáze. Součástí databáze je interaktivní karta pro veřejnost.

Databáze je přístupná na URL: https://slu.futuredev.cz

Biografická databáze ruské emigrace: Byla zpracována hesla od písmen A – H, byla provedena jazyková korektura a zaneseny připomínky odborné recenzentky. Celkem je hotovo 331 hesel. Databáze je pro veřejnost k dispozici v knihovně Slovanského ústavu. Na webových stránkách ústavu bude zveřejněna po dokončení.

Mezinárodní kulatý stůl Petr Nikolajevič Savickij: vědec, myslitel, člověk uspořádal 30. 10. 2015 SLÚ ve spolupráci se Slovanskou knihovnou. 12 přednesených příspěvků se zabývalo vědeckou činností Petra Savického, jeho rolí v eurasijském hnutí i jeho činností uměleckou. Možnost publikace přednesených příspěvků je v jednání.

Digitální zpřístupnění lexikálního materiálu k výzkumu východoslovanského prostoru

Odpovědný pracovník: R. Šišková

Zpracování Ukrajinské nářeční databáze. Převedení unikátního rusínského nářečního materiálu zachyceného prof. I. Paňkevyčem v 1. pol. 20. století do elektronické databáze. Úkol svým specifickým zaměřením vyžaduje vysokou odbornost pracovníků i i korekturu mluvčího pocházejícího z dané oblasti. Zpracováno bylo 7750 lístků, další 4000 lístků byly zkorigovány z akcentologického hlediska. Byly provedeny  softwarové úpravy zpracovatelského rozhraní.

Pokračovat bude převádění historického i nově získaného dialektologického materiálu do elektronické databáze a dále zdokonalování technických nástrojů pro zpracování i filtrování dat.

Odpovědný pracovník: I. Krejčířová

Vytváření česko-ruského elektronického lexikálního zdroje. Technickou a grafickou úpravou prošla hesla písmen B,D,O,P (grafické sjednocení, odstranění drobných technických nedostatků spojených s převodem do elektronické podoby apod.). Kontrola a korektura textu byla provedena u hesel písmen A,B,E,F,G; hesla těchto písmen jsou tedy dovedena do finální podoby. Tímto náročným úkolem byli pověření i rodilí mluvčí. V daných pracích se bude pokračovat, dále bude zdokonalována technická stránka zpracování dat, která umožní zpřístupnění hotových hesel, i možnosti vyhledávání v databázi.

Ústav státu a práva AV ČR

Právnický elektronický slovník (PES)

Odpovědný pracovník: Ján Matejka

PES je v souladu s původním záměrem je dlouhodobým společným projektem několika významných (viz níže) akademických institucí s cílem poskytnou široké veřejnosti výsledky výzkumu v oblasti práva a lingvistiky, přičemž v tomto ohledu zejména zahrnuje:

• doktrinální a zákonný právnický slovník s ontologii,
• korpusy zákonných textů platného práva, judikatury a obecného jazyka,
• lingvistické nástroje pro analýzu korpusu na bázi Sketch Engine.

Z pohledu dlouhodobé funkčnosti a plnění sledovaných cílů tak lze hovořit o tom, že již byly splněny (ukončeny) jednotlivé etapy projektu, byť řada dalších kroků je stále ve fázi realizace. V tomto ohledu bylo pro rok 2015 zásadním úkolem vybavit ÚSP adekvátním HW, upravit program PES datově i graficky a průběžně doplňovat data podle plánu na rok 2015.

V oblasti zpracování dat došlo v roce 2015 k doplnění korpusů, a to konkrétně korpusu trestní judikatury (dr. Novák), hesel římského práva, teorie práva a celkové koordinace projektu (doc. Cvrček), hesel  islámského práva (dr. Bezoušková), hesel ve právní stát (dr. Šejvl), hesel civilní právo (dr. Kober), jakož i judikatury Nejvyššího soudu z oblasti civilního práva k novému občanskému zákoníku (Mgr. Grošpic). Plánované rozsahy hesel byly splněny a nadále budou pokračovat v roce 2016 v předpokládaném rozsahu.

Programové aktivity se skládaly zejména z rozšíření struktury databáze právnického slovníku o poznámky, glosy a časové údaje, oprava chyb a implementace nových dat (dr. Rychlý), návrhu grafiky a uživatelského prostředí (dr. Kocincová), nákupy a zprovoznění HW a SW v ÚSP (Havlín).   

Co se týče konkrétních výsledků za rok 2016, budou data zpracovaná do konce roku 2015 implementována do programu do konce února 2016, tj. jak hesla tak korpus trestní judikatury. Zároveň Byl nakoupen a zprovozněn HW a SW pro ÚSP s tím, že server bude v rutinním provozu od konce ledna 2016 (poslední části HW jsme obdrželi ke konci prosince 2015). Grafika je zpracována ve třech návrzích a nyní se rozhoduje, který návrh bude přijat. Struktury právnického slovníků byly rozšířeny.

