Archivní fondy všech orgánů, složek a pracovišť Československé akademie věd (ČSAV) z celé doby její existence v letech 1952–1992 a Akademie věd ČR (AV ČR) od roku 1993 do současnosti. Přehled je systematicky členěn podle typů původců jednotlivých archivních fondů. Pracoviště ČSAV a AV ČR jsou uvedena společně, protože řada z nich nepřeryvně fungovala bez ohledu na reorganizaci vedoucích orgánů akademie věd.
Komise byla zřízena usnesením vlády z 15. ledna 1952; v jejím čele stál volený užší výbor. Činnost původně probíhala ve čtyřech sekcích: matematicko-přírodovědné, biologické, technické a společenských věd; ve 2. pololetí 1952 v osmi sekcích (dále členěny). Práce komise byla završena vypracováním zákona o Československé akademii věd a jeho přijetím 29. října 1952. Úkol komise bylo prozkoumat stav vědy a posoudit perspektivy budoucího rozvoje, zhodnotit existující vědecká pracoviště a zvážit předpoklady pro jejich začlenění do ČSAV, popř. vytipovat nová, vybrat kandidáty pro členství v nové akademii a připravit příslušný zákon.
Materiály o vzniku ČSAV, vědeckých ústavů a začleňování vědeckých společností do jednotné organizace, o spolupráci s vysokými školami, písemnosti o likvidaci starších vědeckých institucí.
Tento vrcholný orgán Akademie (v letech 1952–1963 byla označována jako valná shromáždění ČSAV) byl tvořen všemi členy ČSAV a scházel se zpravidla jednou ročně. Podle stanov měla shromáždění rozhodovat o zásadních otázkách činnosti a organizace ČSAV, projednávat zprávu presidia o činnosti Akademie, určovat hlavní směry dalšího rozvoje apod.
Dokumenty o přípravě a průběhu valných shromáždění členů ČSAV, prezenci, přepisy stenografických záznamů ze shromáždění, usnesení.
Plenární zasedání byla mimořádným shromážděním členů ČSAV zpravidla slavnostního rázu, jež byla svolávána buď na počest různých výročí, pro „řešení závažných problémů“ nebo z ideologických důvodů.
Záznamy o organizaci a průběhu zasedání, podklady pro jednání, diskusní příspěvky, pozvánky apod.
Nejvyšší řídící orgán Akademie v době mezi zasedáními valných shromáždění; složení – předseda (resp. president), místopředsedové (resp. náměstci presidenta), generální sekretář (resp. hlavní vědecký sekretář, vědecký sekretář) a členové bez bližší specifikace. Členové presidia zpočátku voleni valným shromážděním, později jmenováni, resp. potvrzováni i vládou. Vydávání zásadních pokynů pro činnost Akademie (projednání a schvalování plánů badatelské činnosti, zřizování a rušení vědeckých pracovišť, sestavování rozpočtu a hospodaření s rozpočtovými prostředky ad.), dohled na realizaci usnesení vlády a orgánů KSČ týkajících se Akademie a usnesení valných shromáždění, jimž dle stanov odpovídal za svou činnost. Od roku 1990, kdy existoval také Výbor prezídia pro řízení pracovišť ČSAV v České republice, měl na starosti pouze otázky týkající se celé federace, tj. zahraniční agendu, přípravu nového zákona o Akademii věd, členské otázky a přípravu valných shromáždění.
Zápisy ze zasedání presidia a případně i materiál k jednotlivým projednávaným bodům – základní dokumenty k poznání vývoje, organizačních změn a činnosti ČSAV. V období od ledna do listopadu 1969 plnila většinu úkolů presidia ve vztahu k pracovištím na území tehdejší České socialistické republiky Přípravná komise České akademie věd, složená z českých členů presidia ČSAV.
Užší sbor presidia (stejnou funkci mělo od r. 1970 Byro presidia a od r. 1982 Kolegium předsedy) byl tvořen presidentem Akademie, jeho náměstky, hlavním vědeckým sekretářem, popř. jeho zástupcem a dalšími členy, určenými presidiem z jeho úřadu. Na starosti měl přípravu jednání presidia a realizaci jeho usnesení; vlastní usnesení výboru podléhala zpětnému schválení presidia.
Chronologicky řazený soubor zápisů ze zasedání výboru presidia, doklady o prezenci, event. podkladové materiály k jednotlivým bodům programu jednání apod.
Výbor vznikl po listopadu 1989; byl složen z volených zástupců pracovišť ČSAV jako doprovodný sbor k Prezídiu ČSAV; složen byl z pěti (českých) místopředsedů ČSAV, z nichž jeden byl zároveň předsedou Výboru, a dalších devíti členů a vědeckého tajemníka. Na starosti měl správu chodu Akademie věd pro Českou republiku a jejích pracovišť, tj. otázky organizační, hospodářské atp.
Soubor zápisů a materiálů ze zasedání výboru.
Během funkčního období první hlavy ČSAV Zdeňka Nejedlého (1952–1962, s titulem president) neexistoval ve výkonném aparátu ČSAV samostatný sekretariát jejího nejvyššího představitele a jeho funkci vykonával jednak sekretariát presidia ČSAV, jednak samostatný sekretariát Z. Nejedlého jako ministra školství (pokud se dochovaly, jsou písemnosti z agendy Nejedlého jako presidenta ČSAV uloženy v Archivu AV ČR jako součást jeho pozůstalosti, viz oddíl osobních fondů). Po jeho smrti se rozsah agendy předsedy rychle zvětšoval, proto při reorganizaci sekretariátu presidia v r. 1964 zřízen samostatný sekretariát předsedy ČSAV.
