Projekt se zabývá otázkou, jak různé politické režimy v českých zemích od roku 1945 do současnosti definovaly, kdo jsou váleční hrdinové a jaká symbolická a materiální ocenění jim náleží. Zkoumá konstrukci hrdinského statusu prostřednictvím státní správy, vlastních aktivit veteránů a jejich organizací a prostřednictvím odborného poznání, zejména v oblasti lékařských věd. Sleduje nejen vývoj domácí veteránské scény, ale i transnacionální vlivy na utváření představ o tom, kdo je veterán a co potřebuje. Projekt se tak snaží porozumět procesům heroizace a deheroizace ve společnosti, která se ve 20. století opakovaně dělila na vítěze a poražené a kde byl odboj proti nelegitimní vládě oslavovanou a zároveň spornou formou boje.