Institucionální spolupráce byla v roce 2015 postavena tak, že se na projektu podíleli pracovníci ÚSP, Fakulty informatiky MU a externí spolupracovníci. V roce 2016 se spolupráce rozšíří o Právnickou fakultu UK (data), Český národní korpus (korpus platného práva k 1.1. 2016) a  ITTIG CNR Florencie. ÚSP zřídil k 1.1.2016 Centrum pro výzkum právního jazyka jako nově zřízení výzkumné jednotky ÚSP pro tento typ spolupráce.

Pro rok 2016 plánujeme zejména: 1) Implementaci dat za rok 2015 do programu PES (únor 2016), 2) zprovoznění nového uživatelského rozhraní PSA (květen 2016), 3) zpracování a zprovoznění korpusu planého práva ČR k 1.1.2016 do poloviny roku 2016, 4) pokračování ve sběru dat v oblasti civilního práva, filosofie práva a právní teorie, 5) přípravu pro komparativní studii jednoho právního odvětví s ITTIG, 6) zavedení PSA jako podporu výuky v oborech teorie práva, římské právo, filosofie práva a právní informatika na právnických fakultách UK a ZČU (testování programu). Hlavní finanční prostředky budou směřovat do zpracování dat a programátorských prací (neinvestiční náklady).

Celkově lze konstatovat, že práce plánované práce za rok 2015 byly splněny. Díky prostředkům ze Strategie 21 (nákup HW) jsme si vytvořili podmínky pro dlouhodobou udržitelnost projektu. Logo Strategie 21 je ve všech návrzích uživatelského rozhraní. Na závěr si dovoluji zdůraznit, že projekt PES není pouhým triviálním lexikálním slovníkem, ale spojením slovníku, korpusů a analytických lingvistických nástrojů, který je nezbytným základem pro výzkum právního jazyka, ale i pro výuku případně legislativu a má sloužit široké veřejnosti. Jde o dlouhodobý projekt, který je třeba pravidelně aktualizovat a udržovat. Vynaložené prostředky tento proces výrazně urychlí.

Samotný program PES je dostupný na URL: http://deb.fi.muni.cz/pes/ (s hesly po registraci).

Historický ústav AV ČR

Prameny církevního práva a jejich ediční zpřístupnění      

Odpovědní pracovníci: Kateřina Bobková-Valentová, Tomáš Sterneck

Konference Editor v pasti. Problémy vydávání raně novověkých vícejazyčných textů se konala 19.11. 2015. Pořadatelem byl Historický ústav AV ČR, spolupořadatelem Filosofický ústav AV ČR. Zúčastnilo se 39 odborníků, domácích i zahraničních. Konference navázala na předchozí aktivity v rámci dlouhodobých edičních prací v HÚ (2013: konference Editorství a edice středověkých pramenů diplomatické povahy  v České republice na úsvitu 21. století. Směry - tendence – proměny, 2014: konference Kroniky jako historický pramen, 2014: konference Ad fontes – Naši vědci v Itálii, 2014: konference Evidence, popis a klasifikace řádových pramenů historiografického charakteru.

Blíže viz: http://www.hiu.cas.cz/cs/konference-a-kolokvia/konference-a-kolokvia-listopad-prosinec-2015.ep/

Výstava k digitalizaci cenných sbírek HÚ AV ČR

Odpovědný pracovník: Eva Semotanová

Humanitní vědy v základním i aplikovaném výzkumu stále intenzivněji uplatňují a využívají digitální metody a technologie, a to nejen při základním studiu dat a zdrojů, ale také při jejich shromažďování, ukládání, analýze, interpretaci a posléze zpřístupňování.

Historický ústav AV ČR (dále HÚ AV ČR) disponuje souborem zdrojů a dat, které tvoří unikátní fondy, sbírky a databáze: Knihovní fond se sbírkou starých tisků, Mapová sbírka, sbírka Pozůstalost Augusta Sedláčka, Fotografická sbírka, Generální heslář (biografická databáze) Biografického slovníku českých zemí, Bibliografická databáze Bibliografie dějin českých zemí a Biobibliografické databáze řeholníků v českých zemích v raném novověku. Soubor je součástí evropského kulturního dědictví a národní kulturní identity. Samotná data i následné vědecké, edukační a popularizační výstupy slouží již nyní široké škále uživatelů v České republice i v zahraničí kromě Fotografické sbírky, která se v roce 2015 začala zpracovávat v rámci akademických výzkumných programů Strategie AV21. Zpřístupnění a výzkum ostatních uvedených fondů a sbírek podporují běžící grantové projekty.