Písemnosti ke všem úsekům a oblastem činnosti Akademie, prvořadý doplňující fond k základním dokumentům (zápisy a materiály z valných shromáždění členů a ze zasedání presidia): došlá korespondence předsedů ČSAV, kopie korespondence odeslané, různé interní zprávy, informace a sdělení. Velmi důležitý a tematicky rozmanitý materiál, týkající se všech úseků činnosti ČSAV a dokumentující jak její externí vztahy (KSČ, vláda, vysoké školy, zahraniční styky apod.), tak i interní (styk mezi členy presidia, vědeckými kolegii, záležitosti členů a pracovišť ČSAV apod.).V souboru zahrnuty i spisy z let 1953–1965, dokumentující styk ČSAV s ÚV KSČ, jejichž evidence vedena v celém relevantním období jednou z pracovnic pozdějšího sekretariátu předsedy. Dále zahrnuty i písemnosti z října 1969 – května 1970, kdy F. Šorm po rezignaci na funkci předsedy pracoval dále jako člen presidia.
Základní agenda vedení Akademie, vykonávaná samostatným sekretariátem předsedy, zřízeným v r. 1964; základní zdroje informací pro fungování ČSAV během výkonu funkce tohoto předsedy.
Obecně materiály k období normalizace, jedné z klíčových etap ve vývoji Akademie; typově korespondence, zprávy, informace, týkající se všech úseků činnosti ČSAV v normalizačním období v interní i externí oblasti, záležitosti členů ČSAV, styky s ÚV KSČ a ústředními úřady, zahraniční spolupráce, problémy pracovišť apod.
Základní agenda vedení Akademie, vykonávaná samostatným sekretariátem předsedy; prvořadý pramen pro poznání chodu ČSAV v daném období.
Obecně materiál k normalizačnímu období, záležitosti členů ČSAV, korespondence s ÚV KSČ a ústředními úřady, zahraniční spolupráce, problémy pracovišť apod.; pro dané období prvořadý materiál o všech úsecích činnosti ČSAV.
Základní agenda vedení Akademie, vykonávaná samostatným sekretariátem předsedy.
Obecně dokumentace ke konci období normalizace, s náznaky změn, uvolnění v některých vědních odvětvích; typově korespondence, zprávy, informace o všech úsecích činnosti ČSAV v interní i externí oblasti, záležitosti členů ČSAV, styky s ÚV KSČ a ústředními úřady, zahraniční spolupráce, problémy pracovišť apod.
Základní agenda vedení Akademie, vykonávaná samostatným sekretariátem předsedy. Prvořadá dokumentace pro chod ČSAV v přelomovém období po listopadu 1989.
Materiály k transformaci ČSAV, záležitosti členů ČSAV, korespondence s ústředními úřady, zahraniční agenda, problematika jednotlivých pracovišť apod.
Do r. 1962 tato funkce měla označení náměstek presidenta ČSAV; místopředsedové byli v čele vždy jedné ze tří vědních oblastí, rozdělených v podstatě stále (i když pod různým označením) na vědy o neživé přírodě, živé přírodě a vědy společenské. J. Kožešník byl místopředsedou I. oddělení (matematicko-fyzikální a technické vědy. Funkce místopředsedy ČSAV patřila k nejdůležitějším řídícím funkcím v aparátu ČSAV: měl podíl na výkonu funkce předsedy Akademie, zastupoval ho a pečoval o koordinaci a komplexnost prací v určitých vědních oblastech, odpovídal za zpracování důležitých zpráv a návrhů.
Dochována zejména korespondence s vládou, ministerstvy, Ú KSČ a jinými státními a společenskými orgány, různé zprávy a přehledy, záznamy Kožešníkových projevů a článků a dokumentace činnosti I. oddělení.
Místopředsedové byli v čele vždy jedné ze tří vědních oblastí, rozdělených v podstatě stále (i když pod různým označením) na vědy o neživé přírodě, živé přírodě a vědy společenské. Místopředseda ČSAV B. Kvasil měl na starosti I. oddělení věd (matematicko-fyzikální a technické). Tato funkce patřila k nejdůležitějším řídícím funkcím v aparátu ČSAV: měl podíl na výkonu funkce předsedy Akademie, zastupoval ho a pečoval o koordinaci a komplexnost prací v určitých vědních oblastech, odpovídal za zpracování důležitých zpráv a návrhů.
Fond zahrnuje korespondenci s vědeckými kolegii ČSAV a pracovišti v oblasti technických věd (agenda vykonávána i prostřednictvím sekretariátu Fyzikálního ústavu ČSAV, v jehož fondu lze nalézt případné další materiály).
Místopředsedové byli v čele vždy jedné ze tří vědních oblastí, rozdělených v podstatě stále (i když pod různým označením) na vědy o neživé přírodě, živé přírodě a vědy společenské. Místopředseda ČSAV I. Málek měl na starosti chemické a biologické vědy. Jeho funkce k nejdůležitějším řídícím funkcím v aparátu ČSAV: měl podíl na výkonu funkce předsedy Akademie, zastupoval ho a pečoval o koordinaci a komplexnost prací v určitých vědních oblastech, odpovídal za zpracování důležitých zpráv a návrhů.
Kromě dokladů o všeobecné agendě místopředsedy je ve fondu uložena dokumentace pro oblast biologických, lékařských a zemědělských věd – zprávy, rozbory a expertízy z uvedené oblasti, dále kompletní dokumentace o čs. účasti na Mezinárodním biologickém programu a jiných mezinárodních akcích, materiály o činnosti II. oddělení chemických a biologických věd.
Místopředsedové byli v čele vždy jedné ze tří vědních oblastí, rozdělených v podstatě stále (i když pod různým označením) na vědy o neživé přírodě, živé přírodě a vědy společenské. J. Poulík měl jako místopředseda ČSAV na starosti oddělení společenských věd. Především v dané oblasti jeho funkce patřila k nejdůležitějším řídícím funkcím v aparátu ČSAV: měl podíl na výkonu funkce předsedy Akademie, zastupoval ho a pečoval o koordinaci a komplexnost prací v určitých vědních oblastech, odpovídal za zpracování důležitých zpráv a návrhů.
Dochovány dokumenty z vedení oblasti společenských věd, v 70. letech nejvíce postižené normalizačními zákazy, materiály dokládají vedle agendy místopředsedy i tuto problematiku.
