Hudební kultura českého středověku

Hudební kultura v pozdně středověkých Čechách je tradičně chápána jako jeden z vrcholů českých hudebních dějin. S tímto obdobím se pojí pěstování neobyčejně pestrého spektra hudebních žánrů, od tradičního jednohlasého latinského chorálu až po komplexní skladby renesančního vícehlasu. Čechy se v této době staly kolébkou první nelatinské (české) liturgie, vytvořené pro husitský farní kostel v druhém desetiletí 15. století. Od konce 14. století Čechy také přispěly významně ke zpěvní tradici chorální zpěvů v širším evropském kontextu, především zpěvy, které složili arcibiskup Jan z Jenštejna a Mikuláš z Rakovníka. V 19. a 20. století se písňová husitská hudební tradice stala jednou z hlavních inspirací pro skladatele, kteří ve svých skladbách vyzdvihovali témata spojená s českou minulostí a národní identitou.