Pracovníci HÚ AV ČR si kladou za cíl průběžně tyto fondy, sbírky a databáze systémově zpracovávat, digitalizovat, uchovávat, zabezpečovat, vědecky využívat a veřejně zpřístupňovat pro účely výzkumu, vzdělávání a předávání evropského kulturního dědictví. Využitelnost fondů a sbírek je dlouhodobá, vědeckovýzkumná, záchranné povahy a trvalé hodnoty.

Soubor fondů a sbírek je přístupný prostřednictvím webové stránky HÚ AV ČR (www.hiu.cas.cz), a to na základě dostupných katalogů nebo po konzultaci uživatele s kurátorem fondu a sbírky či formou osobní návštěvy ve studovně HÚ. Uživatelé pocházejí z oblasti výzkumu, vývoje a inovací, aplikovaného výzkumu, vzdělávání (pedagogové a studenti),  ze sítě muzeí, archivů a knihoven, z resortních výzkumných institucí i z řad státní s právy, samosprávy, komerční sféry či laické veřejnosti.

Výstava je umístěna na webové stránce: http://www.hiu.cas.cz/cs/aktualni-vystavy/hu-v-digitalnim-svete.ep/

Od 1. dubna 2016 zůstane zavěšena na stránce http://www.hiu.cas.cz/cs/aktualni-vystavy.ep/.

Katalog výstavy Na prahu svobody (1945)

Odpovědný pracovník: Jan Němeček

Katalog výstavy Na prahu svobody (1945) vyjde v nakladatelství Academia v roce 2016. jednání o vydání byla uzavřena v prosinci 2015. Výstava se konala ve výstavních prostorách AV ČR, Národní 3, od 4. května 2015.

Digitalizace fotosbírky

Odpovědní pracovníci: Lenka Blechová, Jan Zelenka

Sbírka opisů a fotografií bohemikálních středověkých pramenů (zejména listin) je mimořádným fondem kopií originálních dokumentů. O výjimečnosti sbírky nejlépe svědčí množství shromážděného materiálu, který přesahuje sto tisíc fotografických snímků. Vznik kolekce, která je v současnosti uchovávána v Historickém ústavu AV ČR, souvisel s původním posláním instituce. Roku 1921 založený Československý státní historický ústav vydavatelský byl ustaven jako specializované pracoviště pro ediční práci, jež měla vycházet ze soustavného výzkumu domácích i zahraničních knihoven a archivů. Za tímto účelem došlo k vytvoření souboru opisů, později skleněných fotografických desek a negativů. Heuristika byla provedena v téměř osmdesáti institucích v zahraničí a všech československých archivech. Kolekci lze využít nejen pro ediční i obecně výzkumnou činnost, kterou shromáždění materiálu na jednom místě výrazně usnadňuje. Fotodokumentace začala vznikat v předválečném období a pokračovala v průběhu válečných let i v následujících desetiletích. Během druhé světové války došlo ke zničení řady originálních písemností. Ke ztrátám archivního materiálu, ať již z nedbalosti či krádeží, docházelo také po celou druhou polovinu 20. století. Zmizení často mimořádných písemností se přitom podařilo odhalit teprve v  nedávné době. Fotosbírka Historického ústavu může v těchto případech sloužit jako svého druhu „záloha“, která podobné kulturní ztráty dokáže alespoň zčásti zmírnit. Součástí Fotosbírky jsou rovněž dobové fotografie významných historických událostí.

Ve druhém čtvrtletí r. 2015 byla zahájena revize historických fondů HÚ AV ČR, tj. výpisků z archivů uložených v HÚ, části (nekartotéční) pozůstalosti Augusta Sedláčka, pokladů pro ediční práci a fotografických materiálů. Ke konci srpna 2015 byla dokončena její první fáze – základní revize fondu a příprava analýzy budoucího zpracování všech těchto historických fondů. Pro další část práce (digitalizace a dalšího zpracování a zpřístupnění materiálu) byly vytipovány konkrétní soubory, na nichž by byla provedena analýza budoucího zpracování těchto fondů HÚ a možnosti jejich napojení na již existující databáze a digitalizační projekty HÚ, dalších institucí Akademie věd ČR, Národní knihovny, univerzitních a vysokoškolských pracovišť, archivů a muzeí. Jedná se v prvé řadě o soubor grafik a vybraný soubor fotografického materiálu cenných archivních dokumentů. V roce 2016 bude zpracování sbírky pokračovat dle přidělených finančních prostředků.

Blíže viz: http://www.hiu.cas.cz/cs/download/vystavy/2015/hu-v-digitalnim-svete/poster-05-1-cze.pd