Místopředsedové byli v čele vždy jedné ze tří vědních oblastí, rozdělených v podstatě stále (i když pod různým označením) na vědy o neživé přírodě, živé přírodě a vědy společenské. B. Rosický měl na starosti II. oddělení (chemické a biologické vědy). Jeho funkce patřila k nejdůležitějším řídícím funkcím v aparátu ČSAV: měl podíl na výkonu funkce předsedy Akademie, zastupoval ho a pečoval o koordinaci a komplexnost prací v určitých vědních oblastech, odpovídal za zpracování důležitých zpráv a návrhů.
Vedle běžné agendy místopředsedy v obecné rovině z normalizačního období k dispozici především materiály z oblasti biologických, chemických a lékařských věd.
Místopředsedové byli v čele vždy jedné ze tří vědních oblastí, rozdělených v podstatě stále (i když pod různým označením) na vědy o neživé přírodě, živé přírodě a vědy společenské. P. Ryš vedl oddělení věd o neživé přírodě. Jeho funkce patřila k nejdůležitějším řídícím funkcím v aparátu ČSAV: měl podíl na výkonu funkce předsedy Akademie, zastupoval ho a pečoval o koordinaci a komplexnost prací v určitých vědních oblastech, odpovídal za zpracování důležitých zpráv a návrhů.
Ve fondu uchována korespondence, přípravné materiály, interní sdělení, zprávy, zápisy a přehledy a dokumentace činnosti příslušného oddělení věd.
Místopředsedové byli v čele vždy jedné ze tří vědních oblastí, rozdělených v podstatě stále (i když pod různým označením) na vědy o neživé přírodě, živé přírodě a vědy společenské. Z. Snítil vedl oddělení společenských věd. Především v daném oddělení, ale i obecněji v Akademii jeho funkce patřila k nejdůležitějším řídícím funkcím v aparátu ČSAV: měl podíl na výkonu funkce předsedy Akademie, zastupoval ho a pečoval o koordinaci a komplexnost prací v určitých vědních oblastech, odpovídal za zpracování důležitých zpráv a návrhů.
Ve fondu uložena korespondence, zprávy, rozbory, sdělení, zápisy a přehledy a dokumentace činnosti oddělení společenských věd.
Další z významných řídících funkcí ČSAV: v agendě organizační a ekonomické záležitosti pracovišť i ostatních organizačních útvarů Akademie, pro potřeby presidia příprava zpráv a návrhů týkajících se zásadních organizačních, hospodářských a kádrových otázek, zajišťování realizace odpovídajících usnesení presidia; do r. 1964 také vedení a usměrňování činnosti celého výkonného aparátu – Úřadu presidia ČSAV (popisy ve příslušných fondech). Do tohoto roku vykonával tajemnické práce pro hlavního vědeckého sekretáře vedoucí sekretariátu presidia ČSAV; proto písemnosti v tomto období ukládány v registratuře sekretariátu presidia a pouze jejich malá část, odevzdaná později, uložena v nové registratuře sekretariátu hlavního vědeckého sekretáře, zřízené po reorganizaci v r. 1964. Stejně jako písemnosti sekretariátů předsedů a místopředsedů důležitý pramen k poznání obecných i detailních problémů řešených v ČSAV. Vedle vědeckého sekretáře mohlo valné shromáždění členů Akademie zvolit jeho zástupce; v praxi tento náměstek, resp. zástupce (hlavního či generálního vědeckého sekretáře) pečoval o úsek zahraničních vědeckých styků.
Došlá korespondence, kopie odeslané, interní sdělení, zprávy, přehledy, směrnice presidia ČSAV, pokyny členů presidia, oběžníky Úřadu presidia, resp. Ústřední hospodářské správy pracovišť, zápisy ze zasedání všech vědeckých kolegií a podkladové materiály k nim, podkladové materiály pro jednání předsednictva Slovenské akademie věd a zápisy z jeho zasedání. Kromě korespondence i souborné materiály zpracované na žádost hlavního vědeckého sekretáře nebo zaslané na jeho vědomí. Sekretariát zpracovával částečně i osobní agendu J. Pluhaře a do fondu tudíž zahrnuty i materiály z jeho vlastní činnosti.
Jedna z významných řídících funkcí ČSAV: v agendě organizační a ekonomické záležitosti pracovišť i ostatních organizačních útvarů Akademie, pro potřeby presidia příprava zpráv a návrhů týkajících se zásadních organizačních, hospodářských a kádrových otázek, zajišťování realizace odpovídajících usnesení presidia. Stejně jako písemnosti sekretariátů předsedů a místopředsedů důležitý pramen k poznání obecných i detailních problémů řešených v ČSAV.
Došlá korespondence, kopie odeslané, interní sdělení, zprávy, přehledy, směrnice presidia ČSAV, pokyny členů presidia, oběžníky Úřadu presidia, resp. Ústřední hospodářské správy pracovišť, zápisy ze zasedání všech vědeckých kolegií a podkladové materiály k nim, podkladové materiály pro jednání předsednictva Slovenské akademie věd a zápisy z jeho zasedání. Písemnosti z období tzv. normalizace, dokumenty k vnitřní i vnější agendě ČSAV (ústavy, pracovníci, styk s orgány KSČ, vládou a ministerstvy, zahraniční spolupráce apod.).
Vedle vědeckého sekretáře mohlo valné shromáždění členů Akademie zvolit jeho zástupce; v praxi tento náměstek, resp. zástupce (hlavního či generálního vědeckého sekretáře) pečoval o úsek zahraničních vědeckých styků. Stejně jako písemnosti sekretariátů předsedů a místopředsedů důležitý pramen k poznání této agendy v ČSAV.
Zahraniční agenda: kontakty ČSAV a jejích pracovišť.
Zřízen v polovině r. 1953. Do r. 1956 pod přímým vedením ředitele Úřadu presidia ČSAV, spojen s jeho vlastním sekretariátem. 1. 7. 1956 sekretariát presidia ČSAV zcela oddělen jako samostatný organizační útvar. Po reorganizaci v r. 1978 opět součástí Úřadu presidia ČSAV. Hlavní náplní práce organizační péče o činnost presidia a jeho pomocných orgánů, tajemnické práce pro náměstky presidenta a hlavního vědeckého sekretáře (v období 1953–1962), evidence usnesení stranických orgánů a vlády, týkajících se ČSAV, sledování jejich plnění, evidence plnění vlastních usnesení presidia a výboru presidia, koordinace činnosti sekretariátů sekcí a vědeckých kolegií a zajišťování dalších organizačních a administrativních úkolů.
Korespondence s ústředními orgány, ÚV KSČ, společenskými organizacemi, vysokými školami a vědeckými institucemi, jednotlivými pracovišti ČSAV, vědeckými společnostmi při ČSAV, se členy ČSAV, různé podkladové materiály, zprávy, informace a sdělení apod. Důležitý materiál doplňující fondy funkcionářů a fondy výkonných orgánů presidia ČSAV.
V šedesátých letech byly zřízeny nejprve 2 odborné sekretariáty pro skupiny členů presidia, v r. 1968 jejich počet rozšířen na 3, posléze na 4. V r. 1970 zrušeny a nahrazeny jedním společným pro všechny členy presidia, pověřeným péčí o jednotlivé vědní oblasti.
Korespondence členů presidia s centrálními organizacemi státní správy a ÚV KSČ, spolupráce s resorty a vysokými školami, materiály pro přípravu základních organizačních písemností ČSAV, usnesení presidia apod.
Oddělení věd byla poprvé zřízena v r. 1962 jako pomocné orgány presidia pro koordinaci činnosti pracovišť a vědeckých kolegií. Do nového zákona o ČSAV z r. 1963 nebyla přejata, jejich činnost byla ukončena k 31. 12. 1963. Nově byla oddělení věd ustanovena r. 1976 (a působila až do konce existence ČSAV). Jejich počet oddělení věd se ovšem několikrát změnil (3–5), nejčastěji existovaly tři (I. matematicko-fyzikálních a technických věd, II. chemických a biologických věd, III. společenských věd; resp. oddělení věd o neživé přírodě, odd. věd o živé přírodě a chemických věd, odd. společenských věd).
Dokumenty organizačního charakteru, zprávy o činnosti pracovišť jednotlivých oddělení věd.
Sekce byly ustanoveny při vzniku Akademie jako kolektivní vědecké sbory členů Akademie; zrušeny byly k 31. 12. 1961, jejich činnost převzala vědecká kolegia ČSAV. Jejich úkolem bylo organizovat a řídit za vedení presidia vědeckou činnost v jednotlivých vědních oborech. V gesci měly přípravu vědeckých zasedání, schvalování vědeckovýzkumných plánů pracovišť, řízení styků se zahraničím, vědeckou výchovu a návrhy nových členů ČSAV, návrhy na finanční zabezpečení výzkumu a publikování výsledků vědecké práce, podporu činnosti vědeckých společností apod.
Dokumenty o ústavech a vývoji příslušných vědních disciplin, zprávy o činnosti, o vědecké výchově pracovníků, zahraničních stycích a publikační činnosti.
Sekce byly ustanoveny při vzniku Akademie jako kolektivní vědecké sbory členů Akademie; zrušeny byly k 31. 12. 1961, jejich činnost převzala vědecká kolegia ČSAV. Jejich úkolem bylo organizovat a řídit za vedení presidia vědeckou činnost v jednotlivých vědních oborech. V gesci měly přípravu vědeckých zasedání, schvalování vědeckovýzkumných plánů pracovišť, řízení styků se zahraničím, vědeckou výchovu a návrhy nových členů ČSAV, návrhy na finanční zabezpečení výzkumu a publikování výsledků vědecké práce, podporu činnosti vědeckých společností apod.
Dokumenty o vývoji jednotlivých ústavů a vědních oborů (geografie, paleontologie, pedologie, geochemie, kartografie, geologie apod.), zprávy o činnosti ústavů a vědeckých společností, doklady o vědecké výchově pracovníků, o zahraničních stycích, ediční a publikační činnosti.
Sekce byly ustanoveny při vzniku Akademie jako kolektivní vědecké sbory členů Akademie; zrušeny byly k 31. 12. 1961, jejich činnost převzala vědecká kolegia ČSAV. Jejich úkolem bylo organizovat a řídit za vedení presidia vědeckou činnost v jednotlivých vědních oborech. V gesci měly přípravu vědeckých zasedání, schvalování vědeckovýzkumných plánů pracovišť, řízení styků se zahraničím, vědeckou výchovu a návrhy nových členů ČSAV, návrhy na finanční zabezpečení výzkumu a publikování výsledků vědecké práce, podporu činnosti vědeckých společností apod.
Dokumenty o ústavech a jednotlivých disciplínách chemických věd. Zprávy o činnosti pracovišť, vědecké výchově jejich pracovníků, o zahraničních stycích a spolupráci, publikační činnosti.
Sekce byly ustanoveny při vzniku Akademie jako kolektivní vědecké sbory členů Akademie; zrušeny byly k 31. 12. 1961, jejich činnost převzala vědecká kolegia ČSAV. Jejich úkolem bylo organizovat a řídit za vedení presidia vědeckou činnost v jednotlivých vědních oborech. V gesci měly přípravu vědeckých zasedání, schvalování vědeckovýzkumných plánů pracovišť, řízení styků se zahraničím, vědeckou výchovu a návrhy nových členů ČSAV, návrhy na finanční zabezpečení výzkumu a publikování výsledků vědecké práce, podporu činnosti vědeckých společností apod.
Dokumenty o vývoji jednotlivých ústavů a příslušných vědních oborů (biologie, botanika, fyziologie, medicína, mikrobiologie, virologie apod.): zprávy o činnosti ústavů a vědeckých společností, zahraničních stycích, domácí i zahraniční spolupráci, vědecké výchově pracovníků, ediční a publikační činnosti.
Sekce byly ustanoveny při vzniku Akademie jako kolektivní vědecké sbory členů Akademie; zrušeny byly k 31. 12. 1961, jejich činnost převzala vědecká kolegia ČSAV. Jejich úkolem bylo organizovat a řídit za vedení presidia vědeckou činnost v jednotlivých vědních oborech. V gesci měly přípravu vědeckých zasedání, schvalování vědeckovýzkumných plánů pracovišť, řízení styků se zahraničím, vědeckou výchovu a návrhy nových členů ČSAV, návrhy na finanční zabezpečení výzkumu a publikování výsledků vědecké práce, podporu činnosti vědeckých společností apod.
Dokumenty o vývoji pracovišť v oboru a v odpovídajících disciplínách (hornictví, hutnictví, vodní hospodářství, energetika, strojnictví, elektrotechnika, stavebnictví a doprava). Jsou zde uloženy zprávy o činnosti ústavů, o komisích, materiály o vědecké výchově pracovníků, zahraničních stycích, spolupráci domácí i mezinárodní, o publikační činnosti.
Sekce byly ustanoveny při vzniku Akademie jako kolektivní vědecké sbory členů Akademie; zrušeny byly k 31. 12. 1961, jejich činnost převzala vědecká kolegia ČSAV. Jejich úkolem bylo organizovat a řídit za vedení presidia vědeckou činnost v jednotlivých vědních oborech. V gesci měly přípravu vědeckých zasedání, schvalování vědeckovýzkumných plánů pracovišť, řízení styků se zahraničím, vědeckou výchovu a návrhy nových členů ČSAV, návrhy na finanční zabezpečení výzkumu a publikování výsledků vědecké práce, podporu činnosti vědeckých společností apod.
Dokumenty o vývoji ústavů a jimi pěstovaných vědních oborů (archeologie, historie, etnografie, pedagogika, dějiny umění), zprávy pracovišť o jejich činnosti, doklady o vědecké výchově pracovníků, o zahraniční i domácí spolupráci, publikační a ediční činnosti.
Sekce byly ustanoveny při vzniku Akademie jako kolektivní vědecké sbory členů Akademie; zrušeny byly k 31. 12. 1961, jejich činnost převzala vědecká kolegia ČSAV. Jejich úkolem bylo organizovat a řídit za vedení presidia vědeckou činnost v jednotlivých vědních oborech. V gesci měly přípravu vědeckých zasedání, schvalování vědeckovýzkumných plánů pracovišť, řízení styků se zahraničím, vědeckou výchovu a návrhy nových členů ČSAV, návrhy na finanční zabezpečení výzkumu a publikování výsledků vědecké práce, podporu činnosti vědeckých společností apod.
Dokumenty o vývoji příslušných ústavů a vědních oborů, zprávy pracovišť o jejich činnosti, vědecké výchově pracovníků, zahraničních stycích, domácí i mezinárodní spolupráci, publikační a ediční činnosti.
Sekce byly ustanoveny při vzniku Akademie jako kolektivní vědecké sbory členů Akademie; zrušeny byly k 31. 12. 1961, jejich činnost převzala vědecká kolegia ČSAV. Jejich úkolem bylo organizovat a řídit za vedení presidia vědeckou činnost v jednotlivých vědních oborech. V gesci měly přípravu vědeckých zasedání, schvalování vědeckovýzkumných plánů pracovišť, řízení styků se zahraničím, vědeckou výchovu a návrhy nových členů ČSAV, návrhy na finanční zabezpečení výzkumu a publikování výsledků vědecké práce, podporu činnosti vědeckých společností apod.
Dokumenty o ústavech a vědních oborech sekce (též slavistika, orientalistika, klasická filologie): zprávy o činnosti pracovišť, vědecké výchově pracovníků, zahraničních stycích, domácí i mezinárodní spolupráci, ediční a publikační činnosti.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962; na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia byla také hlouběji diferencována a jejich počet byl větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV. Časté změny názvu tohoto kolegia vycházely z toho, jaké pod ni spadaly disciplíny a pracoviště.
Dochovány dokumenty o činnosti kolegia a o činnosti spravovaných pracovišť a vědeckých společností, o vědecké výchově pracovníků, zahraniční spolupráci, o ediční a publikační činnosti.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí, na rozdíl od sekcí od roku 1962, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV. Toto kolegium existovalo až do konce existence kolegií a existence ČSAV.
Dokumenty o řízení a koordinaci vědy v oblasti biologických disciplín uvedených v názvu, zahraniční styky, vědecká výchova pracovníků, ediční a publikační činnost.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962, na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Byla také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. V na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV.
Dokumenty o činnosti kolegia i ústavů Akademie, vědecké výchově, zahraničních stycích, publikační činnosti, doklady i k obecným problémům československé ekonomie včetně pokusů o reformy v r. 1968.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962, na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia byla také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV. Toto kolegium bylo v roce 1966 sloučeno s VK mechaniky na VK mechaniky a energetiky (viz).
Dokumenty o řešení vědeckých a praktických problémů v oblasti energetiky, o koordinaci činnosti pracovišť, vědecké výchově, zahraničních stycích, ediční a publikační činnosti.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962, na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia byla také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV. V r. 1965 byla do gesce tohoto kolegia připojena i sociologie.
Fond orgánu odborného vedení a řízení ústavů v oboru filosofie, sociologie a příbuzných disciplin dokumentuje činnost ústavů ČSAV a vědeckých společností, vědeckou výchovu pracovníků, zahraniční styky, ediční činnost.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962, na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia byla také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV. R. 1966 sloučeno toto kolegium s VK teorie chemické techniky na VK chemie a chemické techniky (viz). Vědní obory spadající do gesce tohoto kolegia: fyzikální chemie, anorganická chemie a technologie, analytická chemie a chemie a technologie silikátů.
Dokumenty o činnosti kolegia, o řízení pracovišť, o výchově vědeckých pracovníků, o zahraničních stycích, publikační činnost.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962, na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia byla také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV.
Dokumenty o vývoji příslušných disciplín, včetně jaderné fyziky, o činnosti kolegia a ústavů, vědecké výchově pracovníků, zahraničních stycích, ediční a publikační činnosti.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962, na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia byla také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV.
Činnost kolegia a pracovišť daných oborů, doklady o spolupráci s mimoakademickými ústavy, komisemi a společnostmi, vědecké výchově pracovníků, zahraničních stycích, publikační činnosti.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962, na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia byla také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV.
Mimo jiné významné doklady o „kontrarevoluční“ a „normalizační“ éře v československé historiografii, o činnosti historických pracovišť, zahraničních stycích, vědecké výchově a publikační činnosti.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962, na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia byla také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV. Toto kolegium procházelo opakovanými změnami názvu, ale v průběhu existence bylo v podstatě zaměřeno nejen na anorganickou, fyzikální a analytickou chemii, ale na celou oblast chemie.
Doklady o činnosti kolegia, ústavů, vědeckých společností a jiných pracovišť daného oboru, vědecké výchově, zahraničních stycích, publikační činnosti.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962, na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia byla také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV. Po r. 1972 toto kolegium přiřazeno k VK fyziky (viz).
Doklady o činnosti pracovišť oboru, vědecké výchově pracovníků, zahraničních stycích, publikační činnosti, včetně archiválií Čs. komise pro atomovou energii a Komise pro Spojené ústavy jaderného výzkumu Dubna.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962, na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia byla také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV.
Dokumenty o organizaci, vývoji a vědecké práci jazykovědných pracovišť ČSAV, vědecké výchově pracovníků, zahraničních stycích, ediční a publikační činnosti.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962, na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia byla také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV. Do r. 1966 toto kolegium neslo název VK fyziologie a lékařských věd, dále pod uvedeným názvem.
Dokumenty o činnosti ústavů, zahraničních stycích, vědecké výchově pracovníků, ediční a publikační činnosti.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962, na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia byla také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV.
Dokumenty o vývoji matematiky, zprávy o činnosti pracovišť a vědeckých společností, doklady o domácí i zahraniční spolupráci, vědecké výchově pracovníků, ediční a publikační činnosti.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962, na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia byla také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV. Původně VK mechaniky, v roce 1966 spojeno s VK energetiky (viz).
Zprávy o činnosti ústavů a jiných pracovišť oboru, doklady o vědecké výchově, zahraniční i domácí spolupráci, ediční a publikační činnosti.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962, na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia byla také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV. Toto kolegium vzniklo oddělením z VK biologie v r. 1982.
Plány pracovišť, prognózy o vývoji v oboru, zprávy o činnosti pracovišť, doklady o tuzemské a zahraniční spolupráci, o ediční činnosti, doklady o patentech.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962, na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia byla také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV.
Dokumentace státního plánu vědeckého rozvoje (základního výzkumu), perspektivy zaměření výzkumu fyziky kovových materiálů, doklady o zahraničních stycích, domácí i mezinárodní spolupráci, vědecké výchově pracovníků, publikační činnosti.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962, na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia byla také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV. V roce 1976 bylo toto kolegium spojeno s VK speciální biologie (viz) do VK biologie.
Dokumenty o činnosti ústavů a celého oboru, plány výzkumu, doklady o zahraničních stycích, domácí i mezinárodní spolupráci, vědecké výchově pracovníků, publikační činnosti.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962, na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia byla také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV. V roce 1976 bylo toto kolegium sloučeno s VK chemie a chemické techniky (viz).
Dokumenty o vědeckém výzkumu v dané oblasti, zahraniční i domácí spolupráci, činnosti pracovišť, vědecké výchově pracovníků, publikační činnost.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962, na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia byla také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV. V období 1966–1968 v podstatě existovalo pod názvem Společná komise ČSAV a ministerstva školství a kultury pro pedagogické a psychologické vědy.
Doklady o činnosti pracovišť a vědeckých společností, zahraniční i domácí spolupráci, vědecké výchově pracovníků, ediční a publikační činnosti.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962, na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia byla také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV. V roce 1976 sloučeno s dalšími do VK biologie.
Dokumenty o činnosti pracovišť daného oboru, mj. materiály o Krkonošském národním parku, zahraniční i domácí spolupráci, vědecké výchově pracovníků, publikační činnosti.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962, na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia byla také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV. Do r. 1966 pod názvem VK automatizace a elektroniky.
Dokumenty o výzkumné činnosti v oboru, zahraniční i domácí spolupráci, vědecké výchově pracovníků, publikační činnosti.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962, na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia byla také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV. V období 1962–1966 působilo pod názvem VK biologických základů zemědělství (viz).
Dokumenty o vědeckovýzkumné činnosti v oblasti zemědělství, zprávy o činnosti pracovišť, doklady o domácí i zahraniční spolupráci, publikační činnosti, vědecké výchově pracovníků.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962, na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia byla také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV.
Zápisy ze zasedání, styk s pracovišti, zahraniční styky, vědecká výchova pracovníků, publikační činnost, domácí a zahraniční spolupráce.
Kolegia nastoupila na místo zrušených sekcí od roku 1962, na rozdíl od sekcí, jejichž členy byli pouze členové ČSAV, v kolegiích působili i další oboroví vědečtí pracovníci z ČSAV, z vysokých škol a z resortních výzkumných ústavů. Kolegia byla také hlouběji diferencována a jejich počet větší než předchozích sekcí. Na starosti měla řízení a organizaci vědecké činnosti z dané vědní oblasti až do zániku ČSAV.
Dokumenty o činnosti a vývoji oboru, zahraničních stycích, vědecké výchově pracovníků, ediční a publikační činnosti, domácí i mezinárodní spolupráci.
Složitý umělý fond sdružující jednotlivé správní úseky vrcholového řízení ČSAV. Do fondu zařazeny archiválie vzešlé z činnosti útvarů a složek Úřadu presidia a některých komisí a jiných pomocných orgánů presidia, jejichž činnost ÚP ČSAV organizačně a administrativně zajišťoval. Pro dané období spolu se zápisy ze zasedání presidia ČSAV (viz), výboru presidia ČSAV (viz) a písemnostmi jednotlivých sekcí (viz Sekce v oddílu Řídící orgány) základním pramenem pro poznání dějin ČSAV jak v globálním pojetí, tak i pro jednotlivé vědní obory a jejich pracoviště.
Dokumenty o řízení a organizaci, kádrové a personální agendě, právních záležitostech, korespondence s ústředními úřady a ÚV KSČ, materiály k řízení vědecké práce, ediční činnosti, výchově apod.
Dokumentace řízení vědeckého výzkumu po stránce hospodářské a technické.
Dokumentace řízení vědeckého výzkumu po stránce hospodářské.
Jednotlivé rozpočty ústavů, statistické přehledy, delimitační dohody mezi ústavy i ČSAV a jinými resorty apod.
Personální statistiky, plány práce odboru, zprávy, hlášení apod. (mj. pro období tzv. normalizace seznamy emigrantů a pracovníků, se kterými buď rozvázán pracovní poměr nebo uzavřeny krátkodobé pracovní smlouvy).
Navázal na činnost legislativně právního odboru Sekretariátu presidia ČSAV.
Přípravné a podkladové materiály k novelizaci stanov, návrhy organizačních řádů, organizační analýzy útvarů ÚP ČSAV a k přípravě zásad ke spolupráci a sdružování s mimoakademickými institucemi.
Po reorganizaci výkonných orgánů ČSAV v r. 1977 převzal Odbor propagace a popularizace vědy ÚP agendu bývalého Odboru pro tisk a informace Sekretariátu presidia ČSAV.
Dokumenty o práci tiskového odboru v oblasti propagace vědy a ČSAV.
Původně Oddělení resortní kontroly ÚP ČSAV (do r . 1961).
Protokoly o revizích a kontrolách stavu hospodaření jednotlivých ústavů, stížnosti, oznámení a podněty pracovníků, rozbory stížností, revizní zprávy z kontrol na pracovištích ČSAV.
Písemnosti o vědeckých aspiranturách a o udělování vědeckých hodností.
Archiválie umožňující sledovat plánování vědy, přípravy dlouhodobých i ročních plánů a zprávy o jejich plnění.
Písemnosti odboru zabývajícího se zabezpečením chodu ÚP ČSAV pro stránce organizační, provozní, materiální a dopravní; zajímavé dokumenty vedle podílu na přípravě zasedání presidia ČSAV v oblasti správy objektů ČSAV (vedle pracovišť domy vědeckých pracovníků, místa konání akcí a rekreace pracovníků Akademie).
Dokumentace ediční činnosti ČSAV a spolupráce Akademie se společenskými organizacemi, kulturními a uměleckými orgány a institucemi.
Doklady o legislativní, organizační a normativní práci odboru (členská agenda, evidence návrhů i udělení odměn a cen ČSAV, příprava zákona o ČSAV a ČAV, evidence úkolů uložených Akademii ÚV KSČ a vládou, příprava valných shromáždění členů ČSAV apod.)
Po r. 1970 byly všechny odbory ÚP ČSAV, zabývající se tak či onak hospodářskou činností, sloučeny v jeden ekonomický odbor.
Doklady o plánech pro zabezpečování personálních, materiálních a technických potřeb pracovišť i jiných organizačních složek ČSAV.
Písemnosti odboru zabývajícího se technickým zabezpečením provozu Úřadu presidia ČSAV. Viz též fond Odbor vnitřní správy Úřadu presidia ČSAV.
Materiály k technickému zabezpečení činnosti ČSAV, výstavbě nových objektů, opravám a rekonstrukcím.
Doklady o spolupráci s tiskem, pořádání výstav a jiných akcí propagujících a popularizujících vědu a ČSAV.
Dokumenty o zahraniční spolupráci, dohodách se zahraničními akademiemi nebo jinými vědeckými institucemi, o zahraničních cestách pracovníků Akademie a návštěvách cizinců v ČSAV.
Zvláštní odbor zřízen při reorganizaci výkonných složek ČSAV v r. 1973, v návaznosti na činnost zvláštního oddělení Ústřední správy řízení pracovišť ČSAV (1962–1973) a oddělení zvláštních úkolů a civilní obrany ÚP ČSAV (1953–1961). V r. 1990 odbor zrušen; minimalizovanou agendu převzal referát obrany a ochrany.
Odtajněné spisy týkající se řídících, výkonných orgánů ČSAV i jednotlivých pracovišť.
Rada koordinovala vydavatelskou činnost a rozhodovala o ediční politice v ČSAV.
Zápisy o jednání ediční rady a další dokumenty o činnosti.
Dokumenty o spolupráci především se SSSR, československá účast při projektování družic a kosmických lodí a přípravě kosmického programu.
Komise rozhodovala o přidělování vyšších kvalifikačních stupňů vědeckým pracovníkům.
Dokumenty o jednání komise a o jednotlivých rozhodnutích.
Zřízena z pověření politického byra ÚV KSČ; od 80. let komise součástí Rady presidia ČSAV pro mezinárodní vědeckou spolupráci. Řízení a koordinace výzkumu rozvojových zemí ve všech vědních oborech a péče o výchovu studentů, praktikantů, vědeckých a pedagogických pracovníků z těchto zemí.
Cenné informace z oblasti styků Československa s rozvojovými zeměmi: plány výzkumu a zprávy o jejich plnění, dokumenty o spolupráci domácí i mezinárodní, doklady o činnosti československých expertů, materiály ze symposií a konferencí, příprava expedic do Asie, Afriky a Latinské Ameriky.
Pomocný orgán presidia pro zajišťování úkolů ČSAV v otázkách tvorby a ochrany životního prostředí.
Zápisy ze zasedání komise, přehledy úkolů státního plánu v oblasti péče o životní prostředí, doklady o spolupráci domácí i zahraniční, expertízy a odborná vyjádření.
Dochovány pouze zápisy ze zasedání komise.
Dokumenty o stavbě přehrad a vodních děl.
Zabezpečení detailního, široce zaměřeného průzkumu zátopové oblasti při stavbě vodní přehrady Orlík za účasti různých pracovišť ČSAV i jiných výzkumných týmů.
Vědecké zprávy, mapy, filmy, fotografie, materiál z archeologického, etnografického, místopisného, umělecko-historického průzkumu, rukopisy některých výsledných studií.
Koordinace úkolů ČSAV pro potřeby československého energetického průmyslu.
Doklady o jednání pracovních skupin, řešení vybraných badatelských úkolů z energetiky, doklady o mezinárodní spolupráci, technické zprávy.
Orgán pro zajišťování existence společností přidružených k ČSAV.
Základní informace o všech vědeckých společnostech spravovaných ČSAV. Část fondu zpracovaná v inventářích dokumentuje jejich vznik a prvotní vývoj.
Úkolem komise bylo odstraňovat deformace v otázkách členství v ČSAV, a pokud členové nesplňovali zákonné předpoklady pro členství v ČSAV, řešit jejich další členství.
Zápisy ze zasedání komise a seznamy jejích členů, záznamy pohovorů se členy ČSAV, stanoviska vědeckých rad ústavů, potvrzení členství, resp. rezignace na něj.
Úkolem bylo vysílání vědeckých pracovníků do Dubny a spolupráce s pracovišti podílejícími se na jaderném výzkumu (před r. 1970 tato agenda v rámci zahraničního odboru ÚP ČSAV, kde také dokumenty o prvních letech spolupráce s SÚJV Dubna).
Dokumentace o výjezdech jednotlivých pracovníků, požadavky ústavů na vysílání, zprávy o služebních cestách a činnosti vědců.
Návaznost na činnost starší Společnosti pro vědeckou kinematografii (založené v roce 1924); od roku Návaznost na činnost starší Společnosti pro vědeckou kinematografii (založené v roce 1924); od roku 1966 Československá společnost pro vědeckou kinematografii (viz fond v oddílu Společnosti při ČSAV).
Doklady o rozvoji vědeckého filmu v rámci ČSAV.
Orgán Výboru prezidia ČSAV, navazující na práci Ústřední komise ČSAV pro nápravu křivd a určený k vyřízení dosud touto komisí nedořešených.
Agenda rehabilitací pracovníků.
Materiály týkající se likvidace a převzetí nemovitostí, práv a závazků, movitých věcí, fondů a nadací i finančního jmění Královské české společnosti nauk, České akademie věd a umění, Masarykovy akademie práce, Československé národní rady badatelské, Ústředí vědeckých pracovníků, Správy domů vědeckých pracovníků v Bechyni a dalších menších institucí Československou akademií věd.
Vyhledávání a řešení případů politicky postižených členů ČSAV a ředitelů pracovišť ČSAV (mj. v období tzv. normalizace), péče o ustavení komisí pracovišť Akademie pro nápravu křivd způsobených ostatním pracovníkům ČSAV, spolupráce s nimi a dohled na případy neřešitelné na úrovni pracovišť.
Agenda rehabilitací členů ČSAV a ředitelů pracovišť ČSAV, řešení jednotlivých případů; spolupráce s komisemi pro nápravu křivd na pracovištích ČSAV (informace o stavu na jednotlivých ústavech).
Osobní spisy akademiků a členů korespondentů ČSAV obvykle obsahují kromě biografických údajů i jejich zprávy o činnosti, bibliografické přehledy a jiné doklady jejich vědecké činnosti.
Sbírka zahrnuje dokumentaci za léta 1954–1985 a je uložena v 558 kartonech. Cestovní zprávy byly odevzdávány jako povinné hlášení zahraničnímu odboru Úřadu presidia ČSAV (viz fond v oddílu Výkonný aparát ČSAV); zprávy jsou řazeny abecedně podle zemí a uvnitř těchto oddílů pak chronologicky.
Pozvánky, programy, plakáty akcí presidia a pracovišť ČSAV.
Soubor výstřižků o ČSAV je členěn věcně.
Sbírka je řazena prioritně abecedně podle pracovišť a uvnitř chronologicky: obsahuje organizační řády a další normy, výroční zprávy apod.
Akademický sněm je nejvyšším samosprávným orgánem Akademie věd ČR. Tvoří jej ředitelé pracovišť, volení zástupci pracovišť, představitelé vysokých škol, zástupci státních orgánů, zástupci průmyslu, obchodních kruhů a bank, významní domácí a zahraniční vědci. Sněm přijímá stanovy akademie, schvaluje výroční zprávu o činnosti, koncepci rozvoje, rozpočet a závěrečný účet akademie, dále schvaluje zřízení, organizační změny a zrušení pracovišť akademie. Sněm navrhuje přesedu akademie, volí členy řídících orgánů akademie.
Akademická rada je stálým exekutivním orgánem Akademie, voleným na dobu čtyř let Akademickým sněmem. V jejím čele je předsednictvo, tvořené předsedou AV, dvěma místopředsedy, předsedou Vědecké rady, členy pověřenými vedením jednotlivých oblastí věd a předsedou Rady pro zahraniční styky. Mezi zasedáními Akademického sněmu řeší běžné záležitosti chodu Akademie. Svolává zasedání sněmu, předkládá mu zprávy a návrhy, provádí jeho usnesení. Spravuje majetek Akademie, podílí se na směrování mezinárodní spolupráce, na základě výběrového řízení a na návrh vědeckých rad pracovišť jmenuje a odvolává ředitele pracovišť.
Zápisy a podkladové materiály ze zasedání Akademické rady.
Kanceláře AV ČR je vnitřní organizační jednotkou akademie. Plní odborné, ekonomické, kontrolní a organizační úkoly jako výkonný aparát předsedy, akademické rady a jejích členů a dalších orgánů akademie.
Grémium bylo ustaveno pro hodnocení vědecké činnosti pracovišť AV ČR.
První až čtvrté kolo hodnocení ústavů AV ČR, korespondence, hodnocení jednotlivých pracovišť, zápisy ze zasedání, zprávy o činnosti, složení oborových grémií, předsednictvo a členové AHG, podací protokol, souhrny hodnocení apod.
Výroční zprávy AV ČR a jejích pracovišť, organizační řády pracovišť, interní normy AV ČR.